Jaké jsou nejdůležitější důvody pro zateplení vašeho domu? Než se rozhodnete pro realizaci zateplení vaší fasády, je určitě dobré vědět, co vám zateplení domu přinese. Zde je těch 10 nejdůležitějších důvodů, proč ZATEPLOVAT.
1. Snížení nákladů na vytápění
Tohle je asi první důvod, který každého napadne a je také nejdůležitější. Jenže praxe neustále ukazuje, že tento důvod je často hodně podceňovaný, což se projevuje neodborným složením zateplovacího systému a špatným návrhem tloušťky a druhu tepelné izolace. Dalším krokem je už jen neodborná montáž. Zde se může celý záměr úspory změnit ve velké problémy. Proto, prosím, nepodceňujte kvalitu přípravy.
Obecně se traduje, že kvalitním a dobře připraveným projektem a následným provedením zateplení domu ušetříte 30-50% nákladů na vytápění. U nízkoenergetických až pasivních domů až 70 – 97% nákladů na vytápění. Uvedu zde jen příklady spotřeby energie v kWh na m2 vytápěné plochy za rok, kde rozdíly ve spotřebě energie na vytápění jsou velmi znatelné.
ČLENĚNÍ NEMOVITOSTÍ PODLE SPOTŘEBY kWh /m2 ZA ROK
- Běžné domy postavené dle současných norem = 70 – 200 kWh/m2 za rok
- Energeticky úsporné domy = 50 – 70 kWh/m2 za rok
- Nízkoenergetické domy = 15 – 50 kWh/m2 za rok
- Pasivní domy = 5 – 15 kWh/m2 za rok
- Nulové domy = 0 – 5 kWh/m2 za rok
Neustálým zdražováním energií na vytápění je důležitost zateplení domu opravdu vysoká a již dnes se setkáváme s legislativními úpravami, které nutí majitele domu k budoucím úsporám. Viz energetické štítky při prodeji nemovitosti od roku 2013 nebo plány EU od roku 2018-2020 na zavedení směrnice pro povinnost zateplení každého nově postaveného bytového domu veřejné státní správy nebo rodinného domu v nízkoenergetickém až pasivním standardu.
2. Bezpečná a návratná investice
Dobře navržené a provedené zateplení domu = Investice do snížení energetické náročnosti budovy, která je výhodná a trvalá. Zateplením domu se rozumí komplexní řešení zateplení všech konstrukcí (podlaha, fasáda, strop, okna, šikminy v podkroví) a vhodný způsob a zdroj vytápění.
Níže vám uvádím schéma přibližných tepelných ztrát rodinného domu:
- Podlaha 10%
- Obvodové stěny 25%
- Strop a střecha 15%
- Okna a dveře 25%
- Nevhodné vytápění 10%
- Větrání 15-25%
Pokud máte v plánu zateplovat dům, přistupujte k tomuto rozhodnutí jako k investici a vše si dobře promyslete a spočítejte. Zateplení fasády je pouze jedno z opatřeních, které zabírá 30% z celkových tepelných ztrát.
Pro příklad uvedu dům postavený v kombinaci z plných a dutých cihel z roku 1970. Plocha fasády 170m2. Celkové náklady zhotovení a materiál jsou 1000Kč/m2 při skladbě (12cm EPS70F, lepící a stěrkové hmoty, armovací tkanina, talířové hmoždinky, příslušenství, penetrace, silikonová omítka, lešení).
Stávající dům má nevyhovující fasádu, takže oprava fasády by byla v nejbližší době aktuální a lze jí tedy z nákladů na zateplení odečíst (lešení, přípravu podkladu a nové omítkové souvrství s nátěrem nebo pastovitou probarvenou omítkou)
Najednou nás zateplení fasády domu stojí pouze cena izolantu, práce a materiál na nalepení a zakotvení. tj. cca 350 kč/m2 x 170 m2 = 59500 kč.
Počítaná úspora na vytápění při zateplení fasády 25-35% z celkové sumy 40tis Kč vydaných za topení za rok = 12-15tisíc Kč.
Návratnost zateplení je tedy: necelé 4roky. Další roky už jen počítáte ušetřené peníze.
Rozhodl jsem se uvést tento jednoduchý příklad, který věřím, že pochopí i naprostý laik a udělá si tak možnou představu tohoto opatření a investice. Internet a odborná literatura je plná výpočtů, vzorců a sdělení, které jsou těžko pochopitelné a obecné veřejnosti naprosto cizí.
3. Prodloužení životnosti stavby
Zateplení vnější obálky domu Vám zajistí trvalou ochranu nosných konstrukcí domu a zamezí tak pronikání povětrnostních vlivů do konstrukce a jejich následné destrukci.
Povětrnostní vlivy mohou např. negativně působit na panelové domy:
- dochází ke korozi vnitřní výztuže
- mrazové trhliny v obvodovém plášti
- zatékání do styků panelů
- profukování vzduchu mezi rámem okna a panelem
- pocit chladných stěn
- v létě přehřívání panelu a zdiva na slunci
U rodinných domů dochází vlivem povětrnosti k poškozování fasád, kde ochranu zdiva zajišťují minerální nebo cementové omítky s nátěrem, který nedokáže trvale odolat povětrnosti. Proto dochází k prasklinám, odlupování nátěru nebo omítky a možnému zatékání do zdiva. To v zimních měsících snižuje akumulaci zdiva a posouvá tak rosný bod hluboko do zdiva. Tyto nedostatky způsobují srážení vlhkosti na vnitřních stěnách, tvorbu plísní, odlupování vnitřních nátěrů stěn, vlhké mapy na vnitřní omítce a drolení vnitřní omítky na rozích při podlaze v oblasti věnců a překladů.
Správným zateplením fasády docílíte trvalé ochrany stěn domu před srážkovými vodami, mrazem a slunečním zářením (přehřívání stěn v letním období). Díky tepelné izolaci posunete nízké teploty do izolantu a zvýšíte akumulaci stěny v zimním období, čímž si zajistíte lepší tepelnou pohodu a odstraníte pocit chladu od stěn.
Je dokázáno, že zateplením domu můžete jeho životnost prodloužit o více jak 30let.
4. Estetický a funkční povrch fasády
Zateplením fasády domu si zajistíte trvale funkční ochranu před povětrnostními vlivy s dokonalým estetickým ztvárněním podle Vašich představ. Výztužná vrstva na izolantu zajišťuje v kombinaci stěrkového lepidla a armovací tkaniny pevný a trvale soudržný podklad pod probarvenou pastovitou vodoodpudivou omítku. Pastovité omítky lze tónovat do mnoha odstínů. Vyrábí se v různých strukturách a zrnitostech (zrnitá 1,5mm , 2mm, 3mm, rýhovaná 2mm, 2,5mm , 3mm, hlazená 1 mm pro dekorativní účely a menší plochy fasád).
Pro soklovou oblast dokonale poslouží mozaikové omítky. Vhodnou povrchovou úpravou zateplovacích systémů jsou také fasádní obklady a obkladové pásky. Jsou oblíbené pro svůj vzhled, dlouhou životnost a nenáročnost na údržbu.
Estetickým ztvárněním se u fasád meze nekladou. Další dodatečnou úpravou mohou být finální barevné nátěry (např. Silikátové, silikonové, disperzní, akrylátové, egalizační a hydrofobní úpravy).
5. Zvýšení tepelné pohody v domě
Nalepením vhodné tloušťky tepelné izolace na stěnu domu z vnější strany, docílíte posunu teplot ze stěny do izolantu. Nalepený izolant v zimním období podstatně zvýší teplotu stěny, která je zevnitř oteplována teplým vzduchem. Díky tomuto efektu již nedochází k prochladnutí stěn a vy nemáte pocit chladu. Stěna se naakumuluje na teplotu vnitřního vzduchu, déle teplo drží v místnosti a nedochází k plísním a mokrým flekům na omítce.
V letním období je efekt opačný a tepelná izolace slouží jako ochrana před přehřátím stěn od slunečního záření. Určitě jste zažili v letních měsících nesnesitelné horko v noci, které sálá do vnitřního prostoru domu z naakumulovaného tepla z vnější strany domu.
6. Zabraňuje kondenzaci vodní páry v konstrukci zdiva
Co je to kondenzace vodní páry? Ve vzduchu, ať už má jakoukoli teplotu, je určité množství vodní páry. Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod tj. (+10 – +13) stupňů začne vodní pára kondenzovat.
Jednoduchý příklad: teplá vodní pára, vznikající odpařováním teplé vody, kondenzuje na studeném povrchu a tím se sráží do kapalného stavu. Jako na zrcadle v koupelně.
K těmto jevům dochází i ve stavebních konstrukcích vlivem rozdílů teplot v exteriéru a interiéru. Pokud je zdivo nezatepleno, dochází ke kondenzaci vodních par ve zdivu. Vodní pára se tedy tlačí z budovy skrz konstrukci ven. Tady vzniká nebezpečí, že v určitém bodě narazí na studené místo a začne docházet ke kondenzaci vodní páry v konstrukci. K tomuto jevu zpravidla dochází v zimních měsících od listopadu do konce března.
Vnitřní prostory jsou vytápěny na 20-24 stupňů a venku je teplota kolem -10 až -15 stupňů. Vnitřní vzduch má 50-60% vlhkost a venkovní vzduch má 75-90% vlhkost. Rozdíl částečných tlaků vodních par, který při rozdílu teplot vzniká, je přibližně 1,1KPa. To je přibližný tlak, kterým se snaží vodní pára protlačit stavebními materiály ven tak, aby došlo k vyrovnání částečných tlaků vodních par.
Pokud se jedná o malé množství páry, která ve zdivu zkondenzuje přes zimní období a v létě se vypaří, je tato kondenzace přípustná a v tomto případě hovoříme o aktivní bilanci kondenzace vodní páry. Pokud se ale na-kondenzovaná vodní pára není schopna ze zdiva vypařit a hromadí se v ní, může časem způsobit řadu nepříjemností a poruch. Zdivo ztrácí svou akumulační schopnost a častěji se vyskytují vlhké mapy a plísně na vnitřní straně zdiva.
Zateplením zdiva vhodnou tloušťkou tepelné izolace docílíte posunu rosného bodu a kondenzace vodní páry do izolantu, kde zkondenzovaná pára ničemu nevadí anebo se vypaří. Zeď má možnost lepší akumulace tepla a tím se zbavíme nežádoucích plísní a tepelných mostů.
Názorný příklad průběhu teplot a možné kondenzace vodních par ve zdivu
7. Odstranění tepelných mostů a možných plísní
Tepelný most je místo, kde dochází ke zvýšenému tepelnému toku. To znamená, že tímto místem uniká více tepelné energie a má v interiéru studenější povrch a naopak v exteriéru má povrch teplejší. V dříve postavených domech jsou tepelné mosty běžným jevem. Bohužel se vyskytují v dnešní době i u novostaveb. Je to jen důkaz obcházení předepsaných postupů a skladeb. Tepelný most se na fasádě nejběžněji objevuje v místě, kde je oslabena tepelná izolace nebo kde izolace chybí. Na betonových překladech, vyztužujících betonových věncích, kolem oken a dveří, v místech, kde je výskyt vzlínající vlhkosti, u podlahy od základových pásů, kolem prostupů zdivem nebo široká maltová lože mezi zdícími bloky.
Tepelný most = tepelná ztráta. Tepelné mosty se projevují v interiéru kondenzací vodní páry na tomto chladném místě a následným růstem plísní.
Zateplením fasády vhodnou tloušťkou tepelné izolace odstraníte všechny tepelné mosty a zamezíte tepelným ztrátám.
Na obrázcích níže Vám uvedu příklady nejběžnějších tepelných mostů, které u nezateplených domů způsobují tvorbu plísní. Červené, oranžové a žluté barvy jsou místa s největším únikem tepla.
Tepelný most – překlad nad okny
Tepelné mosty domu – překlady, věnec, podlaha stěny
8. Zmenšení zdroje vytápění
Zateplení fasády a případná výměna oken sníží energetickou náročnost domu. U dříve postavených domů, kde jsou kotle na tuhá paliva a rozvody tepla zajišťují teplovodní radiátory se samotížným rozvodem, se ohřívá velké množství vody. Může docházet k přetápění vnitřních prostor. Regulace takových systémů je náročná a nákladná. Často jde ruku v ruce se zateplením domu výměna zdroje vytápění a výhřevných článků.
Nový zdroj tepla má menší energetickou náročnost a lze jej jednoduše a lépe regulovat.
9. Kratší topná sezóna, využívání tepelných zisků
Nezateplené stěny se vlivem snížení teploty v exteriéru dříve prochladí a tím sníží tepelnou pohodu v interiéru domu. Teplo, které se naakumuluje přes den v domě díky slunečním paprskům pronikajících na jižních stranách domu, se tak rychle vytrácí a neslouží nám jako možný (částečný) zdroj tepla. Jak již víte, u nízko-energetických a pasivních staveb jsou sluneční tepelné zisky jedním z počítaných zdrojů tepla, které zdarma využíváme.
Další tepelné zisky můžou být: pohyb osob v domě, teplo ze zdrojů světla, z vaření, žehlení, televize, počítač atd.
S výše zmíněnými jevy souvisí i prodloužení topné sezóny u nezateplených staveb a také větší výdaje za energie. Tepelných zisků u nezateplených budov nelze trvale využít, otázka jestli vůbec.
10. Ochrana životního prostředí
Zateplování budov je velmi závažná věc a je nesmírně důležité udržet vyprodukované teplo (energii) uvnitř domu. Snižováním energetické náročnosti budov docílíme snížení emise skleníkových plynů (CO2 ) a např. výskyt kyselých dešťů (SO2). V průměru 1m3 tepelné izolace ušetří až 50 kg emisí CO2 za rok. Energie potřebná na výrobu izolací a s ní spojené emise CO2, se zateplením vrátí během několika týdnů a dále již chráníme naše životní prostředí. Zateplovací systémy z dostupných izolantů jsou plně recyklovatelné a našemu zdraví nezávadné.
Chránit životní prostředí je věcí nás všech. Dovolím si napsat POVINNOSTÍ.
Roman Studený
