Category Archives: Rady a tipy

V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo… Jak dokládá aktuální přehled vývoje cen sestavovaný společností RTS a.s. a zveřejňovaný na portálu www.cenovasoustava.cz, meziroční nárůst celkových objemových cen mezi lednem 2021 a lednem 2022 ukazuje na zvýšení až o 15 % u některých typů staveb. Podrobnější přehled dle klasifikace stavebních objektů je na konci zprávy. 

Růst cen zásadně ovlivňuje situaci zadavatelů (stavebníků) i dodavatelů (stavebních firem). Ceny se totiž dynamicky, a bohužel i dramaticky, mění v čase. Dopadá to na dobu výstavby, podobu stavebního díla, kdy se často hledají zásadní úspory, a samozřejmě i na konečnou cenu.

Vedle soukromé výstavby, kdy podle dostupných zpráv přibývá nabídka rozestavěných rodinných domů na prodej, musí tento akutní problém řešit také veřejná sféra. I zde hrozí kolizní situace a rostoucí počet nedostavěných staveb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se snaží této situaci předejít. A nabízí doporučení staveb v režimu zákona o veřejných zakázkách (ZZVZ).

Souběh hned několika faktorů, od globální hospodářské situace ovlivněné Covid-19 přes inflaci až po lokální silnou poptávku, stojí za bezprecedentním růstem cen stavebních materiálů. Poslední indikace nasvědčuje, že i když se cena některých komodit ustálila nebo mírně klesla, v souhrnu bude růst cen pokračovat i v dalším období. To má dopad jak na stavby již realizované, připravované i ty, u nichž již byl vybrán zhotovitel. Všichni vypisovatelé i dodavatelé se budou muset se stále vyššími cenami stavebních materiálů vypořádat.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě proto aktivně vstupuje do oblasti veřejných zakázek. Impulsem bylo společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z loňského září a listopadové aktualizace, které se problematice rostoucích cen v průběhu stavebního díla věnuje.

„Toto stanovisko či doporučení je pro vypisovatele veřejných zakázek ve stavebnictví značně limitující. Zjednodušeně řečeno zmiňuje možnost jen 15% navýšení celkové ceny díla do výše 137 milionů korun (od 1. 1. 2022 140,448 milionů) u stávajících podlimitních zakázek. U nově uzavíraných smluvních vztahů bychom doporučovali jednat o inflační doložce nebo dodatku, který bude zohledňovat změnu cen komodit dle měsíčně aktualizovaných cenových indexů RTS. Zákon ale zadavatelům umožňuje uplatnit i další ustanovení,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž v § 222 odst. 6 přímo hovoří o možnosti vyššího navýšení ceny vzešlé ze soutěže. Konkrétně: „…za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s ­náležitou péčí nemohl předvídat, nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku. Pokud bude provedeno více změn, pak je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.“

I když společné stanovisko MMR a ÚOHS možnosti plynoucí z § 222 odst. 6 výslovně nezmiňuje, je jeho aplikace v odůvodněných případech možná. Zadavatelé musí konkrétně posoudit každý jednotlivý případ. „Zhotovitelům staveb, kteří smluvní vztah uzavřeli před loňským prudkým nárůstem, lze tedy doporučit právní konzultaci ohledně možného použití tohoto odstavce. Mnohdy se mluví o tom, že nějaké výkyvy lze už u nových zadávacích řízení předvídat. Není ale zřejmé, v jaké výši neboli co je ještě obsahem rizika nabídky podnikatele a co už ne,“ doplňuje Ing. Libor Kubát, předseda komise ČKAIT, která se věnuje veřejným zakázkám.

Jak tedy správně postupovat při zákonem uvedeném určení hodnoty změn? „Z mých praktických zkušeností jen menšina investorů, projektantů a stavbyvedoucích zná správnou konstrukci součtu hodnoty všech změn. Například když nahradím jeden typ dveří za 20 000 Kč jinými za 30 000 Kč, tak součet hodnot všech změn je 50 000 Kč. Bez této znalosti jakékoliv úvahy o rozsahu možných změn podle § 222 odst. 4, 5, 6 ZZVZ mohou být již od samého počátku zkreslené,“ upozorňuje Ing. Jaroslav Valkovič, autorizovaný inženýr v oborech technologická zařízení a vodohospodářské stavby.

Zástupci ČKAIT na okraj ZZVZ dodávají, že není povinností zadavatelů veřejných zakázek navyšovat sjednané ceny. Určující jsou jejich finanční možnosti, podle nichž budou proměnlivou situaci cen stavebních materiálů zohledňovat v probíhajících veřejných zakázkách. Bohužel samostatnou kapitolou je případná (ne)možnost pokrytí zvýšení ceny díla při dotačních akcích.

Cílem Komory je, aby se strmě nezvyšoval počet problematických zakázek. Tedy takových, kde bude břímě rostoucích cen komodit ponecháno jen na straně dodavatele, ukončených vypisovatelem z důvodu nedostatku peněz nebo zrušených výběrových řízeních. Chce předejít tomu, aby se narůstal počet zakonzervovaných, nedostavěných staveb nebo stavební firmy, které kvůli rozdílu cen materiálu před zahájením stavby a v průběhu výstavby skončí v úpadku.

„Oboje by bylo pro české stavebnictví negativní zprávou. Autorizované osoby – od projektantů až po stavbyvedoucí – mohou navrhovat úsporná opatření tak, aby nebylo ohroženo zdárné dokončení stavby, její kvalita a bezvadný provoz. Bude to ovšem znamenat vyšší nároky na plánování a přípravy, stejně jako flexibilitu při výstavbě jakéhokoliv stavebního díla. Což platí i pro zadavatele staveb,“ dodává Ing. Robert Špalek.

(Poznámka: JKSO = jednotná klasifikace stavebních objektů)

Po roce 2020 budeme stavět jen pasivní domy, větrání pomocí rekuperace se stane povinností a stavby zdraží o desítky procent. Éra neekologického bydlení definitivně skončila. Ne, nic z toho není pravda, přesto takové informace kolují médii a lidé jim stále věří. Chcete skutečně vědět, jak se bude stavět po roce 2020? Sledujte sérii článků na toto téma.

Budovy a stavební průmysl spotřebovávají zhruba 40 % globálně vyrobené energie. V době, kdy se mluví o docházejícím nerostném bohatství, je tak nasnadě přemýšlet o redukci spotřeby energie u staveb, a to jak nových, tak stávajících.

Evropa je v tom s námi

Energiemi se má šetřit a v tomto duchu nás vede i Evropská unie. Změny ve výstavbě po roce 2020 tak nastávají ve všech členských státech. EU v roce 2010 stanovila cíle členským státům na snížení spotřeby energie, produkce skleníkových plynů a zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie do roku 2020. Základem všeho byl dokument EPBD II (Energy performance building directive II. – směrnice o energetické náročnosti budov II.). Těmto nařízením se budeme věnovat v našem seriálu článků.

Změny tím ale neskončily. V létě 2018 byla vydána směrnice EPBD III, která řeší redukci spotřeby energií v budovách do roku 2030. To, jak se tato nejnovější ustanovení projeví v české legislativě, zatím není známo.

Nový energetický standard

V České republice problematiku energetické náročnosti budovy řeší zákon o hospodaření s energií č. 406/2006 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů. Naše legislativa řeší zpřísnění některých požadavků na energetickou náročnost budov postupně od roku 2015 a vrcholí právě datem 1. 1. 2020. Po tomto datu bude možné stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Právě po prvním lednu 2020 se požadavky vztahují už i na rodinné domy.

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie si však nepleťme s pasivními nebo snad nulovými domy. Co do spotřeby energie lze budovy s téměř nulovou spotřebou energie připodobnit k nízkoenergetickým domům. Jedná se tak o zcela nový energetický standard.

A co se tedy od ledna 2020 tak zásadního změní?

Odpověď lze zjednodušit a rozdělit mezi dvě oblasti, které spolu úzce souvisí.

1. Pořádné zateplení

První řešenou oblastí je samotná konstrukce stavby – tepelně technické parametry obálky budovy. Není se čeho bát, v tuzemsku jsou požadavky poměrně mírné, nečeká nás tak žádné masivní zateplování, u kterého bychom museli diskutovat o jeho smysluplnosti.

Čtěte také: Z čeho postavit dům po roce 2020

2. Změna ve vytápení

Druhou řešenou problematikou je technické vybavení stavby – zajištění vytápění, větrání, ohřevu vody a jiné. V této oblasti změny nastanou především v souvislosti s omezením využití k přírodě nešetrných zdrojů energie a preference obnovitelných zdrojů energie.

Nikdo nám ale nediktuje, zdali musíme mít tepelné čerpadlo, kotel na pelety nebo solární panely. Nová legislativa pouze komplikuje instalaci elektrického vytápění, které bude třeba doplnit o doplňkový obnovitelný zdroj energie. 

Krom omezení některých zdrojů energie nás od 1. ledna 2020 žádná revoluce ve stavebnictví nečeká!

Každopádně si tato problematika svou pozornost zaslouží. Již brzy se můžete těšit na článek řešící konkrétní skladby staveb, které vyhovují novému energetickému standardu.

Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/rodinny-dum-po-roce-2020-jak-bude-vypadat

EVŽEN KOREC, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetická náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.

Aby totiž dům dosáhl na požadované hodnoty, bude muset investor sáhnout po nových technologiích. Nezbytná budou tepelná čerpadla či rekuperační systémy, někde i solární panely. Jen jejich instalace zvýší cenu výstavby o deset až patnáct procent. U rodinných domů to znamená stovky tisíc korun navíc.

Že se tohoto nařízení lidé opravdu bojí, dokazují i údaje Českého statistického úřadu. Podle nich se v první polovině letošního roku v celé republice zahájila stavba nejvíce rodinných domů za posledních deset let. Podobný trend se dá očekávat i do konce roku, naopak od ledna nejspíš nastane výrazný útlum této individuální výstavby.

Tento bruselský diktát je výrazným pokřivením trhu, protože vnucuje lidem něco, co vůbec nechtějí. Podíl „mimořádně úsporných budov“ v kategorii rodinných domů loni dosáhl pouhých 6,2 procenta. Více než devět z deseti dokončených rodinných domů tak nesplňuje hodnoty, které budou od příštího roku povinné pro všechny.

Lidé chystající si vlastní bydlení totiž umí dobře počítat a nenechají se napálit marketinkovými lákadly společností vydělávajících na energeticky (ú)sporných opatřeních. Kromě vyšších nákladů na samotnou výstavbu totiž lidé musí zásadním způsobem změnit životní styl. Zapomenout musí mimo jiné na klasické větrání oken, protože to způsobuje energetické ztráty a ekonomická návratnost tak mizí v nedohlednu. Zbylé úspory pak spolknou pravidelné výdaje na provoz úsporných systémů, jejich servis a případné opravy. Například životnost nejčastěji používaných rekuperačních systémů je kratší, než deklarovaná doba návratnosti.

Až dosud se lidé mohli svobodně rozhodnout, zda jim tato výrazná omezení za údajnou ochranu životního prostředí opravdu stojí. Od Nového roku se však všichni lidé toužící po vlastním domě budou muset smířit s tím, že o podobě jejich vysněného bydlení rozhodl někdo jiný. Na nesmyslnost tohoto nařízení si vzpomenou vždy, když budou měnit zanesené filtry rekuperačních jednotek či vyměňovat zaseknuté lišty venkovních žaluzií.

Zdroj

Jaké jsou nejdůležitější důvody pro zateplení vašeho domu? Než se rozhodnete pro realizaci zateplení vaší fasády, je určitě dobré vědět, co vám zateplení domu přinese. Zde je těch 10 nejdůležitějších důvodů, proč ZATEPLOVAT.

1. Snížení nákladů na vytápění

ČLENĚNÍ NEMOVITOSTÍ PODLE SPOTŘEBY kWh /m2 ZA ROK

• Běžné domy postavené dle současných norem = 70 – 200 kWh/m2 za rok
• Energeticky úsporné domy = 50 – 70 kWh/m2 za rok
• Nízkoenergetické domy = 15 – 50 kWh/m2 za rok
• Pasivní domy = 5 – 15 kWh/m2 za rok
• Nulové domy = 0 – 5 kWh/m2 za rok

2. Bezpečná a návratná investice

Dobře navržené a provedené zateplení domu = Investice do snížení energetické náročnosti budovy, která je výhodná a trvalá. Zateplením domu se rozumí komplexní řešení zateplení všech konstrukcí (podlaha, fasáda, strop, okna, šikminy v podkroví) a vhodný způsob a zdroj vytápění.

Níže vám uvádím schéma přibližných tepelných ztrát rodinného domu:

• Podlaha 10%
• Obvodové stěny 25%
• Strop a střecha 15%
• Okna a dveře 25%
• Nevhodné vytápění 10%
• Větrání 15-25%

Pokud máte v plánu zateplovat dům, přistupujte k tomuto rozhodnutí jako k investici a vše si dobře promyslete a spočítejte. Zateplení fasády je pouze jedno z opatřeních, které zabírá 30% z celkových tepelných ztrát.

Pro příklad uvedu dům postavený v kombinaci z plných a dutých cihel z roku 1970. Plocha fasády 170m2. Celkové náklady zhotovení a materiál jsou 1000Kč/m2 při skladbě (12cm EPS70F, lepící a stěrkové hmoty, armovací tkanina, talířové hmoždinky, příslušenství, penetrace, silikonová omítka, lešení).

Stávající dům má nevyhovující fasádu, takže oprava fasády by byla v nejbližší době aktuální a lze jí tedy z nákladů na zateplení odečíst (lešení, přípravu podkladu a nové omítkové souvrství s nátěrem nebo pastovitou probarvenou omítkou)

Najednou nás zateplení fasády domu stojí pouze cena izolantu, práce a materiál na nalepení a zakotvení. tj. cca 350 kč/m2 x 170 m2 = 59500 kč.
Počítaná úspora na vytápění při zateplení fasády 25-35% z celkové sumy 40tis Kč vydaných za topení za rok = 12-15tisíc Kč.
Návratnost zateplení je tedy: necelé 4roky. Další roky už jen počítáte ušetřené peníze.

Rozhodl jsem se uvést tento jednoduchý příklad, který věřím, že pochopí i naprostý laik a udělá si tak možnou představu tohoto opatření a investice. Internet a odborná literatura je plná výpočtů, vzorců a sdělení, které jsou těžko pochopitelné a obecné veřejnosti naprosto cizí.

3. Prodloužení životnosti stavby

Zateplení vnější obálky domu Vám zajistí trvalou ochranu nosných konstrukcí domu a zamezí tak pronikání povětrnostních vlivů do konstrukce a jejich následné destrukci.

Povětrnostní vlivy mohou např. negativně působit na panelové domy:

• dochází ke korozi vnitřní výztuže
• mrazové trhliny v obvodovém plášti
• zatékání do styků panelů
• profukování vzduchu mezi rámem okna a panelem
• pocit chladných stěn
• v létě přehřívání panelu a zdiva na slunci

U rodinných domů dochází vlivem povětrnosti k poškozování fasád, kde ochranu zdiva zajišťují minerální nebo cementové omítky s nátěrem, který nedokáže trvale odolat povětrnosti. Proto dochází k prasklinám, odlupování nátěru nebo omítky a možnému zatékání do zdiva. To v zimních měsících snižuje akumulaci zdiva a posouvá tak rosný bod hluboko do zdiva. Tyto nedostatky způsobují srážení vlhkosti na vnitřních stěnách, tvorbu plísní, odlupování vnitřních nátěrů stěn, vlhké mapy na vnitřní omítce a drolení vnitřní omítky na rozích při podlaze v oblasti věnců a překladů.

Správným zateplením fasády docílíte trvalé ochrany stěn domu před srážkovými vodami, mrazem a slunečním zářením (přehřívání stěn v letním období). Díky tepelné izolaci posunete nízké teploty do izolantu a zvýšíte akumulaci stěny v zimním období, čímž si zajistíte lepší tepelnou pohodu a odstraníte pocit chladu od stěn.

Je dokázáno, že zateplením domu můžete jeho životnost prodloužit o více jak 30let.

4. Estetický a funkční povrch fasády

Zateplením fasády domu si zajistíte trvale funkční ochranu před povětrnostními vlivy s dokonalým estetickým ztvárněním podle Vašich představ. Výztužná vrstva na izolantu zajišťuje v kombinaci stěrkového lepidla a armovací tkaniny pevný a trvale soudržný podklad pod probarvenou pastovitou vodoodpudivou omítku. Pastovité omítky lze tónovat do mnoha odstínů. Vyrábí se v různých strukturách a zrnitostech (zrnitá 1,5mm , 2mm, 3mm, rýhovaná 2mm, 2,5mm , 3mm, hlazená 1 mm pro dekorativní účely a menší plochy fasád).

Pro soklovou oblast dokonale poslouží mozaikové omítky. Vhodnou povrchovou úpravou zateplovacích systémů jsou také fasádní obklady a obkladové pásky. Jsou oblíbené pro svůj vzhled, dlouhou životnost a nenáročnost na údržbu.

Estetickým ztvárněním se u fasád meze nekladou. Další dodatečnou úpravou mohou být finální barevné nátěry (např. Silikátové, silikonové, disperzní, akrylátové, egalizační a hydrofobní úpravy).

5. Zvýšení tepelné pohody v domě

Nalepením vhodné tloušťky tepelné izolace na stěnu domu z vnější strany, docílíte posunu teplot ze stěny do izolantu. Nalepený izolant v zimním období podstatně zvýší teplotu stěny, která je zevnitř oteplována teplým vzduchem. Díky tomuto efektu již nedochází k prochladnutí stěn a vy nemáte pocit chladu. Stěna se naakumuluje na teplotu vnitřního vzduchu, déle teplo drží v místnosti a nedochází k plísním a mokrým flekům na omítce.

V letním období je efekt opačný a tepelná izolace slouží jako ochrana před přehřátím stěn od slunečního záření. Určitě jste zažili v letních měsících nesnesitelné horko v noci, které sálá do vnitřního prostoru domu z naakumulovaného tepla z vnější strany domu.

6. Zabraňuje kondenzaci vodní páry v konstrukci zdiva

Co je to kondenzace vodní páry? Ve vzduchu, ať už má jakoukoli teplotu, je určité množství vodní páry. Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod tj. (+10 – +13) stupňů začne vodní pára kondenzovat.

Jednoduchý příklad: teplá vodní pára, vznikající odpařováním teplé vody, kondenzuje na studeném povrchu a tím se sráží do kapalného stavu. Jako na zrcadle v koupelně.
K těmto jevům dochází i ve stavebních konstrukcích vlivem rozdílů teplot v exteriéru a interiéru. Pokud je zdivo nezatepleno, dochází ke kondenzaci vodních par ve zdivu. Vodní pára se tedy tlačí z budovy skrz konstrukci ven. Tady vzniká nebezpečí, že v určitém bodě narazí na studené místo a začne docházet ke kondenzaci vodní páry v konstrukci. K tomuto jevu zpravidla dochází v zimních měsících od listopadu do konce března.

Vnitřní prostory jsou vytápěny na 20-24 stupňů a venku je teplota kolem -10 až -15 stupňů. Vnitřní vzduch má 50-60% vlhkost a venkovní vzduch má 75-90% vlhkost. Rozdíl částečných tlaků vodních par, který při rozdílu teplot vzniká, je přibližně 1,1KPa. To je přibližný tlak, kterým se snaží vodní pára protlačit stavebními materiály ven tak, aby došlo k vyrovnání částečných tlaků vodních par.

Pokud se jedná o malé množství páry, která ve zdivu zkondenzuje přes zimní období a v létě se vypaří, je tato kondenzace přípustná a v tomto případě hovoříme o aktivní bilanci kondenzace vodní páry. Pokud se ale na-kondenzovaná vodní pára není schopna ze zdiva vypařit a hromadí se v ní, může časem způsobit řadu nepříjemností a poruch. Zdivo ztrácí svou akumulační schopnost a častěji se vyskytují vlhké mapy a plísně na vnitřní straně zdiva.

Zateplením zdiva vhodnou tloušťkou tepelné izolace docílíte posunu rosného bodu a kondenzace vodní páry do izolantu, kde zkondenzovaná pára ničemu nevadí anebo se vypaří. Zeď má možnost lepší akumulace tepla a tím se zbavíme nežádoucích plísní a tepelných mostů.

Názorný příklad průběhu teplot a možné kondenzace vodních par ve zdivu

7. Odstranění tepelných mostů a možných plísní

Tepelný most je místo, kde dochází ke zvýšenému tepelnému toku. To znamená, že tímto místem uniká více tepelné energie a má v interiéru studenější povrch a naopak v exteriéru má povrch teplejší. V dříve postavených domech jsou tepelné mosty běžným jevem. Bohužel se vyskytují v dnešní době i u novostaveb. Je to jen důkaz obcházení předepsaných postupů a skladeb. Tepelný most se na fasádě nejběžněji objevuje v místě, kde je oslabena tepelná izolace nebo kde izolace chybí. Na betonových překladech, vyztužujících betonových věncích, kolem oken a dveří, v místech, kde je výskyt vzlínající vlhkosti, u podlahy od základových pásů, kolem prostupů zdivem nebo široká maltová lože mezi zdícími bloky.

Tepelný most = tepelná ztráta. Tepelné mosty se projevují v interiéru kondenzací vodní páry na tomto chladném místě a následným růstem plísní.
Zateplením fasády vhodnou tloušťkou tepelné izolace odstraníte všechny tepelné mosty a zamezíte tepelným ztrátám.

Na obrázcích níže Vám uvedu příklady nejběžnějších tepelných mostů, které u nezateplených domů způsobují tvorbu plísní. Červené, oranžové a žluté barvy jsou místa s největším únikem tepla.

8. Zmenšení zdroje vytápění

Zateplení fasády a případná výměna oken sníží energetickou náročnost domu. U dříve postavených domů, kde jsou kotle na tuhá paliva a rozvody tepla zajišťují teplovodní radiátory se samotížným rozvodem, se ohřívá velké množství vody. Může docházet k přetápění vnitřních prostor. Regulace takových systémů je náročná a nákladná. Často jde ruku v ruce se zateplením domu výměna zdroje vytápění a výhřevných článků.

Nový zdroj tepla má menší energetickou náročnost a lze jej jednoduše a lépe regulovat.

9. Kratší topná sezóna, využívání tepelných zisků

Nezateplené stěny se vlivem snížení teploty v exteriéru dříve prochladí a tím sníží tepelnou pohodu v interiéru domu. Teplo, které se naakumuluje přes den v domě díky slunečním paprskům pronikajících na jižních stranách domu, se tak rychle vytrácí a neslouží nám jako možný (částečný) zdroj tepla. Jak již víte, u nízko-energetických a pasivních staveb jsou sluneční tepelné zisky jedním z počítaných zdrojů tepla, které zdarma využíváme.

Další tepelné zisky můžou být: pohyb osob v domě, teplo ze zdrojů světla, z vaření, žehlení, televize, počítač atd.
S výše zmíněnými jevy souvisí i prodloužení topné sezóny u nezateplených staveb a také větší výdaje za energie. Tepelných zisků u nezateplených budov nelze trvale využít, otázka jestli vůbec.

10. Ochrana životního prostředí

Zateplování budov je velmi závažná věc a je nesmírně důležité udržet vyprodukované teplo (energii) uvnitř domu. Snižováním energetické náročnosti budov docílíme snížení emise skleníkových plynů (CO2 ) a např. výskyt kyselých dešťů (SO2). V průměru 1m3 tepelné izolace ušetří až 50 kg emisí CO2 za rok. Energie potřebná na výrobu izolací a s ní spojené emise CO2, se zateplením vrátí během několika týdnů a dále již chráníme naše životní prostředí. Zateplovací systémy z dostupných izolantů jsou plně recyklovatelné a našemu zdraví nezávadné.

Chránit životní prostředí je věcí nás všech. Dovolím si napsat POVINNOSTÍ. 

Roman Studený

Úprava zrychlí především přípravu jednodušších staveb. Složitější záměry může naopak ještě zkomplikovat a především prodražit. Odborníci novelu nepovažují za dlouhodobé řešení, potřebný je podle nich zcela nový stavební zákon.

Od 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela stavebního zákona, na níž tři roky pracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Novela podle resortu řeší řadu palčivých problémů v současném stavebnictví.

„Dosud velmi pomalé stavební řízení zrychlí právě novela stavebního zákona, kterou jsme připravili s týmem odborníků. Zpracovali jsme ji tak, aby měla co nejširší praktický dopad a aby usnadnila život lidem, kteří se rozhodnou stavět,“ komentovala novelu Karla Šlechtová, která v době přípravy zákona působila ve funkci ministryně pro místní rozvoj.

„Jednou z nejzásadnějších novinek je sloučení dvou, popřípadě i tří povolovacích procesů do jednoho řízení. Takzvané společné řízení sloučí nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), pokud si stavebník tuto cestu vybere. Tím dojde k výraznému urychlení povolování staveb. V rámci společného řízení se tak účastníci řízení a případně i veřejnost bude moci vyjadřovat a odvolávat pouze jednou, a to v rámci společného řízení,“ dodala Karla Šlechtová.

„O vydání společného povolení může stavebník žádat téměř u všech staveb, výjimku tvoří pouze některé speciální stavby (např. letecké). Výsledkem společného řízení pak bude jedno společné povolení, které stanoví podmínky jak pro umístnění, tak i pro provedení stavby,“ doplňuje Tereza Chalupová, advokátka kanceláře bnt.

Podle ní lze očekávat, že společné řízení se bude uplatňovat zejména u jednodušších stavebních záměrů, kde by opravdu mělo přispět ke zjednodušení a zrychlení. „U větších staveb to tak jednoznačné už není a až praxe ukáže, do jaké míry bude toto řízení využíváno např. pro velké developerské projekty,“ dodává Tereza Chalupová.

Složitější stavby zdraží

Důvodem jsou podle ní zejména vysoké náklady na zpracování dokumentace pro společné řízení. „Ty budou pravděpodobně několikrát převyšovat náklady na zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, ve kterém si stavebník může ještě s poměrně nízkými náklady ověřit, zda je jeho záměr realizovatelný a v jaké podobě,“ upozorňuje Tereza Chalupová.

Kritika komplikované a zdlouhavé přípravy staveb se podle ministerstva pro místní rozvoj soustředí jenom na stavební zákon, protože z pohledu stavebníka představuje finální fázi povolení. Podle ministerstva však vedle stavebního zákona však do problematiky přípravy a povolování staveb významně zasahuje řada dalších zvláštních zákonů na ochranu jednotlivých veřejných zájmů.

V současné době je více než čtyřicet zákonů, podle kterých dotčené orgány vydávají svá závazná stanoviska k ochraně veřejných zájmů podle zvláštních zákonů. Jde například o ochranu památek, ochranu veřejného zdraví, požární ochranu, ochranu přírody a krajiny, ochranu životního prostředí, ochranu vod a další.

Dále musí stavebník získat například stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury, musí získat podkladová povolení vydávaná podle zvláštních zákonů, například integrované povolení, povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a další.

Právě vstup dotčených orgánů státní správy do povolovacích řízení je další oblastí, které se novela týká. „Často dochází k tomu, že překračují své pravomoci a stanovují takové podmínky, které jsou mimo oblast jejich působnosti. Tomu se snaží novela stavebního zákona zabránit a přispět tak ke zvýšení kvality závazných stanovisek,“ zmiňuje Tereza Chalupová.

Nekonečné lhůty zůstávají

Bohužel novela stavebního zákona podle ní nijak nezpřísňuje lhůty, ve kterých mají dotčené orgány závazná stanoviska vydávat. „Působnost dotčených orgánů je upravena množstvím zvláštních předpisů, a proto bylo nutné s novelou spojit i úpravu více než čtyřiceti souvisejících zákonů,“ vysvětluje Tereza Chalupová.

Nejkontroverznější změnou, kterou novela přináší, je podle Terezy Chalupové omezení účasti spolků na řízeních vedených podle stavebního zákona. Od ledna 2018 se spolky na ochranu přírody a krajiny mohou účastnit jen těch řízení podle stavebního zákona, kterým předcházel proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Tato změna je ale napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.

Podle odborníků není novela stavebního zákona dlouhodobým řešením. „Přijatá novela přináší spíše dílčí vylepšení situace malých i větších stavebníků, investorů, ale také zjednodušuje výstavbu nezbytné infrastruktury. Nenaplnila se ale původní očekávání, povolovací proces nebyl zjednodušen dle původních proklamací, nepodařilo se prosadit pravidlo jednoho úřadu a jednoho razítka,“ říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.

Příprava nového zákona už začala

Přesto prosazený návrh považuje za krok správným směrem. „Je to ale vlastně jen dočasné, byť správné řešení. Nyní je nezbytné začít dynamicky a důkladně připravovat nový stavební zákon, který by vysoce nad rámec nyní přijaté legislativy stabilizoval právní prostředí v oblasti rozvoje měst a obcí a výstavby. Jsme přesvědčeni o tom, že se musí přijmout několik opravdu zásadních principů proto, abychom se v oblasti stavebního práva dostali mezi země západní Evropy,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek.

Podle Asociace developerů by součástí systémové změny mělo být především sjednocení kompetencí pod jedno ministerstvo. „Roztříštěnost v této oblasti způsobuje komplikace nejen při systémových řešeních, jak se ostatně ukázalo i v posledních týdnech, ale také v každodenním životě investorů. Chceme-li proces opravdu zjednodušit, zefektivnit, pak má logiku mít celou problematiku pod jedním ministerstvem, podobně jako je tomu ve většině vyspělých zemí,“ doplňuje Tomáš Kadeřábek.

Ministerstvo pro místní rozvoj již v září předložilo Vládě ČR materiál „Rekodifikace veřejného stavebního práva – základní teze“, který identifikuje klíčové problémy v této oblasti. Ke skutečnému zlepšení situace musí být kromě zcela nového stavebního zákona přijaty zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů, musí být prosazena reforma veřejné správy zahrnující opatření legislativní, organizační i rozpočtová.

Dalibor Dostál

Zdroj: www.businessinfo.cz

Jsou prostě chvíle, kdy není náš majetek zcela nedotknutelný. Jsou situace, kdy musíme na svém pozemku strpět pracovníky konkrétních firem a institucí. Tyto výjimky jsou zákonem obvykle specifikovány z dobrých důvodů, kdy jde o zabránění škodám na majetku, zdraví či životech, případně předchází potížím v době naší nepřítomnosti. Výjimky se však týkají i exekutivy. A vědět, kdo smí na náš pozemek a do našeho domu legálně vstoupit bez našeho vědomí či souhlasu, je dobré z mnoha důvodů. I postupy úřadů a soukromých firem totiž mohou být svévolné (třeba i plynoucí z neznalosti zákona konkrétními osobami) a je dobré se jim ubránit.

Koho musíme pustit na svůj pozemek či do domu a za jakých okolností?

Lidé se o tom dokola baví a vznikají mýty a polopravdy. V případě chat a chalup navíc na pozemky často vstupují třeba energetici, vodaři a jiní úředníci v době nepřítomnosti majitele. V případě sporných situací je pak často třeba pomoc právníka, jelikož je tato problematika složitá. Záleží prioritně na konkrétní situaci. Například policisté a hasiči mohou na pozemek vstoupit bez našeho souhlasu jen v konkrétních případech, byť jsou jejich pravomoci poměrně široké. A to samé platí i pro ostatní.

Energetici musí mít přístup k měřicímu zařízení i naměřeným částem odběrného elektrického zařízení především kvůli kontrole, odečtu, údržbě, výměně či jeho odebrání dle energetického zákona. Ten dokonce dovoluje v nouzových situacích odstranit na cizím pozemku strom či jiný porost, který by mohl ohrozit elektrické vedení. Podobné pravomoci mají i zástupci spojařských firem dle zákona o telekomunikacích. Pokud budeme obecně hovořit o zaměstnancích správců rozvodných sítí, ti většinou informují majitele domů a pozemků předem. Pokud ale nastanou mimořádné okolnosti, které si vyžadují mimořádný zásah, udělají to i bez našeho předchozího souhlasu a v době, kdy jim nemůžeme otevřít. Je logické, že to pak může vyvolat spory o oprávněnosti zásahu a o případnou náhradu způsobených škod (například v případě kácení stromů, kdy musí zasahující osoba prokázat oprávněnost zásahu, v opačném případě si totiž můžeme nárokovat náhradu škody). Je též třeba vědět, že například energetický zákon ukládá maximální ochranu práv vlastníka a vyžaduje po ukončení prací vše uvést do původního stavu, nebo alespoň stavu, který odpovídá předchozímu účelu či způsobu užívání nemovitosti.

Opravdu širokým portfoliem oprávněných důvodů pro vstup disponuje policie ČR. Policie může vstoupit na pozemek i do domu bez nutného souhlasu majitele v případech obavy či hrozby ohrožení života a zdraví osob, škod na majetku nebo možné přítomnosti zemřelého v domě či na pozemku (omezený rozsah oprávnění ke vstupu má v podobných případech i obecní policie). Zákon v těchto případech hovoří poměrně jasně. Pokud však máte dojem, že byl porušen, neváhejte se dovolat svého práva.

Bez souhlasu majitele, ale i bez přítomnosti policie, může na cizí pozemek či do domu vstoupit při výkonu rozhodnutí exekutor. Ovšem dodržení rozsahu jeho pravomocí by měl zajišťovat svědek. Vzhledem k dopadu a často i drastičnosti výkonů těchto rozhodnutí, ale i vzhledem ke složitosti problematiky, jde o téma na samostatný článek, respektive články.

Značné pravomoci mají též hasiči. A nemusí jít zrovna o požár či jiný důvod jejich oprávněného zásahu. Důležitá je také kontrola protipožárních opatření, ale i cvičení opravňující hasiče ke vstupu.

Ke vstupu bez našeho souhlasu jsou za určitých podmínek oprávněni i úředníci stavebních úřadů. Ovšem ve většině případů potřebují souhlas majitele. Nemusí jej však mít při bezprostředním ohrožení života, zdraví osob či zvířat, případně při neodkladném odstranění stavby, nezbytných zabezpečovacích pracích a při vyklizení stavby ve veřejném zájmu. Pokud je ale majitel přítomen, musí jej úředníci informovat o důvodech svého vstupu na pozemek.

Obecně lze říci, že zákon významně omezuje pravomoci úředníků ke vstupu na pozemek především na případy ochrany života, zdraví a bezpečnosti osob. Ovšem v nezbytném rozsahu musíme vstup úředníkům umožnit i v případě údržby a obhospodařování sousedních pozemků a staveb. Stavební úřad může dokonce vlastníkovi nařídit umožnění vstupu na pozemek kvůli provedení prací na sousední stavbě.

Pokud váš pozemek sousedí s vodním dílem, musíme ze zákona umožnit vstup v nezbytném rozsahu osobám pečujícím o jeho provoz, ale jen po předchozí dohodě. Bez dohody však mohou narušit hranice našeho majetku správci vodovodů a kanalizací. Ti jsou dokonce oprávněni umístit na pozemku označení polohy vodovodu a kanalizace.

A co víc, na náš pozemek může bez našeho souhlasu vstoupit kterýkoli občan, který tak učiní při hašení požáru nebo odvracení možných škod a nebezpečí, pokud je sám nevyvolal a nezpůsobil. Není pak zodpovědný ani za případné škody způsobené likvidací rizika. Jsou zde ale výjimky, kdy bylo možné odvrátit nebezpečí jinak, případně pokud vznikla stejně závažná nebo závažnější škoda či nebezpečí, než hrozilo původně. Pozor tedy například na kouř z okna domu, který nemusí nutně znamenat požár.

Pokud je váš pozemek součástí honitby, mohou na něj též vstoupit v době honů myslivci a jejich pomocníci.

Více méně jsou zde však i určité obecné zvyklosti, které jsou tolerovány, čili například houbaři či sběrači borůvek se volně pohybují v lesích cizích vlastníků, svobodně se procházíme po lukách a podobně. Není tedy v ČR zvykem oplocovat každý kousek pozemku, zakazovat cizím osobám za každou cenu vstup, nebo za něj vyžadovat vstupné, poskytovat za úplatu povolení apod.

Cihla je oblíbená pro svůj tradiční vzhled a přírodní základ. Cihla se hodí ke dřevu, k hladkým omítkám, ale i k různě strukturovaným povrchům, k teplým nebo studeným barevným odstínům. Cihly se umisťují nejen na fasády domů, sokly, ploty nebo zídky, ale i jako dekorace do interiérů. Pokud chcete interiér nebo exteriér ozvláštnit cihlami

Na co lze dotaci získat?

Jedná se o opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti v rodinných domech. V první řadě jde o zateplení obálky (neboli stěn) domu, výměnu oken a dveří, zateplení podlahy a stropu, případně střechy. Vše je dobré dopředu dostatečně promyslet a zvážit.