Author Archives: Peterova

Vzrostla chuť studovat stavební obory středních škol

Lis 14, 22
Peterova
No Comments

Zájem o stavební obory středních škol v uplynulých čtyřech letech vzrostl. Zatímco v roce 2018 v nich bylo nově přijatých 4324 žáků, loni o 1020 více. Vyplývá to z dat, které poskytla mluvčí Národního pedagogického institutu (NPI) Lucie Šplíchalová. Do stavebních oborů směřuje čím dál víc učňů, v maturitních oborech je situace stabilnější.

Růst počtu prváků ve stavebních oborech v uplynulých letech podle institutu převýšil i tempo, jakým začalo přibývat středoškoláků v důsledku demografického vývoje.

Nedostatek nových odborných zaměstnanců

Podle zástupců stavebních firem je v Česku potíž najít nové odborné zaměstnance. Chybějí podle nich jak vysokoškolsky vzdělaní odborníci, tak stavební dělníci, elektromontéři, řemeslníci či obsluha stavebních strojů.

Malý zájem je o učební obory sklenář, pokrývačské práce a dlaždické práce. Obory klempířské práce ve stavebnictví, vodař a montér vodovodů a kanalizací se v posledních letech kvůli nedostatku zájemců ani neotevřely

Například podle mluvčího Finepu Davida Jiruška prohrává stavebnictví u mladé generace při výběru školy s humanitními obory a podle mluvčí Skupiny Strabag Česko a Slovensko Edity Novotné český vzdělávací systém moc nerozvíjí žáky směrem k technickým oborům.

Podle NPI se ale zájem o stavební obory ve středních školách v posledních letech zvyšuje. Mezi roky 2018 a 2021 se v nich počet nově přijatých zvedl z 4324 na 5344 a jejich podíl stoupl z 5,6 na 6,2 procenta všech přijímaných středoškoláků.

„Je možno konstatovat, že po postupném mnohaletém poklesu došlo (u nově přijatých do stavebních oborů) od roku 2018 k nárůstu, který převyšuje populační nárůst,“ konstatovala Šplíchalová.

e statistik ministerstva školství plyne, že počet přijatých do prvních ročníků středních škol se mezi roky 2018 a 2021 zvedl asi o deset procent. Ve stavebních oborech stoupl o zhruba 24 procent.

Větší zájem učňů

Růst zájmu o stavebnictví se podle Šplíchalové týká hlavně učebních oborů. Podíl nově přijatých učňů v nich narostl od roku 2017 ze 7,5 procenta na loňských 9,4 procenta žáků nastupujících do prvních ročníků. Naproti tomu v maturitních oborech jejich podíl vzrostl už v letech 2016 až 2018 a v posledních letech spíš jen stagnoval. Nově přijatí v maturitních stavebních oborech loni tvořili kolem 5,1 procenta všech prváků.

„Poměrně výrazný nárůst žáků přicházejících do stavebních učebních oborů je ovlivněn nejen dlouhodobou podporou a propagací, ale v posledních dvou letech také propadem možnosti uplatnění v gastrooborech, ve kterých došlo k posílení dlouhodobě klesajícího zájmu o tyto obory,“ řekla Šplíchalová.

Vlivem covidové epidemie se podle ní dá vysvětlil zřejmě i výkyv z roku 2020, kdy podíl nově přijatých v maturitních stavebních oborech stoupl z 5,1 na 5,5 procenta.

Do středních škol přitom nyní nastupují čím dál silnější ročníky dětí a na oblíbené maturitní obory, zejména gymnázia, je kvůli tomu např. v Praze obtížné se dostat

Stavební učební obory se v ČR vyučují na 140 školách a maturitní na 51 školách. Největší zájem je podle NPI o učební obory mechanik plynových zařízení, instalatér, podlahář či zedník a maturitní obory stavebnictví a geodézie a katastr nemovitostí.

Naopak malý zájem je o učební obory sklenář, pokrývačské práce a dlaždičské práce. Obory klempířské práce ve stavebnictví, vodař a montér vodovodů a kanalizací se podle Šplíchalové v posledních letech kvůli nedostatku zájemců ani neotevřely. Velmi malý zájem je podle ní také o maturitní obor stavební materiály.

Řada odborníků na vzdělávání poukazuje na to, že pro 21. století bude důležité hlavně všeobecné vzdělání. Např. v Německu jde podle Statistického spolkového úřadu největší podíl žáků ze základní školy na gymnázia. V řadě spolkových zemí do nich směřují zhruba dvě pětiny dětí. V Česku je to asi 20 procent.

Kritici současné nabídky oborů v Česku dlouhodobě tvrdí, že vzdělávací politika příliš podléhá přáním zástupců průmyslu, kteří si stěžují na nedostatek učňů a technicky vzdělaných lidí. Do středních škol přitom nyní nastupují čím dál silnější ročníky dětí a na oblíbené maturitní obory, zejména gymnázia, je kvůli tomu třeba v Praze obtížné se dostat.

Zdroj Novinky

Ministryně Hubáčková: Otevíráme Modernizační fond domácnostem, prioritou jsou nízkopříjmové. Na úspory energií je připraveno 55 miliard korun

Říj 08, 22
Peterova
No Comments
Další finanční pomoc, která zmírní dopad vysokých cen energií na rozpočty domácností, představila ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Modernizační fond nově pomůže přímo domácnostem se snižováním spotřeby energií díky 55 miliardám, které se budou rozdělovat přes program Nová zelená úsporám. Ten se ještě více zjednoduší a otevře širšímu okruhu domácností. Nabídne i peníze na částečné renovace, které mohou domácnosti provádět svépomocí a od příštího roku i dotace na výměnu plynových kotlů za obnovitelné zdroje.

„Aktuální bilance dotačního programu Nová zelená úsporám je opravdu rekordní,“ uvádí ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). „Od října loňského roku jsme přijali přes 56 tisíc žádostí o dotace v objemu 11,2 miliardy korun. Za letošek již evidujeme trojnásobný počet žádostí oproti celému roku 2020 a dvojnásobek oproti roku minulému. Skokový nárůst je patrný zejména u fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Jen pro představu: zatímco v předchozí etapě programu jsme od roku 2015 do podzimu 2021, tedy za 7 let, přijali na fotovoltaické systémy 20 tisíc žádostí o dotaci, jen za posledních 12 měsíců jich dorazilo přes 34 tisíc,“ shrnuje ministryně.

„Počet žádostí, který jsme dříve zaregistrovali za jeden měsíc, nyní chodí za jeden den. Prostředky vyčleněné z Národního plánu obnovy jsou téměř vyčerpané, a proto musíme hledat nové zdroje. Finančními prostředky z Modernizačního fondu si vytvoříme v programu Nová zelená úsporám polštář pro kontinuální příjem žádostí na další roky a zároveň jej otevřeme dalším skupinám domácností, a to i těm nejvíce ohroženým energetickou chudobou, které nemají dostatek peněz na předfinancování, jako tomu bylo doposud,“ dodává Anna Hubáčková.

Posílení investic v programu Nová zelená úsporám o prostředky z Modernizačního fondu umožní ministerstvu i nadále podporovat potřebná úsporná opatření u obytných budov, jako jsou instalace domácí střešní fotovoltaiky či výměny zdrojů energie. Ministryně Hubáčková přidává: “Podpora by se od příštího roku měla rozšířit i na velmi žádané výměny plynových kotlů v domácnostech za obnovitelné zdroje.“ Program se také výrazně zjednoduší po administrativní stránce, bude obsahovat výhodnější podmínky pro domácnosti s nižšími příjmy a zvýhodnění pro budovy se sociálními byty.

„S cílem zajistit dostatek prostředků pro pokračování a rozšíření programu Nová zelená úsporám jsme v Modernizačním fondu vytvořili zcela nový program HOUSEnerg zaměřený na zvýšení energetické účinnosti v rezidenčním sektoru. Ten bude zdrojově pokrývat jak standardní program Nová zelená úsporám, tak připravovaný podprogram NZÚ light, od příštího roku počítáme i s výměnou plynových kotlů. Program připravujeme dlouhodobě, průběžně komunikujeme s Evropskou investiční bankou. Pokud jej na svém říjnovém jednání schválí Investiční výbor, jsme připraveni postupně doplňovat finanční zdroje do Nové zelené úsporám a zároveň budeme standardní program Nová zelená úsporám průběžně rozšiřovat o nové aktivity,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad je za rezort příjemcem a zprostředkovatelem finančních prostředků z Modernizačního fondu.

„S Ministerstvem životního prostředí se spolupracuje velmi dobře. Mimořádně důležité je pro nás chystané energetické poradenství. V Brně bychom rádi zřídili Energetickou kancelář, která by lidem radila, jak na úspory, a to nezávisle na dodavatelích,“ řekl 1. náměstek primátorky Brna Petr Hladík (KDU-ČSL). A dodává: „Chceme zabezpečit maximum tepla pro Brno pomocí lokálních obnovitelných a dostupných zdrojů. Naší vizí pro rok 2026 je teplo poskládat ze čtyř pilířů. Využít chceme odpady, které spaluje ZEVO SAKO Brno. Druhým zdrojem bude odpadní voda z čističky odpadních vod Brněnské vodárny, třetím pilířem biomasa (štěpka), kterou zužitkují Teplárny Brno. V neposlední řadě pak využijeme bioplyn a čistírenské kaly.“

Peníze budou i na „rychlá“ zateplení

Součástí balíčku rychlé a efektivní pomoci domácnostem z prostředků Modernizačního fondu bude i připravovaný program Nová zelená úsporám light. Ministerstvo v něm podpoří snadno realizovatelné úpravy a částečné renovace rodinných domů, které domácnostem přinesou okamžitou a citelnou úsporu energií. Jedná se o úpravy typu zateplení fasády, stropu pod půdou, střechy, výměny oken či dveří, a to bez nutnosti projektu a složitých energetických výpočtů.

„Půjde opravdu o rychlá opatření s významným efektem úspory energie, určená prioritně pro vlastníky domů nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Program, který ve zkratce označujeme jako NZÚ light, bude pracovat s jednotkovými dotacemi dle rozsahu opatření. Domácnost na takové renovace obdrží v součtu až 150 tisíc korun, a to i předem formou zálohy,“ uvádí šéfka rezortu životního prostředí Anna Hubáčková.

Program bude doplňovat standardní podporu z Nové zelené úsporám, zejména s ohledem na menší rozsah opatření. Ta budou moci být realizována jak svépomocí, tak dodavatelsky. Do budoucna by se pak měla stát základem komplexnějších energeticky úsporných rekonstrukcí budovy.

Široká poradenská síť – společný cíl MŽP a MPSV

S cílem dostat se co nejblíže k občanům, poskytnout kvalifikované poradenství, počínaje sociálními dávkami a možnostmi řešení energetických úspor a využití OZE konče, buduje MŽP spolu s MPSV  společnou robustní poradenskou síť. Její součástí se stanou i krajská pracoviště SFŽP ČR, která nyní slouží primárně jako poradenská místa pro zájemce o finanční podporu z programu Nová zelená úsporám.

„V rámci rozšířeného poradenství předpokládáme vedle krajských pracovišť SFŽP ČR i přímé zapojení úřadů práce, sociálních pracovníků a Místních akčních skupin. Nejvíce ohroženým domácnostem chceme zajistit maximální asistenci s dotacemi. Velký potenciál vidíme i v zapojení obcí, s nimiž jsme si spolupráci vyzkoušeli již u dřívějších kotlíkových půjček. Naším společným cílem je, aby se informace dostaly opravdu ke každému, kdo je potřebuje,“ uvádí Anna Hubáčková.

Modernizační fond – nositel budoucí komunitní energetiky

Modernizační fond představuje klíčový zdroj finančních prostředků pro zajištění energetické nezávislosti Česka. V závislosti na vývoji trhu s emisními povolenkami je v něm do roku 2030 dostupných minimálně 300 miliard korun. Velká část investic jde na výstavbu nových solárních elektráren, modernizaci energetických provozů a teplárenství. Od letošního srpna nabízí peníze ale i obcím a městům, pomoc směřuje na výstavbu komunálních fotovoltaických elektráren.

„Výzvy jsou otevřeny i pro větší města i malé obce do 3 tisíc obyvatel. K dispozici jsou aktuálně  4  miliardy korun. Obecní FV projekty nejenomže urychlí rozvoj komunitní energetiky, ale zároveň nepřímo podpoří i samotné domácnosti,“ uzavírá ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Ceny stavebního materiálu rostou. Mnohem rychleji než inflace

Srp 24, 22
Peterova
No Comments

Dvojnásobný meziroční nárůst cen plochých hliníkových výrobků, cena betonových výztuží vyšší o 80 %, cihly o třetinu, OSB desky – po mírném poklesu – vykazují skok v porovnání s loňským rokem „jen“ o 70 %. Čerstvá data analytické společnosti RTS a.s. dokládají, že ceny stavebního materiálu rostou mnohem rychleji než inflace.

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se do nákladů promítají i další faktory jako cena energií, lidské práce a její (ne)dostupnosti a aktuálně i pohonných hmot. S ohledem na ruskou okupaci Ukrajiny a zcela správně nastavené hospodářské sankce lze přitom očekávat další zvyšování vstupních nákladů, a tudíž i cen pro koncové investory a stavebníky. Konkrétně jde například o ocel a ocelové výrobky.

Strmě rostoucí ceny klíčových stavebních materiálů potvrzují nejen data společnosti RTS, která vývoj sleduje dlouhodobě, ale i projektová praxe. Navýšení na úrovni komponentů se přirozeně projevuje i v cenách za obestavěný prostor (tzv. objemové ukazatele), kde meziročně došlo k nárůstu o 13 a 15 %.

Může jít o velký problém především pro zadavatele veřejných zakázek. Vysoutěžená cena se totiž během příprav nebo realizace vlivem cen materiálu může zvýšit o více, než připouští zákon o zadávání veřejných zakázek. I proto ČKAIT už před časem upozornila Ministerstvo financí a další resorty, že pokud nedojde o rozšíření možností veřejného sektoru reagovat ve smlouvách s dodavateli na vývoj cen, může to vést k odložení nebo v horším případě zastavení již rozestavěných staveb.

Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

V případě projektových příprav dochází k hledání možných materiálových alternativ. Může docházet k celkovému zmenšování a „uskromňování“ staveb – například snižování výměry bytů nebo rodinných domů, ústup od finančně náročných instalací a podobně.

Podle Komory se však do cen stavebních komponentů promítá i další faktor – nedostupnost některých surovin. I to lze ale ve střednědobém horizontu překlenout. Proto ČKAIT usiluje o co nejrychlejší zavedení principů cirkulární ekonomiky do stavební praxe. Jsou už nyní typy staveb, ač zdaleka ne všechny, u nichž recyklovaný stavební materiál může znamenat úspory. Samozřejmě, s podmínkou, že standard a vyhovění příslušným technickým normám nebude ustupovat kvůli ceně.

Jak se shodují zástupci RTS a.s. i České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ceny s největší pravděpodobností nadále porostou i s ohledem na izolaci Ruska od zbytku Evropy a světa. Ostatně už se tak děje u oceli, která byla významně vázána na dodávky železné rudy a oceli z Ukrajiny.

Ceny stavebních materiálů opět porostou

Čvc 21, 22
Peterova
No Comments

Ceny materiálů hatí rozpočty staveb. Po loňském mohutném zdražení sice mnohé materiály zlevnily, například OSB desky o čtvrtinu. Teď ale znovu zdražují a zřejmě dál budou.

Zatímco 2,5metrová OSB deska tloušťky 15 mm stála v roce 2020 kolem 300 korun, loni se místy prodávala i za více než 800 Kč. Teď jde pořídit za 450 korun. „To je ale cena ještě starých zásob. Válka způsobí další zdražení,“ řekl Právu šéf jedné pily na okraji Prahy. Zdražení odhadl až o 70 procent.

Také železo zlevňovalo, než zase začalo zdražovat. Teď je sice oproti začátku loňského roku na burzách o pět dolarů na tunu levnější, jenže situace se mění dynamicky, takže některé obchodní společnosti už rovnou uvádějí, že nebudou k železu a oceli vydávat žádné výhledy. Už jen proto, že EU zakázala dovoz ruského železa a oceli a produktů z nich.

Doba je nejistá a ceny jsou jako na houpačce. Tak například ve známém hobby řetězci loni v dubnu stály v rozměru 1,2×2 metry bednářské, lidově kari sítě, 500 Kč. O měsíc později skokově zdražily na 733 korun. Aktuálně v tom samém řetězci stojí 679 korun kus.

Většinou ale téměř vše zdražuje. Loni v dubnu se hliník na burze obchodoval za 2209 dolarů za tunu, nyní stojí tuna 3528 dolarů. Hliník je přitom jedním z klíčových materiálů pro stavební konstrukce.

Analýza společnosti RTS ukázala, že průměrně tzv. objemové ceny stavebních materiálů vzrostly mezi loňským a letošním lednem o 15 procent. U cihel je to už ale o 30 procent. A cenovky u jednotlivých materiálů ještě nejsou tím konečným, co nakonec rozpočet stavby či rekonstrukce zvedá.

„V únoru bylo evidováno zdražení materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví meziročně o 20,3 procenta. A k tomu meziročně rostly ceny stavebních prací o 8,6 procenta,“ shrnul ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Jde o součet hodnoty všech změn. Když dveře nestojí už 20 tisíc korun, ale 30 tisíc, tak součet hodnot všech změn je 50 tisíc korun,“ poznamenal inženýr v oborech technologická zařízení a vodohospodářské stavby Jaroslav Valkovič.

Právě takové skoky jsou velmi problematické nejen u individuální výstavby, obzvláště financované z hypoték, ale u díla realizovaného pomocí dotací. Rozpočet se pak do dotačního či hypotečního rámce zkrátka nevejde.

Současné zdražování navazuje na cenový šok z loňska, kdy podle Metrostavu například stavební dřevo od září 2020 do konce května 2021 zdražilo o 160 procent, betonářská ocelová výztuž téměř o sto procent, pěnový polystyren EPS o 83 procent.

Takže dnešní meziroční porovnání o dalších skocích už vycházejí z této vysoké cenové základny. I menší stavba se přitom plánuje minimálně rok dva dopředu.

Zdroj

Růst stavebnictví zůstane slabý, problém je v růstu cen materiálů i vytížení kapacit

Úno 24, 22
Peterova
No Comments

Stavebnictví letos poroste o 2,2 procenta, v roce příštím o 1,1 procenta. Více to ani není možné, kapacity stavebních společností jsou v průměru vytíženy na 96 procent. Taková jsou hlavní zjištění Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research za podpory společnosti Central Group.

Společnosti věnující se převážně inženýrské výstavbě očekávají růst trhu v letošním roce až o dvě procenta. Pro rok následující predikují další růst, a to až o 1,4 procenta. Společnosti věnující se převážně pozemním stavbám očekávají v letošním roce růst trhu o 2,3 procenta a v následujícím roce o necelé jedno procento. Růst tedy zůstane spíše skromný.

Čím je to způsobeno? „Na jednu stranu cítím po covidu snad poprvé určitý investiční optimismus, na druhou stranu čelíme bezprecedentní inflaci a dalším symptomům krize. Po stavebních materiálech začínají prudce zdražovat i energie, což neodvratně dopadne i na koncové zákazníky. K tomu se brzy začne na trhu projevovat i nedostatek stavebních surovin, jako jsou štěrkopísky či stavební kámen, protože stávající ložiska končí a nová se neotevírají.“ uvedl k současné situaci generální ředitel společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda.

Drahé suroviny a energie a následné zdražování stavebních prací nejspíš omezí zájem investorů. „Pro rok 2022 očekáváme postupný útlum soukromých investic a pokračování investic státu i obcí. Tyto investice však budou ovlivněny nedostatkem kapacit a strmým zvyšováním cen i inflace, tudíž zřejmě dojde ke snížení počtu zakázek, jejichž ceny však porostou,“ očekává Libor Libich, ředitel útvaru korporátního obchodu v Generali České pojišťovně.

V současné chvíli mají stavební společnosti nasmlouvané zakázky v průměru na 9 měsíců dopředu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to je pro 41 procent dotázaných stejné dlouhá doba. Pro více jak třetinu se dokonce jedná o nárůst této doby a pro více jak pětinu naopak o její pokles.

Jak Ekonomický deník na základě údajů CEEC Research napsal před týdnem, ceny stavebních materiálů rychlým tempem rostou. Nejvíce zdražují materiály, jako je ocel, dřevo, plasty a izolační materiály. Podle 74 procent developerů se již nyní zdražení materiálů promítá v cenách developerských projektů, v průměru očekávají zdražení novostaveb o 19 procent.

Tomáš Rovný

Výkyv, který nemá obdoby. Stavební materiál je drahý… pokud vůbec je

Říj 29, 21
Peterova
No Comments

Zdražování o stovky procent přináší do stavebnictví v Česku obrovskou nejistotu. Pro některé podnikatele může nedostatek stavebního materiálu znamenat konec byznysu.

Stavaři řeší nedostatek stavebních materiálů. Jejich ceny vystřelily na historický rekord, který ještě nikdo nezažil. Kdo by však čekal, že zdražování bude obor stavebnictví oslavovat a čekat na velkolepé zisky, mýlí se.

Firmy to totiž může dostat doslova do existenčních problémů, tvrdí odborníci. Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví se cenová bouře v oboru nevyhne nikomu.

„Problémy se nemusejí týkat jen stavebních firem, dopady mohou být do celého dodavatelského a subdodavatelského řetězce,“ sdělil Nouza.

Jakého množství firem v oboru se problém týká, se podle svazu zatím neví, jak však jeho prezident řekl, „problém je skutečně vážný a týká se celého segmentu stavebnictví. Nejde jen o stavební firmy, takže to číslo může být velmi vysoké“.

S prudkým zdražováním vstupů se potýká například původem rakouská stavební společnost Strabag, která působí v Česku.

„Problémy máme ve všech odvětvích naší činnosti – od pozemních staveb přes výstavbu silnic až po železniční stavitelství. Potýkáme se nejen se skokově rostoucími cenami stěžejních materiálů, ale především se samotnou dostupností materiálu, byť i za zvýšenou cenu,“ říká za firmu její tisková mluvčí Edita Novotná.

Skutečnost, že materiál není možné včas nakoupit, pak podle ní ohrožuje i dodržení smluvních termínů.

Problém s dostupností materiálu na trhu, včetně lhůty dodání, jde kompletně za zhotovitelem stavebního díla – a to včetně sankcí za případné nesplnění termínu. Obdobné potíže však řeší i subdodavatelé, kterých se problémy s dodržením závazků týkají úplně stejně. Výsledkem pak je zdržení na celé stavbě.

Zdražování se přitom týká velkého množství vstupů. Za příklad skutečně výrazného nárůstu cen lze uvést například izolační materiály, kde došlo ke skokovému navýšení cen přes 100 procent, nebo plastová potrubí, která podražila v podobných řádech. Prudké zdražení nastalo také u výrobků z oceli, mědi nebo ze dřeva.

Nižší zisk nebo ztráta

„U některých staveb vidíme zřetelný dopad do ekonomiky staveb, které mohou skončit buď s menším ziskem nebo i ve ztrátě. Výrazně to zcela jistě pocítíme například u velkých státních zakázek v oblasti dopravního stavitelství, které jsou dlouhodobějšího charakteru. U projektů tohoto typu, které se realizují několik let, musíme držet ceny, které jsme kalkulovali před čtyřmi pěti lety,“ dodává Novotná pro SZ Byznys.

Situace se promítá i do vytváření nových nabídek, kde musí být stavební firma obezřetná při ohodnocení inflačního rizika.

„Míra rizika na naší straně je v současné době vyšší než kdykoliv dříve, protože naši dodavatelé nejsou ochotni garantovat cenu ani v horizontu několika měsíců. Reálně tak v okamžiku podání nabídky nemáme tyto dodavatelské ceny garantovány,“ říká Novotná.

Inflace, cesta do problémů

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka do potíží mohou některé firmy dostat také smlouvy, které stavební firmy uzavíraly bez takzvaných inflačních doložek, tedy takzvaného smluvního ujednání, podle něhož se finální cena zvyšuje v závislosti na míře inflace.

„Ceny vybraných dřevěných, ocelových a izolačních materiálů se meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. To dostává do existenčních problémů firmy, které uzavíraly smlouvy na rekonstrukce a výstavbu nemovitostí bez inflačních doložek,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Popsaný problém lze podle Křečka sledovat zejména u stavebních firem, které se zaměřují na dřevostavby. U nich se předpokládá rychlá realizace projektů, takže často pracují bez doložek. Nicméně v současné době stavební materiál podražuje tak rychle, že zasáhl i tento segment.

„Některé stavební firmy se tak dostaly do situace, že při realizaci nasmlouvaných staveb se dostanou do ztráty, což může v krajním případě skončit krachem,“ říká ekonom BHS.

Podle podnikatelů se však tyto valorizační doložky uzavírají v minimu případů. Prakticky pouze v případě velké infrastrukturní zakázky vypsané podle mezinárodních standardů Red FIDIC, například u projektů pro Ředitelství silnic a dálnic nebo Správu železnic.

„Ze všech smluv, které máme uzavřené, máme inflační doložku pouze v jedné z nich. Z velké části děláme zakázky pro veřejný sektor, kde dohodu buď přijmeme tak, jak je připravena, nebo odstoupíme,“ okomentoval Ondřej Wachal, ředitel stavební firmy VW Wachal.

„Je také otázka, podle jakého indexu se inflace řídí, protože pokud bychom mluvili o inflaci, kterou všichni známe, tak ta se týká spotřebitelského indexu, ale do toho se těžko promítá například železo a další materiály,“ dodává podnikatel Ondřej Wachal.

Podle podnikatele Petra Pražana, jednatele Dřevozávodu Pražan, v současné situaci už ale nemají šanci pomoci ani zmiňované inflační doložky. K letošnímu červnu se inflace pohybovala kolem úrovně 2,8 a mezi dvěma až třemi procenty se držela během celého letošního roku.

„Pokud má firma uzavřenou tuto inflační doložku, ve smlouvě je zpravidla podmínka určité výše růstu inflace spotřebitelských cen, jenže ta na rozdíl od ceny materiálu o tolik nevzrostla. Tyto doložky jsou tedy dnes prakticky k ničemu. Nezbývá než jednat se zákazníkem a změnit cenové podmínky,“ komentuje Petr Pražan.

Možnost na záchranu stavebních firem by tu ale podle Štěpána Křečka, ekonoma BHS byla. „Pokud by se v dohodách pamatovalo na možné zdražování stavebního materiálu na konkrétní stavbu, tak by to firmám mohlo zásadně pomoci. Otázkou je, zda by to do problémů nedostalo zase konečné zákazníky, kteří mají sjednané hypotéky na předpokládanou finální částku. Cena by pak mohla narůst a jim by nezbyly peníze na dokončení stavby,“ říká ekonom.

Proč materiál zdražil?

Otázkou zůstává, co za skokovým zdražením stavebních materiálů stojí. Například podle Pražana za až trojnásobným zdražením dřeva jako stavebního materiálu stojí celosvětová poptávka, která se ve finále odrazila i na cenách v Česku, a to i přesto, že tuzemsko se na celosvětové produkci řeziva podílí zhruba 0,4 procenta.

„Dřevo, které jde do stavebnictví, tedy řezivo nebo lepený materiál, má určitý historický vývoj po celém světě, který byl v poslední době zásadně narušen celou soustavou vlivů, které ve světě ovlivňují finální cenu. Hlavním důvodem je celosvětová poptávka po dřevě, která byla částečně způsobena koronavirem a tím, že lidé v době pandemie začali více stavět. Tak začaly mizet zásoby dřeva jako stavebního materiálu,“ vysvětluje Petr Pražan.

Skokový nárůst cen začal už před několika měsíci ve Spojených státech, kde stoupla cena řeziva trojnásobně, což podle Pražana nemá historicky obdoby. Stejná situace následně nastala v Evropě a dalších místech po celém světě, včetně Číny nebo Austrálie.

„To má přímý vliv na stavebnictví. Vše stouplo o dvojnásobek, někde až o trojnásobek. Jde o to, že takový extrémní cenový výkyv se za celou historii nikdy nestal a nikdo neví, jak to bude pokračovat, není totiž s ničím možné srovnávat,“ okomentoval Pražan.

„Lze mluvit dokonce o tom, že dřevo jako stavební materiál se stává nekonkurenčním, protože pokud se jeho cena dostává na trojnásobek, začínají lidé přemýšlet o využití jiných materiálů,“ dodává.

Spolu s cenami stavebního materiálu roste i cena stavebních prací. Ve srovnání s nedostatkovým materiálem jde ale o výrazně nižší tempo. Ceny stavebních prací se podle odhadů ČSÚ v květnu meziročně zvýšily o 2,7 procenta, v dubnu rostly o dvě desetiny procentního bodu pomaleji. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v květnu meziročně vyšší o 7,8 procenta.

Jak se situace v oblasti cen a dostupnosti stavebních materiálu bude vyvíjet, lze jen stěží odhadovat. „Vypadá to ale, že stejná situace přetrvá celý letošní rok a pravděpodobně i ten příští. Nelze vyloučit, že ceny ještě vystoupají. Je to ale předpověď jako z křišťálové koule,“ dodal Pražan.

A finální dopad zdražování a celkový nedostatek materiálu nebudou mít jen na samotné stavebnictví, ale také na konečné zákazníky a jednotlivé zadavatele.

Jako minimální a prvotní důsledek lze totiž podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy očekávat zdražení realizací stavebních projektů.

„První část dopadne na realizační firmy, pokud nejsou schopny toto nepředvídatelné zdražení přenést podle smluvních podmínek do realizační ceny. Druhá část, zjednodušeně řečeno, může dopadnout na konečného klienta v důsledku zvýšení ceny pořizované nemovitosti,“ varoval Jiří Nouza.

„Realizační firmy nebudou ochotny nést rizika spojená se zvyšováním cen stavebních materiálů, nakonec ani s jejich nedostatkem, nebudou ochotny podepsat a zahájit práce podle starších nabídek, a nemusí tak dojít k čerpání evropských dotací, což může být komplikace pro celé Česko,“ dodal ještě Nouza.

Zdroj

Ceny stavebního materiálu raketově rostou. Stavaři: To si žádá krizové řešení

Zář 03, 21
Peterova
No Comments

Na konci června uspořádalo vydavatelství Vltava Labe Media ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví on-line diskusi Deníku na téma „Stavební průmysl čelí nebývalému růstu cen materiálu. Jaké to bude mít dopady?“

Jestliže loni byly stavební firmy těžce zkoušeny všemi omezeními spojenými s covidem a zvládly tuto ojedinělou situaci přežít, teď čelí další a vypadá to zatím, že i mnohem nepříjemnější hrozbě. Ceny stavební oceli, dřeva nebo plastů vzrostly až o desítky procent. Navíc je ještě těchto materiálů na trhu nedostatek.

A v tuhle dobu na jižní Moravě a dalších místech naší země ničivě řádily vítr nebo voda. Tohle bude další těžká zkouška. Jak se stavebnictví s růstem cen a nedostatkem materiálu vyrovná? V on-line diskusi Deníku o problému diskutovali a na dotazy čtenářů pak odpovídali Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), a spolu s ním i další experti svazu – Šárka Šafratová, Petr Čechlovský a Michal Mitáček.

„Stavebnictví vloni čelilo velkým výzvám, ale firmy se s potížemi vyrovnaly statečně. A to přesto, že se musely vypořádat s celou řadou omezení včetně nedostatku pracovníků, zvláště zahraničních, kteří kvůli zavřeným hranicím zůstali doma. A sotva to skončilo, jsme svědky raketového růstu cen některých komodit. Do toho nyní přišla navíc živelná katastrofa,“ říká Jiří Nouza.

Jak zdůraznil, je hrdý na kolegy ze stavebnictví, jak zvládli dobu covidovou a i proto, že jako svaz oslovili členské firmy s tím, co by mohly udělat pro obce postižené tornádem. „A firmy buď už byly zapojeny do pomoci například těžkou technikou při demoličních pracích nebo posílaly individuálně finanční dary. Teď bohužel musíme řešit otázku nedostatku a cen stavebních materiálů. Podle toho, co jsem viděl, mělo by na Moravě jít hlavně o opravu zdí, střech, tedy zjednodušeně o cihly, latě, krokve a pokrývací materiál,“ doplňuje Jiří Nouza.

Jaké jsou příčiny

Je třeba říci, že problém s cenami a nedostatkem materiálu není jen otázka České republiky, ale téměř celé Evropy. Dopady zvýšených cen se přenášejí od investora přes generálního dodavatele na nižší dodavatelské stupně. Největší tíha rostoucích cen materiálů pak padá na stavební firmy, velké, střední i malé, na soukromé stavitele a developery. Ve stavebnictví se proto část společností začíná pohybovat na hranici profitability či dokonce pod ní.

„Stavební společnosti budou mít v první fázi ztrátové zakázky,“ míní Šárka Šafratová. „A ty nemůže firma dlouhodobě zvládat. Bude to mít další dopad, že na sebe přestanou být ochotny přebírat rizika. A pak jim zbývá jediná cesta – nepodávat nabídky. Pokud se neupraví smluvní prostředí a rizika se nevyváží mezi zhotovitele a zadavatele. To především u veřejných zakázek. Další problém je, že firmy se snaží vytvořit zásoby, a to dále akceleruje poptávku. Ale to není cesta ven z problému. Zatím leží na stavebních firmách, ale rychle přeskočí na zadavatele.“

Meziroční růst cen výrobců je důsledkem nedostatku vstupních materiálů a výpadků v globálních dodavatelských řetězcích. Výrobci jsou nuceni na dražší vstupy reagovat zvyšováním cen, v tomto kroku je však často omezují dlouhodobé kontrakty.

„Prapůvod nedostatku a cen například betonářské oceli je v loňské první vlně covidu,“ vysvětluje Michal Mitáček. „Výroba v hutích byla částečně utlumena, a to nejen u nás. Nastala panika, co bude dál. Výroba se na pár měsíců pozdržela. A zvyšování výrobní kapacity je nyní pomalejší, než poptávka. Mnohé ovlivňuje Čína, která produkuje kolem padesáti procent světové oceli a na podporu vlastní ekonomiky přestala exportovat. Nemůžeme si pomoci ani dovozem z okolních evropských zemí. Jsou na tom stejně.“

S rozvolněním po covidu souvisí i nový problém – v betonařině. „Cementárny jedou na hranici svých kapacit,“ uvádí Petr Čechlovský s tím, že v květnu začala prudce stoupat poptávka po cementu a nyní ho není dostatek. „Přitom byla rekordní výroba. Všichni se snaží dohnat, co museli zastavit.“

Pokud jste debatu nestihli, můžete sena celou podívat na videu níže:

Jednání, úspory, inovace

„Debata povede k tomu, že musíme jednat o smluvních podmínkách,“ vysvětluje Jiří Nouza. „Jsme na jedné lodi. Nebude jednoho vítěze, v horším případě můžeme být všichni poražení, jak investoři, veřejní či soukromí, tak stavebnictví jako celek. Musíme spolupracovat. Je třeba se nad vším, rychle, ale velmi rychle zamyslet jak ze strany veřejných a samosprávných, tak i soukromých zadavatelů.“

Svaz podnikatelů ve stavebnictví podle Nouzy vstoupí do jednání s největšími státními investory i se samosprávnými institucemi. „Vyžaduje to pochopení na obou stranách. Z krátkodobého hlediska bude třeba vyjednat určité kompenzace, které by ochránily trh. Stavebnictví zaměstnává přes 350 tisíc lidí a v návazných oborech jsou to další stovky tisíc lidí. V delším horizontu se budeme zamyslet např. nad nastavením „inflačního koše“ pro stavebnictví, ten obecný vůbec situaci ve stavebnictví nereflektuje. A je třeba dodat, že se jedná o situaci v celé Evropě. Obdobné problémy řeší i za hranicemi,“ dodává prezident SPS.

„Jako pozitivní věc vidím, že se cement vyrábí u nás a pro nás,“ říká Petr Čechlovský. „Nejsme ovlivněni Čínou ani jinými globálními hráči. Poptávka vyskočila dočasně a určitě se ustálí.“

Šárka Šafratová pak doplňuje, že firmy budou hledat úspory, ale není jejich cílem, aby to bylo na úkor kvality. „Krizové situace žádají krizová řešení. Hlavní vidím v nutných úpravách podmínek ze strany zadavatelů. Opatření mohou mít dočasný charakter, ale musí být rychlá,“ zdůrazňuje.

Jedna z věcí, která by mohla pomoci, jsou podle hostů diskuse Deníku inovativní řešení. „V našem oboru je hlavním produktem portlandský cement. Existují však alternativní materiály, například směsné cementy. Nejsou tak náročné na výrobu, jsou ekologičtější, cementáři jich dokáží vyrobit více a jejich ceny jsou nižší. Nehodí se samozřejmě všude a je třeba tomu přizpůsobit technologie,“ míní Petr Čechlovský.

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/podnikani/ceny-stavebniho-materialu-raketove-rostou-20210630.html

 

Zdražování stavebních materiálů? Je za tím covid i investiční horečka vlád, říká ekonom

Čvc 18, 21
Peterova
No Comments

Za rostoucími cenami stavebních materiálů je sílící poptávka, proměna světové ekonomiky způsobená epidemií covidu-19 i investiční horečka vlád, říká v rozhovoru pro Novinky hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Změny cen jsou tak rychlé, že firmám komplikují kalkulace staveb. Bartoň neočekává, že by se něco podobného mělo dít u potravin.

Ceny materiálů letí vzhůru. Téměř všechny suroviny jsou dražší než před pandemií. Čím to je?

Stojí za tím čtyři hlavní důvody. Ten první je takový spíše technický. Materiály nejsou knedlíky, specificky český produkt. Jsou stejné všude na světě a díky obchodu existuje jedna světová cena. Ta česká se pak od ní může lišit jen do rozdílu v ceně dopravy.

Stoupají-li světové ceny, musejí stoupat i české. Ceny u nás tedy rostou, protože rostou po celém světě.

Druhý důvod je výrobní. Ve světě zavřely nejen obchody, ale i výrobní provozy a pracovní trh. Když nefunguje ekonomika, vyrábět je vždy dražší. I materiály musí někdo vyrobit, a když v mnoha zemích odešli zahraniční pracovníci z dolů a továren do svých zemí, dnes mají často problém se vrátit.

Nedostatek pracovníků opět zdražuje výrobu. A i když je někde na světě nějakého materiálu více než jinde, stále je problematické (a tedy drahé) je dovézt. Spousta lodí je zakonzervována a zbytek nemůže najít posádku. Lodní doprava byla vždy plně internacionální a cestovní omezení jsou pro ni smrtelná.

Třetím důvodem je proměna nakupujících. Místo řemeslníků, jejichž nákazy se někteří báli, si více stavíme a rekonstruujeme sami. Místo restaurací více vaříme doma. To vše vede ke změnám výroby a prodejních kanálů. Staré věci a materiály leží v profesních skladech a nové věci se musejí vyrobit pro nové uživatele. Na toto dovybavení je potom potřeba více materiálu.

A ten poslední důvod?

Ten také tkví v nové poptávce, a to té budoucí. Evropa i Amerika se chtějí z krize „proinvestovat“. Tyto investiční celky musí někdo vyrobit – z materiálů – a znásobit tak tlak na růst jejich cen. Ale v tom je alespoň kouzlo trhu – nečeká na tento šok a zvyšuje ceny již nyní.

Tím motivuje výrobu, aby pak bylo materiálů dostatek, až to vlády skutečně rozjedou. Jinak by nám pak hrozilo, že by byl skutečný nedostatek, a ceny by vyletěly ne na dvojnásobek, ale třeba pětinásobek. A to už by pak zavánělo skutečnou krizí.

Máme se tedy připravit na pokračující růst cen?

Jak říkal fyzik Niels Bohr, předpovědi jsou vždy těžké, zejména ty o budoucnosti. Ceny materiálů budou růst déle, než mnoho ekonomů na začátku lockdownů čekalo, když predikovali, že krize sníží inflační tlaky.

Nákladovou inflaci západní svět nepamatuje od 70. let, tak vše posuzuje jen očima poptávky. Kdyby nebylo snah států pumpovat peníze do ekonomiky, krizová poptávka by skutečně mohla snížit tlak na růst cen materiálů.

Ale spousta lidí zapomněla, jak křehká je moderní výroba. Jak potřebuje otevřené hranice nejen států, ale i okresů.

Takže si myslíte, že zastavení růstu ceny by pomohlo, pokud by státy přestaly s masivními investicemi?

Pokud by nám šlo jen o zastavení růstu cen materiálů, pak ano. Kdyby teď G7 udělala prohlášení „přečetli jsme si rozhovor na Novinkách a rušíme plány na investice“, pak by se cena spousty materiálů rychle propadla. Ale nám by to moc neprospělo.

Stálé proměny vládní politiky mohou trh destabilizovat více než některá rozhodnutí, která přilévají olej do ohně. Pokud totiž budou dodržena, investoři se s nimi nějak vypořádají.

To bychom ostatně mohli označit za pátý důvod růstu cen, zejména v Česku – lidé ztratili důvěru, že stát dodrží jakékoli slovo, tak se snaží jakkoli pojistit. Pokud mohou, tak i vyššími cenami. Nevědí, kdy zase v pondělí bude všechno jinak, než se v pátek oznámilo.

Máme se bát, že se zdražování „přelije“ i do oblasti potravin?

O ty bych se bál nejméně. Růst jejich cen je mnohem více ovlivňován sezonností zemědělské produkce. Covid přišel loni před začátkem nové sklizně, a tak mu byla nespravedlivě přisuzována velká role, i když ceny v té době rostou téměř každý rok. Opět se zdražila spíše doprava než vlastní produkce.

Ale je pravda, že na světovém trhu zdražovaly například obilniny. Západní domácnosti se na začátku pandemie zásobily těstovinami a dalšími trvanlivými potravinami, což prodražilo jídlo chudému rozvojovému světu, který už tak trpí omezením dopravy mnohem více. Jak ukázal ekonomický nobelista Amartya Sen – za hladomory nemůže nedostatek jídla, ale problémy v jeho distribuci.

 

Příčiny nedostatku stavebních materiálů

(Zdroj: Stavebiny DEK)

Výrobky z plastů

  • Silný konec roku 2020 a tím nízké zásoby u výrobců.
  • Extrémní zima v Texasu zastavila mimo jiné produkci rafinerií a chemiček, Texas je klíčovým producentem PVC a dalších složek plastů pro celý svět.
  • Dlouhodobé plánované opravy některých výrobních zařízení.
  • Zvýšení ceny ropy.
  • Nedostatek volných kontejnerů, USA vykupují evropské a čínské výrobce plastů.
  • Explozivní nárůst výroby zdravotnických pomůcek a priorita této výroby.
  • Opatření spjatá s pandemií koronaviru.

Výrobky ze dřeva

  • Extrémně vysoká poptávka USA po řezivu a OSB.
  • Předzásobování obchodních firem a zpracovatelů.
  • Nárůst ceny kulatiny a její nedostatek v ČR.
  • Omezení výroby z důvodu pracovních neschopností dělníků.

Výrobky z kovů

  • Nedostatek plechů a oceli z Asie a omezení nebo ukončení výroby některých hutí v Evropě.
  • Emisní povolenky.
  • Velké množství materiálu jindy určeného pro stavebnictví jde do automobilového průmyslu.

Nabídka nemovitostí vzroste o 1,4 %, poptávka bude stále vyšší

Čvn 01, 21
Peterova
No Comments

I přes koronakrizi nabídka nemovitostí v ČR i v Praze stále poroste. Nabídka nemovitostí by se podle dotázaných developerů měla v prvním pololetí letošního zvýšit o 1,4 % v rámci celé ČR a o 2,4 % v Praze. Poptávka by podle developerů v prvním pololetí měla stoupnout o 3,3 % v rámci ČR a o 3,6 % v rámci Prahy. Poptávka se podle 61 % developerů nesníží ani vlivem krize. Tři čtvrtiny dotázaných developerů plánují zvyšovat ceny svých nemovitostí (71 %). Vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.

Developeři očekávají v prvním pololetí letošního roku růst nabídky nemovitostí o 1,4 % v rámci celé republiky. Podle dotázaných developerů se koronakrize výrazně na nabídce nemovitostí neprojeví. V druhém pololetí letošního roku nabídka nemovitostí podle dotázaných developerů vzroste v rámci ČR o dalších 1,4 %. V Praze očekávají developeři růst nabídky vyšší, a to o 2,4 % v prvním pololetí roku 2021 a v dalším pololetí počítají s dalším růstem o 2,6 %. „Kolem vývoje na trhu s nemovitostmi povstává řada otázek, na které asi nikdo nezná odpověď. Pandemie Covid nadále pokračuje a zatím nelze odhadnout její přesný dopad na stavebnictví. S ohledem na permanentní převis poptávky nad nabídkou a zatím ještě příznivé sazby hypoték nepředpokládám, že se tendence na straně poptávky v roce 2021 radikálně změní oproti loňskému roku. Co se týká nabídky, svůj odhad mohu formulovat spíše z pohledu výrobce stavebních materiálů, a to na základě vývoje poptávky po těchto materiálech. Ten je v prvním čtvrtletí zatím srovnatelný s rokem 2020. Předpokládám tedy, že i na straně nabídky bude tendence obdobná jako v minulém roce.“ dodává Jiří Weiss, obchodní a marketingový ředitel společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Další kolo dotací na výzkum a vývoj

Dub 22, 21
Peterova
No Comments

Na podporu výzkumu a vývoje (VaV) míří téměř 6 mld. Kč, Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje další výzvy pro příjem žádostí do programů podpory Aplikace, Potenciál a Inovace.  Neméně důležitou výzvou na podporu VaV je program TREND. Podívejte se na krátké shrnutí toho, k čemu jsou výzvy určeny a jaká je míra podpory.

Aplikace

Výzva IX – Aplikace je určena podnikům všech velikostí, tedy žádat mohou malé, střední i velké podniky. Alokace byla stanovena na 2, 5 mld. Kč. Cílem výzvy je získávání nových znalostí potřebných pro vývoj nových produktů, materiálů, technologií a služeb prostřednictvím realizace projektů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.

  • výše podpory až 70 % dle velikosti podniku, maximálně 100 mil. Kč na jeden projekt v rámci tzv. účinné spolupráce, 50 mil. Kč realizované bez účinné spolupráce

K čemu je dotace určena:

  • Mzdy a pojistné výzkumných pracovníků, techniků a podpůrného technického personálu
  • Náklady na nástroje, přístroje a vybavení pořízených od třetích stran v podobě odpisů
  • Náklady na smluvní výzkum a poradenské služby výzkumu a vývoje

Kdy bude moci žádat:

Příjem žádostí bude probíhat od 15. 6. 2021 do 31. 7. 2021.

 

Potenciál

Zároveň od 14. 6. je možné žádat ve Výzvě VIII v programu podpory Potenciál, který je určen pro malé a střední podniky. Velké podniky můžou žádat v případně splnění podmínky, že realizují projekt v jednom z následujícíh kódu intervence:

  • Kód intervence 065, tzn. s významným pozitivním dopadem na životní prostředí, tedy se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství a na odolnost vůči změně klimatu;
  • Kód intervence 063, jsou takové projekty, jejichž hlavním účelem v programu Potenciál je přímá spolupráce mezi velkým podnikem a MSP na konkrétním projektu výzkumu a vývoje. V tomto případě je nutné, aby společně podaný projekt obsahoval specifikaci projektu společného výzkumu a vývoje a smluvní závazek žadatele velkého podniku, spolupracovat s MSP na realizaci tohoto projektu.

Alokace této výzvy je 1 mld. Kč a cílem této výzvy je podpora zavádění a zvyšování počtu společností s infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovační aktivity. Dále si pak výzva, potažmo celý program klade za cíl prohloubení spolupráce společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi, tvorbu kvalifikovaných pracovních míst, a tím rozvoj znalostní ekonomiky, zlepšení podmínek pro zapojení společností do národních i evropských programů výzkumu a vývoje a trvalé zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky.

  • Výše podpory je 50 % celkových způsobilých výdajů bez ohledu na velikost podniku a místo realizace, minimálně však 2 mil. Kč a maximálně 50 mil. Kč na jeden projekt

K čemu je dotace určena:

  • Dlouhodobý hmotný majetek
  • Náklady na investice do budov
  • Dlouhodobý nehmotný majetek za předpokladu, že tento majetek splňuje podmínky dané výzvou

Kdy je možné žádat:

Jak již bylo zmíněno, příjem žádostí probíhá od 14. 6. a trvá do 26. 8. 2021.

 

Inovace (Inovační projekt)

Ještě nás čeká jedna výzva na výzkum a vývoj, tou je Výzva IX – Inovace (Inovační projekt), příjem žádostí začne 15. 6. 2021 a skončí 30. 9. 2021. Zde je alokována také 1 mld. Kč a je určena také pro podniky všech velikostí. Cílem výzvy je posílení inovační výkonnosti domácích firem a zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím zvýšení využívání unikátních know-how z větší či menší části vzniklých ve spolupráci s akademickým a výzkumným sektorem, rozšíření know-how firem pro vlastní inovace a zvýšení efektivnosti interních procesů v oblasti řízení inovací.

  • Výše podpory je až 45 % ze způsobilých výdajů (dle velikosti podniku), minimálně však 1 mil. Kč a maximálně 75 mil. Kč

K čemu je dotace určena:

  • Technologie, software a data
  • Stavby
  • Projektová dokumentace včetně inženýrské činnosti
  • Práva k užívání duševního vlastnictví, certifikace produktů a marketingová inovace

Kdy je možné žádat:

Své žádosti můžete podávat od 15. 6. 2021 do 30. 9. 2021.

 

TREND

Technologická agentura ČR také podpoří projekty VaV v programu TREND, ten je zaměřen na rozvoj potenciálu v oblasti aplikačně orientovaného výzkumu a to za využití progresivních technologií jako je např. nanotechnologie či umělá inteligence (AI). Podporuje projekty, jejichž výstupem bude alespoň jeden z výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, např. prototyp, ověřená technologie, užitný vzor, funkční vzorek apod.

  • výše podpory je až 80 % ze způsobilých výdajů, dle kategorie činnosti

K čemu je dotace určena:

  • Osobní náklady
  • Výdaje na nástroje, přístroje a vybavení
  • Výdaje na další služby přímo spojené s projektem jako smluvní výzkum, služby poradců atd.
  • Provozní náklady, zejména výdaje za materiál, zásoby, údržbu majetku
  • a další

Své žádosti budete moci podávat od září 2021.