Category Archives: Ze světa stavebnictví

Výkyv, který nemá obdoby. Stavební materiál je drahý… pokud vůbec je

Říj 29, 21
Peterova
No Comments

Zdražování o stovky procent přináší do stavebnictví v Česku obrovskou nejistotu. Pro některé podnikatele může nedostatek stavebního materiálu znamenat konec byznysu.

Stavaři řeší nedostatek stavebních materiálů. Jejich ceny vystřelily na historický rekord, který ještě nikdo nezažil. Kdo by však čekal, že zdražování bude obor stavebnictví oslavovat a čekat na velkolepé zisky, mýlí se.

Firmy to totiž může dostat doslova do existenčních problémů, tvrdí odborníci. Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví se cenová bouře v oboru nevyhne nikomu.

„Problémy se nemusejí týkat jen stavebních firem, dopady mohou být do celého dodavatelského a subdodavatelského řetězce,“ sdělil Nouza.

Jakého množství firem v oboru se problém týká, se podle svazu zatím neví, jak však jeho prezident řekl, „problém je skutečně vážný a týká se celého segmentu stavebnictví. Nejde jen o stavební firmy, takže to číslo může být velmi vysoké“.

S prudkým zdražováním vstupů se potýká například původem rakouská stavební společnost Strabag, která působí v Česku.

„Problémy máme ve všech odvětvích naší činnosti – od pozemních staveb přes výstavbu silnic až po železniční stavitelství. Potýkáme se nejen se skokově rostoucími cenami stěžejních materiálů, ale především se samotnou dostupností materiálu, byť i za zvýšenou cenu,“ říká za firmu její tisková mluvčí Edita Novotná.

Skutečnost, že materiál není možné včas nakoupit, pak podle ní ohrožuje i dodržení smluvních termínů.

Problém s dostupností materiálu na trhu, včetně lhůty dodání, jde kompletně za zhotovitelem stavebního díla – a to včetně sankcí za případné nesplnění termínu. Obdobné potíže však řeší i subdodavatelé, kterých se problémy s dodržením závazků týkají úplně stejně. Výsledkem pak je zdržení na celé stavbě.

Zdražování se přitom týká velkého množství vstupů. Za příklad skutečně výrazného nárůstu cen lze uvést například izolační materiály, kde došlo ke skokovému navýšení cen přes 100 procent, nebo plastová potrubí, která podražila v podobných řádech. Prudké zdražení nastalo také u výrobků z oceli, mědi nebo ze dřeva.

Nižší zisk nebo ztráta

„U některých staveb vidíme zřetelný dopad do ekonomiky staveb, které mohou skončit buď s menším ziskem nebo i ve ztrátě. Výrazně to zcela jistě pocítíme například u velkých státních zakázek v oblasti dopravního stavitelství, které jsou dlouhodobějšího charakteru. U projektů tohoto typu, které se realizují několik let, musíme držet ceny, které jsme kalkulovali před čtyřmi pěti lety,“ dodává Novotná pro SZ Byznys.

Situace se promítá i do vytváření nových nabídek, kde musí být stavební firma obezřetná při ohodnocení inflačního rizika.

„Míra rizika na naší straně je v současné době vyšší než kdykoliv dříve, protože naši dodavatelé nejsou ochotni garantovat cenu ani v horizontu několika měsíců. Reálně tak v okamžiku podání nabídky nemáme tyto dodavatelské ceny garantovány,“ říká Novotná.

Inflace, cesta do problémů

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka do potíží mohou některé firmy dostat také smlouvy, které stavební firmy uzavíraly bez takzvaných inflačních doložek, tedy takzvaného smluvního ujednání, podle něhož se finální cena zvyšuje v závislosti na míře inflace.

„Ceny vybraných dřevěných, ocelových a izolačních materiálů se meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. To dostává do existenčních problémů firmy, které uzavíraly smlouvy na rekonstrukce a výstavbu nemovitostí bez inflačních doložek,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Popsaný problém lze podle Křečka sledovat zejména u stavebních firem, které se zaměřují na dřevostavby. U nich se předpokládá rychlá realizace projektů, takže často pracují bez doložek. Nicméně v současné době stavební materiál podražuje tak rychle, že zasáhl i tento segment.

„Některé stavební firmy se tak dostaly do situace, že při realizaci nasmlouvaných staveb se dostanou do ztráty, což může v krajním případě skončit krachem,“ říká ekonom BHS.

Podle podnikatelů se však tyto valorizační doložky uzavírají v minimu případů. Prakticky pouze v případě velké infrastrukturní zakázky vypsané podle mezinárodních standardů Red FIDIC, například u projektů pro Ředitelství silnic a dálnic nebo Správu železnic.

„Ze všech smluv, které máme uzavřené, máme inflační doložku pouze v jedné z nich. Z velké části děláme zakázky pro veřejný sektor, kde dohodu buď přijmeme tak, jak je připravena, nebo odstoupíme,“ okomentoval Ondřej Wachal, ředitel stavební firmy VW Wachal.

„Je také otázka, podle jakého indexu se inflace řídí, protože pokud bychom mluvili o inflaci, kterou všichni známe, tak ta se týká spotřebitelského indexu, ale do toho se těžko promítá například železo a další materiály,“ dodává podnikatel Ondřej Wachal.

Podle podnikatele Petra Pražana, jednatele Dřevozávodu Pražan, v současné situaci už ale nemají šanci pomoci ani zmiňované inflační doložky. K letošnímu červnu se inflace pohybovala kolem úrovně 2,8 a mezi dvěma až třemi procenty se držela během celého letošního roku.

„Pokud má firma uzavřenou tuto inflační doložku, ve smlouvě je zpravidla podmínka určité výše růstu inflace spotřebitelských cen, jenže ta na rozdíl od ceny materiálu o tolik nevzrostla. Tyto doložky jsou tedy dnes prakticky k ničemu. Nezbývá než jednat se zákazníkem a změnit cenové podmínky,“ komentuje Petr Pražan.

Možnost na záchranu stavebních firem by tu ale podle Štěpána Křečka, ekonoma BHS byla. „Pokud by se v dohodách pamatovalo na možné zdražování stavebního materiálu na konkrétní stavbu, tak by to firmám mohlo zásadně pomoci. Otázkou je, zda by to do problémů nedostalo zase konečné zákazníky, kteří mají sjednané hypotéky na předpokládanou finální částku. Cena by pak mohla narůst a jim by nezbyly peníze na dokončení stavby,“ říká ekonom.

Proč materiál zdražil?

Otázkou zůstává, co za skokovým zdražením stavebních materiálů stojí. Například podle Pražana za až trojnásobným zdražením dřeva jako stavebního materiálu stojí celosvětová poptávka, která se ve finále odrazila i na cenách v Česku, a to i přesto, že tuzemsko se na celosvětové produkci řeziva podílí zhruba 0,4 procenta.

„Dřevo, které jde do stavebnictví, tedy řezivo nebo lepený materiál, má určitý historický vývoj po celém světě, který byl v poslední době zásadně narušen celou soustavou vlivů, které ve světě ovlivňují finální cenu. Hlavním důvodem je celosvětová poptávka po dřevě, která byla částečně způsobena koronavirem a tím, že lidé v době pandemie začali více stavět. Tak začaly mizet zásoby dřeva jako stavebního materiálu,“ vysvětluje Petr Pražan.

Skokový nárůst cen začal už před několika měsíci ve Spojených státech, kde stoupla cena řeziva trojnásobně, což podle Pražana nemá historicky obdoby. Stejná situace následně nastala v Evropě a dalších místech po celém světě, včetně Číny nebo Austrálie.

„To má přímý vliv na stavebnictví. Vše stouplo o dvojnásobek, někde až o trojnásobek. Jde o to, že takový extrémní cenový výkyv se za celou historii nikdy nestal a nikdo neví, jak to bude pokračovat, není totiž s ničím možné srovnávat,“ okomentoval Pražan.

„Lze mluvit dokonce o tom, že dřevo jako stavební materiál se stává nekonkurenčním, protože pokud se jeho cena dostává na trojnásobek, začínají lidé přemýšlet o využití jiných materiálů,“ dodává.

Spolu s cenami stavebního materiálu roste i cena stavebních prací. Ve srovnání s nedostatkovým materiálem jde ale o výrazně nižší tempo. Ceny stavebních prací se podle odhadů ČSÚ v květnu meziročně zvýšily o 2,7 procenta, v dubnu rostly o dvě desetiny procentního bodu pomaleji. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v květnu meziročně vyšší o 7,8 procenta.

Jak se situace v oblasti cen a dostupnosti stavebních materiálu bude vyvíjet, lze jen stěží odhadovat. „Vypadá to ale, že stejná situace přetrvá celý letošní rok a pravděpodobně i ten příští. Nelze vyloučit, že ceny ještě vystoupají. Je to ale předpověď jako z křišťálové koule,“ dodal Pražan.

A finální dopad zdražování a celkový nedostatek materiálu nebudou mít jen na samotné stavebnictví, ale také na konečné zákazníky a jednotlivé zadavatele.

Jako minimální a prvotní důsledek lze totiž podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy očekávat zdražení realizací stavebních projektů.

„První část dopadne na realizační firmy, pokud nejsou schopny toto nepředvídatelné zdražení přenést podle smluvních podmínek do realizační ceny. Druhá část, zjednodušeně řečeno, může dopadnout na konečného klienta v důsledku zvýšení ceny pořizované nemovitosti,“ varoval Jiří Nouza.

„Realizační firmy nebudou ochotny nést rizika spojená se zvyšováním cen stavebních materiálů, nakonec ani s jejich nedostatkem, nebudou ochotny podepsat a zahájit práce podle starších nabídek, a nemusí tak dojít k čerpání evropských dotací, což může být komplikace pro celé Česko,“ dodal ještě Nouza.

Zdroj

Ceny stavebního materiálu raketově rostou. Stavaři: To si žádá krizové řešení

Zář 03, 21
Peterova
No Comments

Na konci června uspořádalo vydavatelství Vltava Labe Media ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví on-line diskusi Deníku na téma „Stavební průmysl čelí nebývalému růstu cen materiálu. Jaké to bude mít dopady?“

Jestliže loni byly stavební firmy těžce zkoušeny všemi omezeními spojenými s covidem a zvládly tuto ojedinělou situaci přežít, teď čelí další a vypadá to zatím, že i mnohem nepříjemnější hrozbě. Ceny stavební oceli, dřeva nebo plastů vzrostly až o desítky procent. Navíc je ještě těchto materiálů na trhu nedostatek.

A v tuhle dobu na jižní Moravě a dalších místech naší země ničivě řádily vítr nebo voda. Tohle bude další těžká zkouška. Jak se stavebnictví s růstem cen a nedostatkem materiálu vyrovná? V on-line diskusi Deníku o problému diskutovali a na dotazy čtenářů pak odpovídali Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), a spolu s ním i další experti svazu – Šárka Šafratová, Petr Čechlovský a Michal Mitáček.

„Stavebnictví vloni čelilo velkým výzvám, ale firmy se s potížemi vyrovnaly statečně. A to přesto, že se musely vypořádat s celou řadou omezení včetně nedostatku pracovníků, zvláště zahraničních, kteří kvůli zavřeným hranicím zůstali doma. A sotva to skončilo, jsme svědky raketového růstu cen některých komodit. Do toho nyní přišla navíc živelná katastrofa,“ říká Jiří Nouza.

Jak zdůraznil, je hrdý na kolegy ze stavebnictví, jak zvládli dobu covidovou a i proto, že jako svaz oslovili členské firmy s tím, co by mohly udělat pro obce postižené tornádem. „A firmy buď už byly zapojeny do pomoci například těžkou technikou při demoličních pracích nebo posílaly individuálně finanční dary. Teď bohužel musíme řešit otázku nedostatku a cen stavebních materiálů. Podle toho, co jsem viděl, mělo by na Moravě jít hlavně o opravu zdí, střech, tedy zjednodušeně o cihly, latě, krokve a pokrývací materiál,“ doplňuje Jiří Nouza.

Jaké jsou příčiny

Je třeba říci, že problém s cenami a nedostatkem materiálu není jen otázka České republiky, ale téměř celé Evropy. Dopady zvýšených cen se přenášejí od investora přes generálního dodavatele na nižší dodavatelské stupně. Největší tíha rostoucích cen materiálů pak padá na stavební firmy, velké, střední i malé, na soukromé stavitele a developery. Ve stavebnictví se proto část společností začíná pohybovat na hranici profitability či dokonce pod ní.

„Stavební společnosti budou mít v první fázi ztrátové zakázky,“ míní Šárka Šafratová. „A ty nemůže firma dlouhodobě zvládat. Bude to mít další dopad, že na sebe přestanou být ochotny přebírat rizika. A pak jim zbývá jediná cesta – nepodávat nabídky. Pokud se neupraví smluvní prostředí a rizika se nevyváží mezi zhotovitele a zadavatele. To především u veřejných zakázek. Další problém je, že firmy se snaží vytvořit zásoby, a to dále akceleruje poptávku. Ale to není cesta ven z problému. Zatím leží na stavebních firmách, ale rychle přeskočí na zadavatele.“

Meziroční růst cen výrobců je důsledkem nedostatku vstupních materiálů a výpadků v globálních dodavatelských řetězcích. Výrobci jsou nuceni na dražší vstupy reagovat zvyšováním cen, v tomto kroku je však často omezují dlouhodobé kontrakty.

„Prapůvod nedostatku a cen například betonářské oceli je v loňské první vlně covidu,“ vysvětluje Michal Mitáček. „Výroba v hutích byla částečně utlumena, a to nejen u nás. Nastala panika, co bude dál. Výroba se na pár měsíců pozdržela. A zvyšování výrobní kapacity je nyní pomalejší, než poptávka. Mnohé ovlivňuje Čína, která produkuje kolem padesáti procent světové oceli a na podporu vlastní ekonomiky přestala exportovat. Nemůžeme si pomoci ani dovozem z okolních evropských zemí. Jsou na tom stejně.“

S rozvolněním po covidu souvisí i nový problém – v betonařině. „Cementárny jedou na hranici svých kapacit,“ uvádí Petr Čechlovský s tím, že v květnu začala prudce stoupat poptávka po cementu a nyní ho není dostatek. „Přitom byla rekordní výroba. Všichni se snaží dohnat, co museli zastavit.“

Pokud jste debatu nestihli, můžete sena celou podívat na videu níže:

Jednání, úspory, inovace

„Debata povede k tomu, že musíme jednat o smluvních podmínkách,“ vysvětluje Jiří Nouza. „Jsme na jedné lodi. Nebude jednoho vítěze, v horším případě můžeme být všichni poražení, jak investoři, veřejní či soukromí, tak stavebnictví jako celek. Musíme spolupracovat. Je třeba se nad vším, rychle, ale velmi rychle zamyslet jak ze strany veřejných a samosprávných, tak i soukromých zadavatelů.“

Svaz podnikatelů ve stavebnictví podle Nouzy vstoupí do jednání s největšími státními investory i se samosprávnými institucemi. „Vyžaduje to pochopení na obou stranách. Z krátkodobého hlediska bude třeba vyjednat určité kompenzace, které by ochránily trh. Stavebnictví zaměstnává přes 350 tisíc lidí a v návazných oborech jsou to další stovky tisíc lidí. V delším horizontu se budeme zamyslet např. nad nastavením „inflačního koše“ pro stavebnictví, ten obecný vůbec situaci ve stavebnictví nereflektuje. A je třeba dodat, že se jedná o situaci v celé Evropě. Obdobné problémy řeší i za hranicemi,“ dodává prezident SPS.

„Jako pozitivní věc vidím, že se cement vyrábí u nás a pro nás,“ říká Petr Čechlovský. „Nejsme ovlivněni Čínou ani jinými globálními hráči. Poptávka vyskočila dočasně a určitě se ustálí.“

Šárka Šafratová pak doplňuje, že firmy budou hledat úspory, ale není jejich cílem, aby to bylo na úkor kvality. „Krizové situace žádají krizová řešení. Hlavní vidím v nutných úpravách podmínek ze strany zadavatelů. Opatření mohou mít dočasný charakter, ale musí být rychlá,“ zdůrazňuje.

Jedna z věcí, která by mohla pomoci, jsou podle hostů diskuse Deníku inovativní řešení. „V našem oboru je hlavním produktem portlandský cement. Existují však alternativní materiály, například směsné cementy. Nejsou tak náročné na výrobu, jsou ekologičtější, cementáři jich dokáží vyrobit více a jejich ceny jsou nižší. Nehodí se samozřejmě všude a je třeba tomu přizpůsobit technologie,“ míní Petr Čechlovský.

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/podnikani/ceny-stavebniho-materialu-raketove-rostou-20210630.html

 

Zdražování stavebních materiálů? Je za tím covid i investiční horečka vlád, říká ekonom

Čvc 18, 21
Peterova
No Comments

Za rostoucími cenami stavebních materiálů je sílící poptávka, proměna světové ekonomiky způsobená epidemií covidu-19 i investiční horečka vlád, říká v rozhovoru pro Novinky hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Změny cen jsou tak rychlé, že firmám komplikují kalkulace staveb. Bartoň neočekává, že by se něco podobného mělo dít u potravin.

Ceny materiálů letí vzhůru. Téměř všechny suroviny jsou dražší než před pandemií. Čím to je?

Stojí za tím čtyři hlavní důvody. Ten první je takový spíše technický. Materiály nejsou knedlíky, specificky český produkt. Jsou stejné všude na světě a díky obchodu existuje jedna světová cena. Ta česká se pak od ní může lišit jen do rozdílu v ceně dopravy.

Stoupají-li světové ceny, musejí stoupat i české. Ceny u nás tedy rostou, protože rostou po celém světě.

Druhý důvod je výrobní. Ve světě zavřely nejen obchody, ale i výrobní provozy a pracovní trh. Když nefunguje ekonomika, vyrábět je vždy dražší. I materiály musí někdo vyrobit, a když v mnoha zemích odešli zahraniční pracovníci z dolů a továren do svých zemí, dnes mají často problém se vrátit.

Nedostatek pracovníků opět zdražuje výrobu. A i když je někde na světě nějakého materiálu více než jinde, stále je problematické (a tedy drahé) je dovézt. Spousta lodí je zakonzervována a zbytek nemůže najít posádku. Lodní doprava byla vždy plně internacionální a cestovní omezení jsou pro ni smrtelná.

Třetím důvodem je proměna nakupujících. Místo řemeslníků, jejichž nákazy se někteří báli, si více stavíme a rekonstruujeme sami. Místo restaurací více vaříme doma. To vše vede ke změnám výroby a prodejních kanálů. Staré věci a materiály leží v profesních skladech a nové věci se musejí vyrobit pro nové uživatele. Na toto dovybavení je potom potřeba více materiálu.

A ten poslední důvod?

Ten také tkví v nové poptávce, a to té budoucí. Evropa i Amerika se chtějí z krize „proinvestovat“. Tyto investiční celky musí někdo vyrobit – z materiálů – a znásobit tak tlak na růst jejich cen. Ale v tom je alespoň kouzlo trhu – nečeká na tento šok a zvyšuje ceny již nyní.

Tím motivuje výrobu, aby pak bylo materiálů dostatek, až to vlády skutečně rozjedou. Jinak by nám pak hrozilo, že by byl skutečný nedostatek, a ceny by vyletěly ne na dvojnásobek, ale třeba pětinásobek. A to už by pak zavánělo skutečnou krizí.

Máme se tedy připravit na pokračující růst cen?

Jak říkal fyzik Niels Bohr, předpovědi jsou vždy těžké, zejména ty o budoucnosti. Ceny materiálů budou růst déle, než mnoho ekonomů na začátku lockdownů čekalo, když predikovali, že krize sníží inflační tlaky.

Nákladovou inflaci západní svět nepamatuje od 70. let, tak vše posuzuje jen očima poptávky. Kdyby nebylo snah států pumpovat peníze do ekonomiky, krizová poptávka by skutečně mohla snížit tlak na růst cen materiálů.

Ale spousta lidí zapomněla, jak křehká je moderní výroba. Jak potřebuje otevřené hranice nejen států, ale i okresů.

Takže si myslíte, že zastavení růstu ceny by pomohlo, pokud by státy přestaly s masivními investicemi?

Pokud by nám šlo jen o zastavení růstu cen materiálů, pak ano. Kdyby teď G7 udělala prohlášení „přečetli jsme si rozhovor na Novinkách a rušíme plány na investice“, pak by se cena spousty materiálů rychle propadla. Ale nám by to moc neprospělo.

Stálé proměny vládní politiky mohou trh destabilizovat více než některá rozhodnutí, která přilévají olej do ohně. Pokud totiž budou dodržena, investoři se s nimi nějak vypořádají.

To bychom ostatně mohli označit za pátý důvod růstu cen, zejména v Česku – lidé ztratili důvěru, že stát dodrží jakékoli slovo, tak se snaží jakkoli pojistit. Pokud mohou, tak i vyššími cenami. Nevědí, kdy zase v pondělí bude všechno jinak, než se v pátek oznámilo.

Máme se bát, že se zdražování „přelije“ i do oblasti potravin?

O ty bych se bál nejméně. Růst jejich cen je mnohem více ovlivňován sezonností zemědělské produkce. Covid přišel loni před začátkem nové sklizně, a tak mu byla nespravedlivě přisuzována velká role, i když ceny v té době rostou téměř každý rok. Opět se zdražila spíše doprava než vlastní produkce.

Ale je pravda, že na světovém trhu zdražovaly například obilniny. Západní domácnosti se na začátku pandemie zásobily těstovinami a dalšími trvanlivými potravinami, což prodražilo jídlo chudému rozvojovému světu, který už tak trpí omezením dopravy mnohem více. Jak ukázal ekonomický nobelista Amartya Sen – za hladomory nemůže nedostatek jídla, ale problémy v jeho distribuci.

 

Příčiny nedostatku stavebních materiálů

(Zdroj: Stavebiny DEK)

Výrobky z plastů

  • Silný konec roku 2020 a tím nízké zásoby u výrobců.
  • Extrémní zima v Texasu zastavila mimo jiné produkci rafinerií a chemiček, Texas je klíčovým producentem PVC a dalších složek plastů pro celý svět.
  • Dlouhodobé plánované opravy některých výrobních zařízení.
  • Zvýšení ceny ropy.
  • Nedostatek volných kontejnerů, USA vykupují evropské a čínské výrobce plastů.
  • Explozivní nárůst výroby zdravotnických pomůcek a priorita této výroby.
  • Opatření spjatá s pandemií koronaviru.

Výrobky ze dřeva

  • Extrémně vysoká poptávka USA po řezivu a OSB.
  • Předzásobování obchodních firem a zpracovatelů.
  • Nárůst ceny kulatiny a její nedostatek v ČR.
  • Omezení výroby z důvodu pracovních neschopností dělníků.

Výrobky z kovů

  • Nedostatek plechů a oceli z Asie a omezení nebo ukončení výroby některých hutí v Evropě.
  • Emisní povolenky.
  • Velké množství materiálu jindy určeného pro stavebnictví jde do automobilového průmyslu.

Nabídka nemovitostí vzroste o 1,4 %, poptávka bude stále vyšší

Čvn 01, 21
Peterova
No Comments

I přes koronakrizi nabídka nemovitostí v ČR i v Praze stále poroste. Nabídka nemovitostí by se podle dotázaných developerů měla v prvním pololetí letošního zvýšit o 1,4 % v rámci celé ČR a o 2,4 % v Praze. Poptávka by podle developerů v prvním pololetí měla stoupnout o 3,3 % v rámci ČR a o 3,6 % v rámci Prahy. Poptávka se podle 61 % developerů nesníží ani vlivem krize. Tři čtvrtiny dotázaných developerů plánují zvyšovat ceny svých nemovitostí (71 %). Vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.

Developeři očekávají v prvním pololetí letošního roku růst nabídky nemovitostí o 1,4 % v rámci celé republiky. Podle dotázaných developerů se koronakrize výrazně na nabídce nemovitostí neprojeví. V druhém pololetí letošního roku nabídka nemovitostí podle dotázaných developerů vzroste v rámci ČR o dalších 1,4 %. V Praze očekávají developeři růst nabídky vyšší, a to o 2,4 % v prvním pololetí roku 2021 a v dalším pololetí počítají s dalším růstem o 2,6 %. „Kolem vývoje na trhu s nemovitostmi povstává řada otázek, na které asi nikdo nezná odpověď. Pandemie Covid nadále pokračuje a zatím nelze odhadnout její přesný dopad na stavebnictví. S ohledem na permanentní převis poptávky nad nabídkou a zatím ještě příznivé sazby hypoték nepředpokládám, že se tendence na straně poptávky v roce 2021 radikálně změní oproti loňskému roku. Co se týká nabídky, svůj odhad mohu formulovat spíše z pohledu výrobce stavebních materiálů, a to na základě vývoje poptávky po těchto materiálech. Ten je v prvním čtvrtletí zatím srovnatelný s rokem 2020. Předpokládám tedy, že i na straně nabídky bude tendence obdobná jako v minulém roce.“ dodává Jiří Weiss, obchodní a marketingový ředitel společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Stavebnictví v Česku se propadlo nejvíce od července 2016

Dub 22, 21
Peterova
No Comments

Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu

Produkce v českém stavebnictví zaznamenala v únoru největší pokles od července 2016, propadla se o 11 procent, vyplynulo z dat ČSÚ.

V lednu činil meziroční pokles produkce po revizi 7,7 procenta. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu. Loni v březnu začala v Česku epidemie nemoci covid-19, kvůli které je od té doby omezován pohyb lidí, obchod či služby.

Za únorovým poklesem stavebnictví stál propad produkce v pozemním stavitelství, která se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 13,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, naopak mírně meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta.

Podle analytika Komerční banky Martina Gurtlera tak stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu. Ze špatných výsledků pozemního stavitelství viní především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje.

Pokles bytové výstavby

Stavební úřady letos v únoru vydaly 6144 stavebních povolení, což je oproti loňskému únoru o 3,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb, které získaly povolení, ale meziročně stoupla o 30 procent na 33 miliard korun. Podle ČSÚ je za nárůstem hodnoty především povolení několika větších dopravních staveb.

Značně v únoru meziročně klesl počet zahájených staveb bytů, a to o 8,9 procenta na 2941 bytů. Nejvýraznější byl pokles staveb bytů v rodinných domech, který činil 28,5 procenta. U staveb bytů v bytových domech byl zaznamenán pokles jen o 0,9 procenta. Letos v únoru se oproti loňsku snížil také počet dokončených bytů, a to o 15,6 procenta na 2570 bytů.

„Zklamání i tentokrát přinášejí čísla z bytové výstavby, která z pohledu počtu nově stavěných bytů poklesla o necelých devět procent. Negativní trend bytové výstavby přitom započal ještě před propuknutím nákazy a nic na něm nezměnil ani hlad po nových bytech ženoucích jejich ceny ke stále novým rekordům,“ komentoval to analytik ČSOB Petr Dufek.

Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy vyšší. Na výsledku se kladně podepsal menší deficit u obchodu s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem.

V meziročním srovnání stoupl vývoz i dovoz. Export posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun a import o 3,3 procenta na 287,3 miliardy Kč. Kč. Letošní únor přitom měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský.

 

Netradiční světové stavby, které vás přenesou do jiné dimenze

Úno 08, 21
Petr Hájek
No Comments

Znáte sedm divů světa? Jistě že. Ale věřte, že úchvatných budov je na zemi ještě mnohem víc. Tady je malá ochutnávka těch, které by vám neměly uniknout.

ArtScience Museum

Jde o muzeum umístěné v integrovaném letovisku Marina Bay Sands v centru Singapuru. Bylo otevřeno 17. února 2011 singapurským premiérem Lee Hsienem Loongem. Jedná se o první muzeum umění ArtScience, které představuje významné výstavy, které spojují umění, vědu, kulturu a technologii.

 

Guggenheimovo muzeum Bilbao

Futuristická stavba zrcadlící se ve vodní hladině řeky Nervion a připomínající svým tvarem loď. Muzeum bylo vystavěno roku 1997 v průmyslové části města, uprostřed loděnic, doků a ocelářských továren. Díky speciálnímu programu, ve kterém byly návrhy na stavbu připravené, bylo možné vyprojektovat tvary, které by byly tradičně nerealizovatelné.

 

Hotel v Alpách 

Zatím jde pouze o koncept, ale tento návrh na hotel je tak zajímavý, že jsme vás o něj nemohli ochudit. Má být postaven v Alpách a tvůrcem budovy je Andrii Rozhko, který se nechal inspirovat dramatickou horskou krajinou. Hotel obejme členitý útes a má výraznou skleněnou fasádu.

 

Hotel Muralla Roja ve Španělsku 

Na jihu Španělska se nachází tento úchvatný hotel, kde by chtěl žít snad každý. Jeho název lze přeložit jako „červená zeď“ a budova jasně odkazuje na lidovou architekturu arabské oblasti Středomoří. Uvnitř se červená barva změní na fialovou a modrou, na střeše jsou parádní bazény a výhled je odtud pochopitelně na moře.

 

The Cubic Houses v Rotterdamu

Tento komplex se nachází v Rotterdamu na Overblaak Street. Jde o skupinu 40 domů, které vypadají, jako by se celý svět obrátil vzhůru nohama. Domy byly postaveny architektem Pietem Blomem a všechny stěny a okna jsou pod úhlem 45 stupňů. Mimochodem, uvnitř jsou soukromé byty. Zajímalo by nás, jaké to je žít v jednom z nich!

 

Lotus Temple v Indii

Tento chrám je pozoruhodný pro jeho květovitý tvar. Budova se skládá z 27 volně stojících „mramorových plátků“ uspořádaných ve třech klastrech do devíti stran s devíti dveřmi otevírajícími se do centrální haly s výškou mírně přes 34 metrů. Kapacita je 2 500 lidí a chrám je otevřený všem, bez ohledu na náboženství nebo jinou kvalifikaci.

 

Stavební společnosti očekávají v roce 2021 propad trhu o 1,8 %

Led 12, 21
Petr Hájek
No Comments

Stavební společnosti očekávají propad trhu v letošním roce o 2,0 % a v roce 2021 potom o dalších 1,8 %. Vyšší propad trhu očekávají velké stavební společnosti, a to o 2,6 % v letošním roce. Tržby stavebních společností v letošním roce budou stagnovat (0,0 %). V příštím roce poklesnou o 1,3 %. Větší propad tržeb očekává pozemní stavitelství a malé stavební společnosti. Kapacity společností jsou vytíženy na 92 % a společnosti mají v průměru nasmlouvané zakázky na 8 měsíců dopředu. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2020 zpracované analytickou společností CEEC Research.

V letošním roce očekávají stavební společnosti pokles stavební produkce, a to o 2,0 %. V příštím roce očekávají další propad trhu o 1,8 %. Jak se může stavebnictví jako celek v příštím roce vyvíjet a co bude mít vliv na jednotlivé oblasti, vysvětluje Pavel Med, generální ředitel společnosti BAUMIT, spol. s.r.o.: „Očekávám, že v příštím roce bude stavebnictví v nejlepším případě stagnovat. Municipality budou nuceny řešit naléhavější priority. Velmi pravděpodobně se budou muset vypořádat s výrazně zkrácenými příjmy, což logicky povede k razantnímu snížení investic. Deklarovaná snaha vlády výrazně podpořit infrastrukturu může narazit na nedostatečnou připravenost liniových staveb u rozhodujících centrálních investorů. Bytová výstavba se za této situace stane důležitým stabilizujícím faktorem a současně dobrou příležitostí pro velké i malé investory.“

V letošním roce očekávají stavební společnosti pokles stavební produkce, a to o 2,0 %. V příštím roce očekávají další propad trhu o 1,8 %. Jak se může stavebnictví jako celek v příštím roce vyvíjet a co bude mít vliv na jednotlivé oblasti, vysvětluje Pavel Med, generální ředitel společnosti BAUMIT, spol. s.r.o.: „Očekávám, že v příštím roce bude stavebnictví v nejlepším případě stagnovat. Municipality budou nuceny řešit naléhavější priority. Velmi pravděpodobně se budou muset vypořádat s výrazně zkrácenými příjmy, což logicky povede k razantnímu snížení investic. Deklarovaná snaha vlády výrazně podpořit infrastrukturu může narazit na nedostatečnou připravenost liniových staveb u rozhodujících centrálních investorů. Bytová výstavba se za této situace stane důležitým stabilizujícím faktorem a současně dobrou příležitostí pro velké i malé investory.“

S větším propadem trhu počítají společnosti věnující se pozemnímu stavitelství. Pro letošní i následující rok počítají s poklesem trhu o 2,0 %. Inženýrské stavitelství také očekává pokles trhu, ale mírně nižší než stavitelství pozemní. V roce 2020 očekávají společnosti věnující se inženýrskému stavitelství pokles trhu o 1,9 % a v roce 2021 další pokles o 1,6 %.

Proč na tom bude inženýrské stavitelství lépe, vysvětluje Radovan Hrnčíř, ředitel a jednatel společnosti HBH Projekt spol. s. r.o.: „S ohledem na předpokládané schválení návrhu státního rozpočtu na rok 2021, který počítá v kolonce MD ČR s rekordně vysokou částkou, soudím, že příští rok by pro dopravní stavitelství měl být minimálně stejně dobrý, jako ten letošní. Již dnes jsou známy podíly, které z této částky připadnou jednotlivým státním investorům, ať už na opravy, anebo investice, a převody do rozpočtů krajů. Realizace každé této alokace bude závislá na projektové a inženýrské přípravě, která, jak všichni víme, je z kapacitních důvodů nejužším profilem mezi záměrem a realizací dopravních staveb, a jejíž kvalita a bezchybnost přímo ovlivňuje výslednou cenu stavby. Bylo by žádoucí v této relativně příznivé době posílit rozpočtové kapitoly pro přípravu staveb nejenom kvůli zvýšené potřebě financí pro výkupy pozemků postupně se rozšiřujících staveništních ploch, ale také pro podporu zadávání veřejných zakázek, zaměřeného na podporu kvality a zkrácení času projekční a inženýrské přípravy staveb.“

Možný pokles pozemního stavitelství potvrzuje také Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema a.s.: „Lze očekávat, že stavební výroba poklesne. O kolik to bude, to se neodvažuji v tuto chvíli odhadnout. Vše bude záviset především na tom, jak bude veřejný sektor ochotný a schopný investovat do dalších zakázek. V případě povolování nových projektů bohužel nepředpokládám, že by mělo dojít k nějakému výraznému zlepšení. Opět bude nejspíše platit, že se budou povolovat obdobně zdlouhavě a komplikovaně, jak je tomu nyní.“

Při rozdělení společností podle jejich velikosti si můžeme všimnout, že větší propad trhu stavebních prací očekávají velké stavební společnosti (s obratem nad 100 mil. Kč ročně). Ty za rok 2020 očekávají pokles stavební produkce o 2,6 %, v roce následujícím potom o další 2,0 %. Malé stavební společnosti mají očekávání více optimistická. Počítají s poklesem trhu o 1,5 % v roce letošním a s dalším poklesem o 1,7 % v roce následujícím.

Stavební společnosti očekávají v letošním roce stagnaci a žádnou změnu na straně svých tržeb (0,0 %). Pro příští rok ale počítají s poklesem svých tržeb, a to o 1,3 %.

S větším poklesem tržeb počítají společnosti věnující se pozemním stavbám. Ty v letošním roce očekávají pokles svých tržeb o 0,2 % a v roce 2021 jejich další propad o 1,8 %. Stavební společnosti realizující inženýrské stavby naopak v letošním roce očekávají nárůst svých tržeb o 0,5 %. Pokles ale očekávají v příštím roce, a to o 0,4 %.

To potvrzuje také Jiří Weis obchodní a marketingový ředitel společnosti HELUZ: „Obecně vzato, stavebnictví reaguje na vývoj ekonomiky se zpožděním. Jeho vývoj se tedy bude odvíjet od toho, jaké budou celkové dopady koronavirové epidemie. Již v tomto roce si začalo pozemní stavitelství pohoršovat, a proto očekáváme obdobný trend i v roce 2021. Kromě dopadů ekonomických musíme rovněž brát v potaz zpomalení činnosti stavebních úřadů, spojených s karanténními opatřeními. Již v polovině tohoto roku došlo k meziročnímu poklesu vydaných stavebních povolení, což se zákonitě promítne do příštího roku dalším zpomalením.“

Při rozdělení společností podle velikosti můžeme vidět, že velké stavební firmy (s ročním obratem vyšším než 100 mil. Kč) jsou optimistické a v obou letech očekávají mírný nárůst svých tržeb. Za letošní rok jejich tržby vzrostou v průměru o 0,7 %, v roce příštím potom o další 0,2 %. Malé stavební společnosti naopak očekávají pokles v obou letech, a to o 0,6 % za rok letošní a následně další pokles o 2,5 % v roce 2021.

V současné chvíli jsou kapacity stavebních společností vytíženy na 92 %. V prvním kvartálu roku 2021 očekávají společnosti vytížení nižší, a to na 81 %.

Stavební společnosti mají nasmlouvané zakázky v průměru na 8 měsíců dopředu. Pro téměř polovinu dotázaných to představuje stejně dlouhou dobu jako v tomtéž období minulého roku (49 %). Pro 37 % se potom jedná o zkrácení této doby v meziročním srovnání a pro 14 % tato doba představuje nárůst.

Někteří investoři se zakázkami také vyčkávají, jak popisuje Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems s.r.o.: „Signály nejsou jednoznačné a udělat si obrázek, jak se bude stavebnictví vyvíjet je velice těžké. Máme informace od průmyslových developerů o jejich smělých plánech a rozšiřování hlavně v retailu a e-comerce ale zároveň víme, že investoři vyčkávají. Může to být spekulace na nižší nájem a realizovanou cenu může to být i nejistota a nedůvěra ve zvýšení spotřeby a návrat k růstu.“

Zdroj článku: https://www.businessinfo.cz/clanky/stavebni-spolecnosti-ocekavaji-v-roce-2021-propad-trhu-o-18

 

Jak koronavirus prostupuje stavebnictvím. Každá druhá firma přišla o zakázku

Pro 13, 20
Petr Hájek
No Comments

Kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru má finanční ztráty 82 procent stavebních firem, vyplývá z průzkumu CEEC Research.

Pro letošek očekávají stavební firmy zhoršení svého hospodářského výsledku v průměru o 26 procent. Vzniklé finanční ztráty plánují z velké části vykrýt z vlastních rezerv, dvě třetiny plánují využít finanční zvýhodnění ze strany státu, pětina chce využít úvěru, ukazují údaje z aktuálního průzkumu společnosti CEEC Research mezi 60 stavebními firmami v Česku.

„Zakázky máme na několik měsíců dopředu. Díky různým interním opatřením máme vyšší náklady na provoz, ale jak to ovlivní hospodářský výsledek, to si teď netroufám odhadnout. Počkejme si na vývoj situace. Záleží zejména na tom, jak dlouho bude restriktivní období trvat a v jaké kondici pak bude domácí a světová ekonomika,“ uvedl jednatel společnosti TBG Metrostav Jakub Šimáček.

Zrušené zakázky, nedostatek materiálu

Téměř všichni dotázaní ředitelé (96 procent) se setkali se zrušením obchodních schůzek. Zhruba tři pětiny prodloužily lhůty kvůli nižší činnosti veřejné správy. Necelé polovině dotázaných společností byly zrušeny již potvrzené zakázky. Třetina firem se setkala s požadavkem na odložení platby ze strany zákazníka. Stavební společnosti také čelí nedostatku materiálu, protože část jejich dodavatelů je v zahraničí. Více než třetině firem byly zrušeny dodávky materiálu.

Co když „kancelářské krysy“ zůstanou doma i dál? Obava majitelů nemovitostí

11. 4. 8:12

„V tuto chvíli je předčasné odhadovat, jak finanční ztráty ovlivní letošní rok, ale dopady nepochybně pocítíme. Stavebnictví nereaguje na změny tak rychle jako jiný průmysl a může se tedy stát, že plný dopad na hospodářský výsledek pocítíme až v následujících obdobích,“ doplnil ředitel společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda.

Pokud jde o výkony celého odvětví, ředitelé stavebních firem očekávají, že letos meziročně klesne o 10,1 procenta, příští rok o 3,1 procenta. Ještě v polovině února firmy počítaly s růstem o 1,6 procenta letos a 0,8 procenta v příštím roce.

O něco pesimističtější jsou ve svých odhadech menší firmy s ročním obratem do 100 milionů korun a také firmy, které se zabývají především výstavbou dopravní infrastruktury. Menší firmy počítají letos s poklesem o 10,8 procenta, v příštím roce o 4,5 procenta.

České stavebnictví si mezi zeměmi EU polepšilo o čtyři místa

Pro 10, 20
Petr Hájek
No Comments

České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním pololetí kleslo v průměru o 8,5 procenta.

„Odvětví stavebnictví v Evropě se v prvním pololetí ocitlo ve specifické situaci kvůli opatřením proti šíření koronaviru. O výkonech odvětví tak mnohdy nerozhodovala poptávka, ale různá omezení z nabídkové strany, zejména dostupnost pracovní síly a materiálů kvůli omezené prostupnosti hranic,“ sdělil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Propad v českém stavebnictví nebyl podle něj dramatický, přesto je ale trochu zklamáním. „Do odvětví se vkládaly naděje, že aspoň částečně nahradí průmysl v pozici tahouna ekonomiky, ale to se nepotvrdilo. Meziroční propad výkonů stavebnictví se navíc v průběhu prvního pololetí prohluboval,“ doplnil Sobíšek.

Nejvíce, téměř o pětinu, se v prvním pololetí zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 5,6 procenta a Lotyšsko kde stavebnictví stouplo o 5,5 procenta. Nad unijním průměrem bylo 19 zemí. Česko bylo s poklesem o 4,6 procenta nad průměrem. Pokles zaznamenalo 17 zemí unie. Ve Francii stavebnictví meziročně kleslo o 23,5 procenta, ve Velké Británii o 19,5 procenta a v Řecku o 17,8 procenta.

„Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která se v krizi dostávají do vážných problémů. To je patrné u většiny zemí Evropské unie. V České republice zatím dobíhají rozdělané projekty a rovněž jsou realizovány inženýrské stavby. Díky tomu české stavebnictví utrpělo mírnější pokles, než činil průměr Evropské unie v prvním pololetí letošního roku,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by zejména do infrastrukturních projektů v Česku měly nyní proudit citelně navýšené objemy veřejných peněz, aby proticyklicky tlumily propad celé ekonomiky a tím pádem i propad samotného stavebnictví. „Není ovšem připravený dostatečný počet projektů, které by se mohly začít rychle stavět. Zásadní překážkou v tomto ohledu je nepružný stavební zákon, který neumožňuje v oblasti stavitelství dostatečně rychle reagovat na nastalou situaci. Celkovým důsledkem jsou pak značné škody pro celou ekonomiku,“ dodal Kovanda.

Stavebnictví bylo poraženým minulé krize. Po koronaviru může naopak tlumit pád ekonomiky

Říj 05, 20
Petr Hájek
No Comments

Podle ekonomů může propad průmyslu uvolnit pro stavebnictví tolik potřebné pracovní síly. Včetně kvalifikovaných profesí, které v oboru také chybějí. Důležité bude také to, zda vláda zrychlí investice do dálnic a železnic.

Když přišla dosud největší ekonomická krize na přelomu let 2008 a 2009, málokdo čekal, jak hluboce se podepíše na českém stavebnictví. To se stalo její největší obětí. Ještě v roce 2015 například objem stavební produkce zaostával za předkrizovým rokem 2008 o více než 15 procent.

S odstupem dvanácti let by se však podobný scénář nemusel opakovat. Odborníci věří, že při současné, koronavirové krizi by mohlo právě stavebnictví patřit k motorům, které potáhnou ekonomiku ze dna vzhůru. Nebo alespoň zpomalí její pád.

„Stavebnictví totiž vykazuje jistou setrvačnost, vyšší než průmysl. Projekty se plánují na léta dopředu. Povolovací a jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což právě nutí podnikatele ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu,“ konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

V lepší kondici, než průmysl

Poměrně krátký útlum ekonomiky, nebo i její krátkodechá recese, by tak podle něj měly stavebnictví poškodit méně než průmysl. „Podnikatelům ve stavebnictví či developerům koronavirus ‚usnadní život‘ v tom smyslu, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců,“ dodává Lukáš Kovanda.

Právě dopad nedostatku pracovníků na obor potvrzují stavební i developerské společnosti. „České stavebnictví je totiž už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, převážně z Ukrajiny. Ti vykonávají nejen pomocné dělnické práce, ale také mnoho vysoce kvalifikovaných profesí. Bez těchto zahraničních zaměstnanců by se v Česku nepostavila žádná větší stavba,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

Právě propouštění firem z průmyslu by mohlo pomoci podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. „To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají.  Stavebnictví může opravdu být tlumičem důsledků hluboké recese, do které padá průmysl. Není tak závislé ani na zahraničním obchodu, což by mu mělo umožnit relativně obstát i tehdy, pokud koronavirus způsobí recesi nejen v ČR či v Evropě, ale recesi celosvětovou,“ zmínil Lukáš Kovanda.

Zájem o stavebnictví roste

Také personální agentury vidí možnost zajištění dostatku pracovníků ve stavebnictví optimisticky. „Podle našich údajů je nabídka míst ve stavebnictví po skokovém nárůstu mezi lety 2017 a 2018 stabilní a mírně roste. Pozitivní je to, že roste i zájem o nabízená místa. Zatímco v roce 2018 přišlo na vypsanou pozici ve stavebnictví v průměru 4,6 reakcí, v loňském roce to bylo už 7,7 a letos zatím 9,4. Čísla ČSÚ ukazují, že počet zaměstnanců ve stavebnictví se v lednu meziročně zvýšil o 0,8 procenta,“ uvádí konkrétní údaje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Stavební firmy přitom neshánějí jen řemeslníky a zedníky. „Pokud se podíváme na zájemce o práci ve stavebnictví, v posledním roce hledali práci prostřednictvím Profesia.cz nejčastěji zedníci, montážní dělníci, malíři a natěrači, ale také projektanti. Nejvíce reakcí jsme zaznamenali u profesí sádrokartonář, malíř a natěrač, montážní dělník, potrubář a stavební zámečník,“ dodává Michal Novák.

Za celý letošní rok lze předpokládat propad stavební výroby o zhruba deset procent, zatímco propad průmyslu může činit až dvacet procent.  To, že se stavebnictví do nástupu koronavirové krize dařilo, ukazují čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) za únor, kdy meziročně vzrostla o 5,3 procenta. Výrazný nárůst zaznamenalo hlavně inženýrské stavitelství, které v porovnání s loňským rokem posílilo o 21,9 procenta, zatímco pozemní stavitelství přidalo 2,1 procenta. Velmi se dařilo také bytové výstavbě, firmy v celém Česku v únoru začaly stavět celkem 3228 bytů, což představovalo meziroční nárůst o 26,8 procenta.

V hlavní roli stát

Pokud má stavebnictví zafungovat jako sektor, který ztlumí celkový ekonomický propad, bude muset hrát hlavní roli stát jako investor. A urychlit dokončení klíčových dopravních staveb. „Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic,“ upozorňuje František Táborský, ekonom Komerční banky.

O tom, jak se skutečně bude stavebnictví dařit přitom rozhodne nejen investiční apetit vlády, ale také legislativní prostředí, které připraví. Obor totiž na roky ovlivní nový stavební zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). S předloženou variantou ale nejsou podnikatelé spokojení.

Nesplní totiž podle nich základní záměr, podle kterého původní návrh vznikal, tedy princip 1 úřadu, 1 razítka a 1 povolení. „Jak v médiích sama paní ministryně Dostálová opakovaně říká, musíme se ze současné krize proinvestovat. S aktuální podobou stavebního zákona se ale recesí spíše protrápíme. Apeluji na paní ministryni, aby se navrátila ke konceptu stavebního zákona z ledna letošního roku, který vzešel z dohod uzavřených panem premiérem a odpovědně odmítla veškeré změny prosazované jejími úředníky oproti věcnému záměru stavebního zákona,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.

Za rok má být jasno

Podle ministerstva je ale kritika neoprávněná. „Současný stavební zákon představuje kompromis. Kompromis mezi zájmy stavebníků a veřejnými zájmy,“ říká Vilém Frček z odboru komunikace MMR.

„Proklamace, že zákon nic nezjednoduší, protože to je kočkopes a stejně zůstane ne jedno, ale spousta razítek, jsou jen marketingové výkřiky. Zákon přináší řadu principů, které povolování jednoznačně urychlí a zjednoduší, ať už jde o tlak na dodržování lhůt prostřednictvím fikce souhlasu nebo opatření proti nečinnosti stavebního úřadu, jedno řízení, redukci typů stavebních úřadů,“ dodává Vilém Frček.

Podle něj bude stavební zákon v praxi znamenat, že se stavebník dozví výsledek žádosti maximálně za 345 dnů včetně odvolání a přezkumu u jednodušších staveb a za 375 dnů u záměru, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí.

Dalibor Dostál