Author Archives: Peterova

Další kolo dotací na výzkum a vývoj

Dub 22, 21
Peterova
No Comments

Na podporu výzkumu a vývoje (VaV) míří téměř 6 mld. Kč, Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje další výzvy pro příjem žádostí do programů podpory Aplikace, Potenciál a Inovace.  Neméně důležitou výzvou na podporu VaV je program TREND. Podívejte se na krátké shrnutí toho, k čemu jsou výzvy určeny a jaká je míra podpory.

Aplikace

Výzva IX – Aplikace je určena podnikům všech velikostí, tedy žádat mohou malé, střední i velké podniky. Alokace byla stanovena na 2, 5 mld. Kč. Cílem výzvy je získávání nových znalostí potřebných pro vývoj nových produktů, materiálů, technologií a služeb prostřednictvím realizace projektů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.

  • výše podpory až 70 % dle velikosti podniku, maximálně 100 mil. Kč na jeden projekt v rámci tzv. účinné spolupráce, 50 mil. Kč realizované bez účinné spolupráce

K čemu je dotace určena:

  • Mzdy a pojistné výzkumných pracovníků, techniků a podpůrného technického personálu
  • Náklady na nástroje, přístroje a vybavení pořízených od třetích stran v podobě odpisů
  • Náklady na smluvní výzkum a poradenské služby výzkumu a vývoje

Kdy bude moci žádat:

Příjem žádostí bude probíhat od 15. 6. 2021 do 31. 7. 2021.

 

Potenciál

Zároveň od 14. 6. je možné žádat ve Výzvě VIII v programu podpory Potenciál, který je určen pro malé a střední podniky. Velké podniky můžou žádat v případně splnění podmínky, že realizují projekt v jednom z následujícíh kódu intervence:

  • Kód intervence 065, tzn. s významným pozitivním dopadem na životní prostředí, tedy se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství a na odolnost vůči změně klimatu;
  • Kód intervence 063, jsou takové projekty, jejichž hlavním účelem v programu Potenciál je přímá spolupráce mezi velkým podnikem a MSP na konkrétním projektu výzkumu a vývoje. V tomto případě je nutné, aby společně podaný projekt obsahoval specifikaci projektu společného výzkumu a vývoje a smluvní závazek žadatele velkého podniku, spolupracovat s MSP na realizaci tohoto projektu.

Alokace této výzvy je 1 mld. Kč a cílem této výzvy je podpora zavádění a zvyšování počtu společností s infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovační aktivity. Dále si pak výzva, potažmo celý program klade za cíl prohloubení spolupráce společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi, tvorbu kvalifikovaných pracovních míst, a tím rozvoj znalostní ekonomiky, zlepšení podmínek pro zapojení společností do národních i evropských programů výzkumu a vývoje a trvalé zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky.

  • Výše podpory je 50 % celkových způsobilých výdajů bez ohledu na velikost podniku a místo realizace, minimálně však 2 mil. Kč a maximálně 50 mil. Kč na jeden projekt

K čemu je dotace určena:

  • Dlouhodobý hmotný majetek
  • Náklady na investice do budov
  • Dlouhodobý nehmotný majetek za předpokladu, že tento majetek splňuje podmínky dané výzvou

Kdy je možné žádat:

Jak již bylo zmíněno, příjem žádostí probíhá od 14. 6. a trvá do 26. 8. 2021.

 

Inovace (Inovační projekt)

Ještě nás čeká jedna výzva na výzkum a vývoj, tou je Výzva IX – Inovace (Inovační projekt), příjem žádostí začne 15. 6. 2021 a skončí 30. 9. 2021. Zde je alokována také 1 mld. Kč a je určena také pro podniky všech velikostí. Cílem výzvy je posílení inovační výkonnosti domácích firem a zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím zvýšení využívání unikátních know-how z větší či menší části vzniklých ve spolupráci s akademickým a výzkumným sektorem, rozšíření know-how firem pro vlastní inovace a zvýšení efektivnosti interních procesů v oblasti řízení inovací.

  • Výše podpory je až 45 % ze způsobilých výdajů (dle velikosti podniku), minimálně však 1 mil. Kč a maximálně 75 mil. Kč

K čemu je dotace určena:

  • Technologie, software a data
  • Stavby
  • Projektová dokumentace včetně inženýrské činnosti
  • Práva k užívání duševního vlastnictví, certifikace produktů a marketingová inovace

Kdy je možné žádat:

Své žádosti můžete podávat od 15. 6. 2021 do 30. 9. 2021.

 

TREND

Technologická agentura ČR také podpoří projekty VaV v programu TREND, ten je zaměřen na rozvoj potenciálu v oblasti aplikačně orientovaného výzkumu a to za využití progresivních technologií jako je např. nanotechnologie či umělá inteligence (AI). Podporuje projekty, jejichž výstupem bude alespoň jeden z výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, např. prototyp, ověřená technologie, užitný vzor, funkční vzorek apod.

  • výše podpory je až 80 % ze způsobilých výdajů, dle kategorie činnosti

K čemu je dotace určena:

  • Osobní náklady
  • Výdaje na nástroje, přístroje a vybavení
  • Výdaje na další služby přímo spojené s projektem jako smluvní výzkum, služby poradců atd.
  • Provozní náklady, zejména výdaje za materiál, zásoby, údržbu majetku
  • a další

Své žádosti budete moci podávat od září 2021.

Stavebnictví v Česku se propadlo nejvíce od července 2016

Dub 22, 21
Peterova
No Comments

Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu

Produkce v českém stavebnictví zaznamenala v únoru největší pokles od července 2016, propadla se o 11 procent, vyplynulo z dat ČSÚ.

V lednu činil meziroční pokles produkce po revizi 7,7 procenta. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu. Loni v březnu začala v Česku epidemie nemoci covid-19, kvůli které je od té doby omezován pohyb lidí, obchod či služby.

Za únorovým poklesem stavebnictví stál propad produkce v pozemním stavitelství, která se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 13,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, naopak mírně meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta.

Podle analytika Komerční banky Martina Gurtlera tak stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu. Ze špatných výsledků pozemního stavitelství viní především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje.

Pokles bytové výstavby

Stavební úřady letos v únoru vydaly 6144 stavebních povolení, což je oproti loňskému únoru o 3,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb, které získaly povolení, ale meziročně stoupla o 30 procent na 33 miliard korun. Podle ČSÚ je za nárůstem hodnoty především povolení několika větších dopravních staveb.

Značně v únoru meziročně klesl počet zahájených staveb bytů, a to o 8,9 procenta na 2941 bytů. Nejvýraznější byl pokles staveb bytů v rodinných domech, který činil 28,5 procenta. U staveb bytů v bytových domech byl zaznamenán pokles jen o 0,9 procenta. Letos v únoru se oproti loňsku snížil také počet dokončených bytů, a to o 15,6 procenta na 2570 bytů.

„Zklamání i tentokrát přinášejí čísla z bytové výstavby, která z pohledu počtu nově stavěných bytů poklesla o necelých devět procent. Negativní trend bytové výstavby přitom započal ještě před propuknutím nákazy a nic na něm nezměnil ani hlad po nových bytech ženoucích jejich ceny ke stále novým rekordům,“ komentoval to analytik ČSOB Petr Dufek.

Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy vyšší. Na výsledku se kladně podepsal menší deficit u obchodu s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem.

V meziročním srovnání stoupl vývoz i dovoz. Export posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun a import o 3,3 procenta na 287,3 miliardy Kč. Kč. Letošní únor přitom měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský.

 

Moderní architektura

Bře 10, 21
Peterova
No Comments
Moderní architektura je termín užívaný pro mnoho stavitelských stylů s podobnými charakteristikami – na prvním místě jde o zjednodušení forem a eliminaciornamentů. Tento sloh byl vytvořen na počátku 20. století. Moderní architekturu přijalo mnoho vlivných architektů a teoretiků architektury, ačkoliv v první polovině 20. století bylo postaveno pouze málo „moderních budov“. Získala popularitu až po 2. světové válce a stala se na tři desetiletí dominujícím architektonickým stylem pro budovy institucí a firem.

Moderní architektura je obvykle charakterizována:

  • přijetím principu, že materiály a funkční požadavky ovlivňují výsledek
  • přijetím strojní estetiky
  • odmítnutím ornamentů
  • jednoduchostí forem a eliminací „nedůležitých detailů“
  • přijetím vyjádřené struktury
  • forma následuje funkci

Funkcionalismus je architektonický sloh, který lze zařadit do obecného pojmu moderní architektura. Ta začala krystalizovat ve 20. letech 20. století a podobně jako předcházející historické slohy, hledala svůj výraz ve formách vyjadřujících její filozofii, ovlivněnou celospolečenskými změnami. V oblasti architektury a stavebnictví to znamenalo stavět domy podle jejich funkce a zároveň reagovat na požadavky průmyslu.[1] Ve dvacátých a třicátých letech byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem i v Československu a svými realizacemi v meziválečném období přiřadil československou architekturu k evropskému vrcholu.
  1. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
  2. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
  3. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami.
  4. Pásová okna: systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
  5. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

Moderní purismus Umělecký směr první poloviny 20. století, který se neomezoval pouze na architekturu, ale také na další oblasti výtvarného umění (malba, kresbaAmédée Ozenfant). V podstatě jde o snahu maximálně oprostit stavbu od dekoru a uplatnit především samotnou konstrukci, barvu a strukturu stavebního materiálu atp. Jinými slovy výsledného účinku architektonického díla má být dosaženo co nejmenšími prostředky.

Tato tendence se objevuje v pozdní geometrické secesi (vídeňský architekt Otto Wagner). Výrazným představitelem tohoto směru je také významný architekt Adolf Loos. Z mladších architektů pak také Čech Bedřich Feuerstein. Jako puristická lze charakterizovat také raná díla švýcarského architekta Le Corbusiera. Ten spolu s Ozenfantem sepsal manifest purismu (Aprés le cubisme) a proto bývá tato dvojice mylně označována jako „tvůrci“ purismu.

Brutalismus, stejně jako modernismus, minimalismus a internacionalismus je architektonický styl bohatý na opakování a pravidelnost. Brutalismus ovšem tuto základní koncepci obohacuje autorskými prvky, zpravidla mohutně formovanými a často také nepravidelnými betonovými plochami. Použitý beton má strukturu získanou odléváním do záměrně drsného a hrubého dřevěného bednění (tzv.pohledový beton).

Světoví architekti brutalismu:

Čeští architekti brutalismu:

Tipy a trendy ve stavebnictví

Kvě 02, 17
Peterova
No Comments

trendy-clanek1

 

Vinylové imitace betonu a kamene, malé mozaiky i obří formáty nebo nová střešní okna? Takové jsou dnešní tipy a trendy ve stavebnictví…

Nejobvyklejšími dekory, které se u podlahových krytin imitují, jsou různé druhy dřeva. Výrobci ale nabízejí i celou řadu dalších zajímavých povrchů. Vzory betonu, břidlice, pískovce, travertinu či kovů, ve své podstatě chladně působící materiály, vytvářejí ve spojení s vinylem úžasné podlahy, které nestudí, nekloužou, jsou vysoce odolné vůči vlhkosti, opotřebení i působení slunečního záření, příjemné pro bosou nohu, nehlučné, reálně strukturované, nenáročné na údržbu i pokládku.

Read More…