Category Archives: Články

Vzrostla chuť studovat stavební obory středních škol

Lis 14, 22
Petr Hájek
No Comments

Zájem o stavební obory středních škol v uplynulých čtyřech letech vzrostl. Zatímco v roce 2018 v nich bylo nově přijatých 4324 žáků, loni o 1020 více. Vyplývá to z dat, které poskytla mluvčí Národního pedagogického institutu (NPI) Lucie Šplíchalová. Do stavebních oborů směřuje čím dál víc učňů, v maturitních oborech je situace stabilnější.

Růst počtu prváků ve stavebních oborech v uplynulých letech podle institutu převýšil i tempo, jakým začalo přibývat středoškoláků v důsledku demografického vývoje.

Nedostatek nových odborných zaměstnanců

Podle zástupců stavebních firem je v Česku potíž najít nové odborné zaměstnance. Chybějí podle nich jak vysokoškolsky vzdělaní odborníci, tak stavební dělníci, elektromontéři, řemeslníci či obsluha stavebních strojů.

Malý zájem je o učební obory sklenář, pokrývačské práce a dlaždické práce. Obory klempířské práce ve stavebnictví, vodař a montér vodovodů a kanalizací se v posledních letech kvůli nedostatku zájemců ani neotevřely

Například podle mluvčího Finepu Davida Jiruška prohrává stavebnictví u mladé generace při výběru školy s humanitními obory a podle mluvčí Skupiny Strabag Česko a Slovensko Edity Novotné český vzdělávací systém moc nerozvíjí žáky směrem k technickým oborům.

Podle NPI se ale zájem o stavební obory ve středních školách v posledních letech zvyšuje. Mezi roky 2018 a 2021 se v nich počet nově přijatých zvedl z 4324 na 5344 a jejich podíl stoupl z 5,6 na 6,2 procenta všech přijímaných středoškoláků.

„Je možno konstatovat, že po postupném mnohaletém poklesu došlo (u nově přijatých do stavebních oborů) od roku 2018 k nárůstu, který převyšuje populační nárůst,“ konstatovala Šplíchalová.

e statistik ministerstva školství plyne, že počet přijatých do prvních ročníků středních škol se mezi roky 2018 a 2021 zvedl asi o deset procent. Ve stavebních oborech stoupl o zhruba 24 procent.

Větší zájem učňů

Růst zájmu o stavebnictví se podle Šplíchalové týká hlavně učebních oborů. Podíl nově přijatých učňů v nich narostl od roku 2017 ze 7,5 procenta na loňských 9,4 procenta žáků nastupujících do prvních ročníků. Naproti tomu v maturitních oborech jejich podíl vzrostl už v letech 2016 až 2018 a v posledních letech spíš jen stagnoval. Nově přijatí v maturitních stavebních oborech loni tvořili kolem 5,1 procenta všech prváků.

„Poměrně výrazný nárůst žáků přicházejících do stavebních učebních oborů je ovlivněn nejen dlouhodobou podporou a propagací, ale v posledních dvou letech také propadem možnosti uplatnění v gastrooborech, ve kterých došlo k posílení dlouhodobě klesajícího zájmu o tyto obory,“ řekla Šplíchalová.

Vlivem covidové epidemie se podle ní dá vysvětlil zřejmě i výkyv z roku 2020, kdy podíl nově přijatých v maturitních stavebních oborech stoupl z 5,1 na 5,5 procenta.

Do středních škol přitom nyní nastupují čím dál silnější ročníky dětí a na oblíbené maturitní obory, zejména gymnázia, je kvůli tomu např. v Praze obtížné se dostat

Stavební učební obory se v ČR vyučují na 140 školách a maturitní na 51 školách. Největší zájem je podle NPI o učební obory mechanik plynových zařízení, instalatér, podlahář či zedník a maturitní obory stavebnictví a geodézie a katastr nemovitostí.

Naopak malý zájem je o učební obory sklenář, pokrývačské práce a dlaždičské práce. Obory klempířské práce ve stavebnictví, vodař a montér vodovodů a kanalizací se podle Šplíchalové v posledních letech kvůli nedostatku zájemců ani neotevřely. Velmi malý zájem je podle ní také o maturitní obor stavební materiály.

Řada odborníků na vzdělávání poukazuje na to, že pro 21. století bude důležité hlavně všeobecné vzdělání. Např. v Německu jde podle Statistického spolkového úřadu největší podíl žáků ze základní školy na gymnázia. V řadě spolkových zemí do nich směřují zhruba dvě pětiny dětí. V Česku je to asi 20 procent.

Kritici současné nabídky oborů v Česku dlouhodobě tvrdí, že vzdělávací politika příliš podléhá přáním zástupců průmyslu, kteří si stěžují na nedostatek učňů a technicky vzdělaných lidí. Do středních škol přitom nyní nastupují čím dál silnější ročníky dětí a na oblíbené maturitní obory, zejména gymnázia, je kvůli tomu třeba v Praze obtížné se dostat.

Zdroj Novinky

Ministryně Hubáčková: Otevíráme Modernizační fond domácnostem, prioritou jsou nízkopříjmové. Na úspory energií je připraveno 55 miliard korun

Říj 08, 22
Peterova
No Comments
Další finanční pomoc, která zmírní dopad vysokých cen energií na rozpočty domácností, představila ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Modernizační fond nově pomůže přímo domácnostem se snižováním spotřeby energií díky 55 miliardám, které se budou rozdělovat přes program Nová zelená úsporám. Ten se ještě více zjednoduší a otevře širšímu okruhu domácností. Nabídne i peníze na částečné renovace, které mohou domácnosti provádět svépomocí a od příštího roku i dotace na výměnu plynových kotlů za obnovitelné zdroje.

„Aktuální bilance dotačního programu Nová zelená úsporám je opravdu rekordní,“ uvádí ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). „Od října loňského roku jsme přijali přes 56 tisíc žádostí o dotace v objemu 11,2 miliardy korun. Za letošek již evidujeme trojnásobný počet žádostí oproti celému roku 2020 a dvojnásobek oproti roku minulému. Skokový nárůst je patrný zejména u fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Jen pro představu: zatímco v předchozí etapě programu jsme od roku 2015 do podzimu 2021, tedy za 7 let, přijali na fotovoltaické systémy 20 tisíc žádostí o dotaci, jen za posledních 12 měsíců jich dorazilo přes 34 tisíc,“ shrnuje ministryně.

„Počet žádostí, který jsme dříve zaregistrovali za jeden měsíc, nyní chodí za jeden den. Prostředky vyčleněné z Národního plánu obnovy jsou téměř vyčerpané, a proto musíme hledat nové zdroje. Finančními prostředky z Modernizačního fondu si vytvoříme v programu Nová zelená úsporám polštář pro kontinuální příjem žádostí na další roky a zároveň jej otevřeme dalším skupinám domácností, a to i těm nejvíce ohroženým energetickou chudobou, které nemají dostatek peněz na předfinancování, jako tomu bylo doposud,“ dodává Anna Hubáčková.

Posílení investic v programu Nová zelená úsporám o prostředky z Modernizačního fondu umožní ministerstvu i nadále podporovat potřebná úsporná opatření u obytných budov, jako jsou instalace domácí střešní fotovoltaiky či výměny zdrojů energie. Ministryně Hubáčková přidává: “Podpora by se od příštího roku měla rozšířit i na velmi žádané výměny plynových kotlů v domácnostech za obnovitelné zdroje.“ Program se také výrazně zjednoduší po administrativní stránce, bude obsahovat výhodnější podmínky pro domácnosti s nižšími příjmy a zvýhodnění pro budovy se sociálními byty.

„S cílem zajistit dostatek prostředků pro pokračování a rozšíření programu Nová zelená úsporám jsme v Modernizačním fondu vytvořili zcela nový program HOUSEnerg zaměřený na zvýšení energetické účinnosti v rezidenčním sektoru. Ten bude zdrojově pokrývat jak standardní program Nová zelená úsporám, tak připravovaný podprogram NZÚ light, od příštího roku počítáme i s výměnou plynových kotlů. Program připravujeme dlouhodobě, průběžně komunikujeme s Evropskou investiční bankou. Pokud jej na svém říjnovém jednání schválí Investiční výbor, jsme připraveni postupně doplňovat finanční zdroje do Nové zelené úsporám a zároveň budeme standardní program Nová zelená úsporám průběžně rozšiřovat o nové aktivity,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad je za rezort příjemcem a zprostředkovatelem finančních prostředků z Modernizačního fondu.

„S Ministerstvem životního prostředí se spolupracuje velmi dobře. Mimořádně důležité je pro nás chystané energetické poradenství. V Brně bychom rádi zřídili Energetickou kancelář, která by lidem radila, jak na úspory, a to nezávisle na dodavatelích,“ řekl 1. náměstek primátorky Brna Petr Hladík (KDU-ČSL). A dodává: „Chceme zabezpečit maximum tepla pro Brno pomocí lokálních obnovitelných a dostupných zdrojů. Naší vizí pro rok 2026 je teplo poskládat ze čtyř pilířů. Využít chceme odpady, které spaluje ZEVO SAKO Brno. Druhým zdrojem bude odpadní voda z čističky odpadních vod Brněnské vodárny, třetím pilířem biomasa (štěpka), kterou zužitkují Teplárny Brno. V neposlední řadě pak využijeme bioplyn a čistírenské kaly.“

Peníze budou i na „rychlá“ zateplení

Součástí balíčku rychlé a efektivní pomoci domácnostem z prostředků Modernizačního fondu bude i připravovaný program Nová zelená úsporám light. Ministerstvo v něm podpoří snadno realizovatelné úpravy a částečné renovace rodinných domů, které domácnostem přinesou okamžitou a citelnou úsporu energií. Jedná se o úpravy typu zateplení fasády, stropu pod půdou, střechy, výměny oken či dveří, a to bez nutnosti projektu a složitých energetických výpočtů.

„Půjde opravdu o rychlá opatření s významným efektem úspory energie, určená prioritně pro vlastníky domů nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Program, který ve zkratce označujeme jako NZÚ light, bude pracovat s jednotkovými dotacemi dle rozsahu opatření. Domácnost na takové renovace obdrží v součtu až 150 tisíc korun, a to i předem formou zálohy,“ uvádí šéfka rezortu životního prostředí Anna Hubáčková.

Program bude doplňovat standardní podporu z Nové zelené úsporám, zejména s ohledem na menší rozsah opatření. Ta budou moci být realizována jak svépomocí, tak dodavatelsky. Do budoucna by se pak měla stát základem komplexnějších energeticky úsporných rekonstrukcí budovy.

Široká poradenská síť – společný cíl MŽP a MPSV

S cílem dostat se co nejblíže k občanům, poskytnout kvalifikované poradenství, počínaje sociálními dávkami a možnostmi řešení energetických úspor a využití OZE konče, buduje MŽP spolu s MPSV  společnou robustní poradenskou síť. Její součástí se stanou i krajská pracoviště SFŽP ČR, která nyní slouží primárně jako poradenská místa pro zájemce o finanční podporu z programu Nová zelená úsporám.

„V rámci rozšířeného poradenství předpokládáme vedle krajských pracovišť SFŽP ČR i přímé zapojení úřadů práce, sociálních pracovníků a Místních akčních skupin. Nejvíce ohroženým domácnostem chceme zajistit maximální asistenci s dotacemi. Velký potenciál vidíme i v zapojení obcí, s nimiž jsme si spolupráci vyzkoušeli již u dřívějších kotlíkových půjček. Naším společným cílem je, aby se informace dostaly opravdu ke každému, kdo je potřebuje,“ uvádí Anna Hubáčková.

Modernizační fond – nositel budoucí komunitní energetiky

Modernizační fond představuje klíčový zdroj finančních prostředků pro zajištění energetické nezávislosti Česka. V závislosti na vývoji trhu s emisními povolenkami je v něm do roku 2030 dostupných minimálně 300 miliard korun. Velká část investic jde na výstavbu nových solárních elektráren, modernizaci energetických provozů a teplárenství. Od letošního srpna nabízí peníze ale i obcím a městům, pomoc směřuje na výstavbu komunálních fotovoltaických elektráren.

„Výzvy jsou otevřeny i pro větší města i malé obce do 3 tisíc obyvatel. K dispozici jsou aktuálně  4  miliardy korun. Obecní FV projekty nejenomže urychlí rozvoj komunitní energetiky, ale zároveň nepřímo podpoří i samotné domácnosti,“ uzavírá ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Ceny stavebního materiálu rostou. Mnohem rychleji než inflace

Srp 24, 22
Peterova
No Comments

Dvojnásobný meziroční nárůst cen plochých hliníkových výrobků, cena betonových výztuží vyšší o 80 %, cihly o třetinu, OSB desky – po mírném poklesu – vykazují skok v porovnání s loňským rokem „jen“ o 70 %. Čerstvá data analytické společnosti RTS a.s. dokládají, že ceny stavebního materiálu rostou mnohem rychleji než inflace.

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se do nákladů promítají i další faktory jako cena energií, lidské práce a její (ne)dostupnosti a aktuálně i pohonných hmot. S ohledem na ruskou okupaci Ukrajiny a zcela správně nastavené hospodářské sankce lze přitom očekávat další zvyšování vstupních nákladů, a tudíž i cen pro koncové investory a stavebníky. Konkrétně jde například o ocel a ocelové výrobky.

Strmě rostoucí ceny klíčových stavebních materiálů potvrzují nejen data společnosti RTS, která vývoj sleduje dlouhodobě, ale i projektová praxe. Navýšení na úrovni komponentů se přirozeně projevuje i v cenách za obestavěný prostor (tzv. objemové ukazatele), kde meziročně došlo k nárůstu o 13 a 15 %.

Může jít o velký problém především pro zadavatele veřejných zakázek. Vysoutěžená cena se totiž během příprav nebo realizace vlivem cen materiálu může zvýšit o více, než připouští zákon o zadávání veřejných zakázek. I proto ČKAIT už před časem upozornila Ministerstvo financí a další resorty, že pokud nedojde o rozšíření možností veřejného sektoru reagovat ve smlouvách s dodavateli na vývoj cen, může to vést k odložení nebo v horším případě zastavení již rozestavěných staveb.

Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

V případě projektových příprav dochází k hledání možných materiálových alternativ. Může docházet k celkovému zmenšování a „uskromňování“ staveb – například snižování výměry bytů nebo rodinných domů, ústup od finančně náročných instalací a podobně.

Podle Komory se však do cen stavebních komponentů promítá i další faktor – nedostupnost některých surovin. I to lze ale ve střednědobém horizontu překlenout. Proto ČKAIT usiluje o co nejrychlejší zavedení principů cirkulární ekonomiky do stavební praxe. Jsou už nyní typy staveb, ač zdaleka ne všechny, u nichž recyklovaný stavební materiál může znamenat úspory. Samozřejmě, s podmínkou, že standard a vyhovění příslušným technickým normám nebude ustupovat kvůli ceně.

Jak se shodují zástupci RTS a.s. i České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ceny s největší pravděpodobností nadále porostou i s ohledem na izolaci Ruska od zbytku Evropy a světa. Ostatně už se tak děje u oceli, která byla významně vázána na dodávky železné rudy a oceli z Ukrajiny.

Ceny stavebních materiálů opět porostou

Čvc 21, 22
Peterova
No Comments

Ceny materiálů hatí rozpočty staveb. Po loňském mohutném zdražení sice mnohé materiály zlevnily, například OSB desky o čtvrtinu. Teď ale znovu zdražují a zřejmě dál budou.

Zatímco 2,5metrová OSB deska tloušťky 15 mm stála v roce 2020 kolem 300 korun, loni se místy prodávala i za více než 800 Kč. Teď jde pořídit za 450 korun. „To je ale cena ještě starých zásob. Válka způsobí další zdražení,“ řekl Právu šéf jedné pily na okraji Prahy. Zdražení odhadl až o 70 procent.

Také železo zlevňovalo, než zase začalo zdražovat. Teď je sice oproti začátku loňského roku na burzách o pět dolarů na tunu levnější, jenže situace se mění dynamicky, takže některé obchodní společnosti už rovnou uvádějí, že nebudou k železu a oceli vydávat žádné výhledy. Už jen proto, že EU zakázala dovoz ruského železa a oceli a produktů z nich.

Doba je nejistá a ceny jsou jako na houpačce. Tak například ve známém hobby řetězci loni v dubnu stály v rozměru 1,2×2 metry bednářské, lidově kari sítě, 500 Kč. O měsíc později skokově zdražily na 733 korun. Aktuálně v tom samém řetězci stojí 679 korun kus.

Většinou ale téměř vše zdražuje. Loni v dubnu se hliník na burze obchodoval za 2209 dolarů za tunu, nyní stojí tuna 3528 dolarů. Hliník je přitom jedním z klíčových materiálů pro stavební konstrukce.

Analýza společnosti RTS ukázala, že průměrně tzv. objemové ceny stavebních materiálů vzrostly mezi loňským a letošním lednem o 15 procent. U cihel je to už ale o 30 procent. A cenovky u jednotlivých materiálů ještě nejsou tím konečným, co nakonec rozpočet stavby či rekonstrukce zvedá.

„V únoru bylo evidováno zdražení materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví meziročně o 20,3 procenta. A k tomu meziročně rostly ceny stavebních prací o 8,6 procenta,“ shrnul ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Jde o součet hodnoty všech změn. Když dveře nestojí už 20 tisíc korun, ale 30 tisíc, tak součet hodnot všech změn je 50 tisíc korun,“ poznamenal inženýr v oborech technologická zařízení a vodohospodářské stavby Jaroslav Valkovič.

Právě takové skoky jsou velmi problematické nejen u individuální výstavby, obzvláště financované z hypoték, ale u díla realizovaného pomocí dotací. Rozpočet se pak do dotačního či hypotečního rámce zkrátka nevejde.

Současné zdražování navazuje na cenový šok z loňska, kdy podle Metrostavu například stavební dřevo od září 2020 do konce května 2021 zdražilo o 160 procent, betonářská ocelová výztuž téměř o sto procent, pěnový polystyren EPS o 83 procent.

Takže dnešní meziroční porovnání o dalších skocích už vycházejí z této vysoké cenové základny. I menší stavba se přitom plánuje minimálně rok dva dopředu.

Zdroj

Top 7 světových trendů ve stavebnictví pro rok 2022

Dub 27, 22
Petr Hájek
No Comments

Rok od roku se vyvíjejí nové technologie a inovace, které posouvají stavební sektor někdy až za hranice chápání. Onemocnění Covid-19 přineslo stavebním společnostem značné výzvy a stavební produkce v ČR klesla v roce 2020 o více než 7 % (což bylo nejvíce za poslední dekádu). Do budoucna budou průmyslové dopady pandemie hrát velkou roli. V tomto článku vám představíme TOP 7 trendů stavebního průmyslu, které budou hýbat sektorem stavebnictví v nadcházejícím roce 2022.

1. Koboti a stavební drony

Do stavebního průmyslu se možná už brzy dostanou tzv. kolaborativní roboti nazývaní také koboti. Koboti představují jeden z nejvýznamnějších pokroků v oblasti robotiky poslední doby. Jsou připraveni i na tu nejjemnější práci a přímou kooperaci s lidmi, jsou mobilní, snadno se programují a rutinní práci dokáží dělat velice efektivně.

Používání dronů ve stavebnictví je i nadále jedním z nejrychleji rostoucích trendů, přičemž využití meziročně vzrostlo o 239 %. Tato technologie nabízí mnohem více využití než jen letecké fotografování pro realitní a komerční účely. Dnešní drony se používají k rychlému mapování velkých oblastí na dlouhé vzdálenosti a vytvářejí cenné letecké tepelné mapy a termosnímky.

2. Exoskeletony a inovativní ochranné vybavení

O exoskeletonech se dlouho mluvilo jen jako o jakési sci-fi pomůcce, nyní už přichází do praxe. Exoskeleton v překladu doslova znamená „vnější kostra“. Prakticky se jedná o mechanický robotický oblek, který pomáhá člověku zvětšit svoji fyzickou sílu hlavně při manipulaci či zvedání těžkých břemen. Mohou tak pomáhat dělníkům v každodenních úkonech, šetřit jejich fyzické zdraví a snižovat riziko úrazu.

V zahraničí už nyní používají někteří dělníci na stavbě speciální rukavice ke zlepšení pevnosti a obratnosti např. při vrtání. Většina exoskeletů je však rozsáhlejší a pokrývají celé tělo. Jeden průmyslový exoskeleton zvětší sílu dvacetinásobně, což prakticky znamená, že zvedání 20 kg se nositeli obleku jeví při zvednutí pouze jako 1 kg. V Japonsku nosí exoskeletony také starší pracovníci, aby mohli pokračovat v práci i po odchodu do důchodového věku.

V různých oblastech průmyslu se také zvyšuje počet strojů, které jsou schopny identifikovat možné bezpečnostní problémy a eliminovat případné hrozby. Jednou z inovací jsou speciální pracovní boty, které se připojují k Wi-Fi a upozorní ostatní, pokud někdo upadne. Speciální helmy na hlavu mohou zase aktivně snižovat hlukové znečištění, aniž by pracovník ztratil kontakt se svým okolím.

3. Rozšířená realita (AR)

Rozšířená realita (Augmented Reality – AR) umožňuje překrýt reálný svět grafickou vrstvou, ve které jsou přidány různé digitální prvky. Například může zobrazit vybavení místností či různé další specifikace a vylepšení. Tato technologie se vyvíjí převážně pro aplikace do mobilních zařízení. Pro zadavatele stavby je proto AR efektivní metodou pro projektování a představení budoucích projektů svým kupujícím a nájemníkům.

Rozšířená realita umožňuje 3D vizualizace budoucích projektů v jejich okolním prostředí, automatizované měření budov, rychlé a dostupné simulace architektonických a strukturálních změn, bezpečnostní školení a simulaci nebezpečí. Do roku 2030 budou údajně k dispozici tak dokonalé virtuální zážitky, že je nebudeme umět rozeznat od reality.

4. Digitalizace a virtualizace

Pandemie Covid-19 změnila svět. Firmy i zaměstnanci byli nuceni vyměnit své běžné pracovní prostředí a pracovat na dálku. Došlo k virtualizaci kanceláří, pracovišť i stavenišť. Chování zákazníků ve stavebnictví se také proměnilo. Lidé začali ještě více nakupovat přes internet, a to i velké stavební či designové produkty, které si dříve chtěli prohlédnout a osahat naživo. Tento trend, urychlený pandemií, setrvává.

Bylo vyvinuto mnoho technologií, softwarů a mobilních aplikací, které umožňují vzdálenou kontrolu staveniště, virtuální konání meetingů, jednání i veletrhů. Jedním z příkladů je i stavební online veletrh Veleton, který vznikl v roce 2021 a jako jediný český stavební online veletrh funguje i souběžně s off-line veletrhy a přetrvává i nadále.

Plánované nové virtuální světy (např. Meta od tvůrců Facebooku) budou vykreslovat skutečný svět stále dokonaleji a přesněji. To nám poskytne ještě více přesvědčivé zážitky v digitálním světě, např. s dotykovou zpětnou vazbou či dokonce vůněmi. Snad budeme ještě umět poznat, který svět je ten reálný…

5. Rychlá výstavba

3D tisk domů

Stavební průmysl projevil už dříve značný zájem o 3D tisk a hodně se diskutuje o tom, že by technologie 3D tisku mohla být řešením krize bydlení. Tato metoda výstavby extrémně šetří čas a práci, a tím i náklady.

V současné době je 3D tisk materiálů, stavebních dílů a dílů pro stavební zařízení již v plném proudu. V Mexiku probíhá výstavba 50 domů s 3D tiskem. Specializovaná tiskárna může vytvořit přibližně jeden příbytek za den.

Současné náklady na 3D vytištěný dům se pohybují kolem hranice 10 000 dolarů (cca 220 000 Kč) a existuje možnost, že se tato cena ještě sníží na 4 000 dolarů (cca 88 000 Kč).

Modulární a montované konstrukce

Konstrukce modulů budov mimo staveniště a jejich následný transport a montáž na místě výrazně snižuje náklady a zkracuje dobu výstavby. Předpokládá se, že trh s modulární výstavbou pro rezidenční sektor dále poroste, a to kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly a nárůstu technologií snižujících náklady.

6. Udržitelnost

Zelená výstavba

Trend udržitelného stavebního průmyslu by měl i v roce 2022 zůstat jedním z hlavních témat. Zejména proto, že lidé se začnou více zajímat o změnu klimatu a způsob, jak ji zmírňovat. Zelená výstavba už začíná být očekávaným standardem pro majitele domů, nájemce i komerční nájemce.

Vědci specializující se na zelenou výstavbu nedávno představili nový druh cihel. Tento průkopnický výrobek produkuje pouze jednu desetinu emisí CO2 oproti konvenčním cihlám. Přestože váží, vypadá a funguje stejně jako tradiční cihla, její složení je z 90 % recyklovaný staveništní a demoliční odpadní materiál.

Profesionálové ve stavebnictví jsou také nadšeni potenciálem masivního dřeva pro udržitelnou výstavbu. Tento materiál přirozeně zachycuje uhlík, který zůstává uzamknut uvnitř dřeva, dokud se budova neznehodnotí nebo nezničí.

Greenscaping neboli vybavování střech rostlinnými krytinami a malými parky je nyní v městských centrech po celém světě běžný. Mezi některé z nejpozoruhodnějších globálních megaprojektů patří Masdar City v Emirátech, Songdo International Business District v Jižní Koreji, Hudson Yards v New Yorku a indický Delhi Mumbai Industrial Corridor. Náklady na tyto projekty se pohybují od desítek miliard po více než 100 miliard dolarů a předpokládá se, že ovlivní ekonomiku, zlepší infrastrukturu a přispějí k ochraně životního prostředí.

Inteligentní města

Udržitelná a inteligentní města kladou nyní důraz na několik faktorů:

  • Zvýšený důraz na veřejnou dopravu – to zahrnuje použití senzorů a získávání dat v reálném čase ke sledování nehod a vyššího počtu cestujících k optimalizaci jízdních řádů autobusů a vlaků.
  • Chytré silnice – snižují vibrace na silnici a následně náklady na palivo a emise.
  • Nakládání s odpady – zahrnuje používání chytrých popelnic a dat pro efektivnější sběr odpadků, a tím i menší spotřebu fosilních paliv.
  • Internet věcí (IoT) – zefektivnit chytrá města pomáhají připojené senzory, které měří kvalitu ovzduší, dopravní tok, hladinu hluku a spotřebu energie.

7. Inovativní stavební materiály

Ceny základních stavebních materiálů stoupají. Proto jsou stavební firmy nuceny podívat se na oblasti, které mohou optimalizovat. Technologie jako drony, rozšířená realita a BIM se ukáží jako klíčové pro udržení objemu projektu a pro boj s tímto tlakem na zvyšování nákladů.

Inovativní materiály mohou samozřejmě ještě více zvýšit náklady, přestože v konečném důsledku poskytují uživatelům větší úspory. Mezi inovativní materiály patří např.:

  • samoopravný neboli živý beton, který díky přidání fotosyntetických bakterií dokáže opravit vlastní trhliny;
  • 3D grafen, který je 10x pevnější než ocel;
  • průhledný hliník neboli ALON – jde o sloučeninu hliníku, kyslíku a dusíku, zásadní nevýhodou je zatím jeho vysoká cena;
  • umělé dřevo je dostatečně pevné a může být použito jako náhrada oceli a betonu, výhodou je méně emisí a méně odpadu při výrobě průmyslového dřeva než u oceli a betonu;
  • neviditelné solární články, které vypadají jako sklo, a teoreticky by z nich do budoucna mohly být vyráběny výplně oken, dveří.

Zdroj informací: www.bigrentz.com, www.method.me, linchpinseo.com, forbes.cz
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/top-7-trendu-ve-stavebnictvi-pro-rok-2022

 

 

Růst cen stavebních materiálů pokračuje a ohrožuje i veřejné zakázky

Bře 18, 22
Petr Hájek
No Comments

V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo… Jak dokládá aktuální přehled vývoje cen sestavovaný společností RTS a.s. a zveřejňovaný na portálu www.cenovasoustava.cz, meziroční nárůst celkových objemových cen mezi lednem 2021 a lednem 2022 ukazuje na zvýšení až o 15 % u některých typů staveb. Podrobnější přehled dle klasifikace stavebních objektů je na konci zprávy. 

Růst cen zásadně ovlivňuje situaci zadavatelů (stavebníků) i dodavatelů (stavebních firem). Ceny se totiž dynamicky, a bohužel i dramaticky, mění v čase. Dopadá to na dobu výstavby, podobu stavebního díla, kdy se často hledají zásadní úspory, a samozřejmě i na konečnou cenu.

Vedle soukromé výstavby, kdy podle dostupných zpráv přibývá nabídka rozestavěných rodinných domů na prodej, musí tento akutní problém řešit také veřejná sféra. I zde hrozí kolizní situace a rostoucí počet nedostavěných staveb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se snaží této situaci předejít. A nabízí doporučení staveb v režimu zákona o veřejných zakázkách (ZZVZ).

Souběh hned několika faktorů, od globální hospodářské situace ovlivněné Covid-19 přes inflaci až po lokální silnou poptávku, stojí za bezprecedentním růstem cen stavebních materiálů. Poslední indikace nasvědčuje, že i když se cena některých komodit ustálila nebo mírně klesla, v souhrnu bude růst cen pokračovat i v dalším období. To má dopad jak na stavby již realizované, připravované i ty, u nichž již byl vybrán zhotovitel. Všichni vypisovatelé i dodavatelé se budou muset se stále vyššími cenami stavebních materiálů vypořádat.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě proto aktivně vstupuje do oblasti veřejných zakázek. Impulsem bylo společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z loňského září a listopadové aktualizace, které se problematice rostoucích cen v průběhu stavebního díla věnuje.

Toto stanovisko či doporučení je pro vypisovatele veřejných zakázek ve stavebnictví značně limitující. Zjednodušeně řečeno zmiňuje možnost jen 15% navýšení celkové ceny díla do výše 137 milionů korun (od 1. 1. 2022 140,448 milionů) u stávajících podlimitních zakázek. U nově uzavíraných smluvních vztahů bychom doporučovali jednat o inflační doložce nebo dodatku, který bude zohledňovat změnu cen komodit dle měsíčně aktualizovaných cenových indexů RTS. Zákon ale zadavatelům umožňuje uplatnit i další ustanovení,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž v § 222 odst. 6 přímo hovoří o možnosti vyššího navýšení ceny vzešlé ze soutěže. Konkrétně: „…za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s ­náležitou péčí nemohl předvídat, nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku. Pokud bude provedeno více změn, pak je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.“

I když společné stanovisko MMR a ÚOHS možnosti plynoucí z § 222 odst. 6 výslovně nezmiňuje, je jeho aplikace v odůvodněných případech možná. Zadavatelé musí konkrétně posoudit každý jednotlivý případ. „Zhotovitelům staveb, kteří smluvní vztah uzavřeli před loňským prudkým nárůstem, lze tedy doporučit právní konzultaci ohledně možného použití tohoto odstavce. Mnohdy se mluví o tom, že nějaké výkyvy lze už u nových zadávacích řízení předvídat. Není ale zřejmé, v jaké výši neboli co je ještě obsahem rizika nabídky podnikatele a co už ne,“ doplňuje Ing. Libor Kubát, předseda komise ČKAIT, která se věnuje veřejným zakázkám.

Jak tedy správně postupovat při zákonem uvedeném určení hodnoty změn? „Z mých praktických zkušeností jen menšina investorů, projektantů a stavbyvedoucích zná správnou konstrukci součtu hodnoty všech změn. Například když nahradím jeden typ dveří za 20 000 Kč jinými za 30 000 Kč, tak součet hodnot všech změn je 50 000 Kč. Bez této znalosti jakékoliv úvahy o rozsahu možných změn podle § 222 odst. 4, 5, 6 ZZVZ mohou být již od samého počátku zkreslené,“ upozorňuje Ing. Jaroslav Valkovič, autorizovaný inženýr v oborech technologická zařízení a vodohospodářské stavby.

Zástupci ČKAIT na okraj ZZVZ dodávají, že není povinností zadavatelů veřejných zakázek navyšovat sjednané ceny. Určující jsou jejich finanční možnosti, podle nichž budou proměnlivou situaci cen stavebních materiálů zohledňovat v probíhajících veřejných zakázkách. Bohužel samostatnou kapitolou je případná (ne)možnost pokrytí zvýšení ceny díla při dotačních akcích.

Cílem Komory je, aby se strmě nezvyšoval počet problematických zakázek. Tedy takových, kde bude břímě rostoucích cen komodit ponecháno jen na straně dodavatele, ukončených vypisovatelem z důvodu nedostatku peněz nebo zrušených výběrových řízeních. Chce předejít tomu, aby se narůstal počet zakonzervovaných, nedostavěných staveb nebo stavební firmy, které kvůli rozdílu cen materiálu před zahájením stavby a v průběhu výstavby skončí v úpadku.

Oboje by bylo pro české stavebnictví negativní zprávou. Autorizované osoby – od projektantů až po stavbyvedoucí – mohou navrhovat úsporná opatření tak, aby nebylo ohroženo zdárné dokončení stavby, její kvalita a bezvadný provoz. Bude to ovšem znamenat vyšší nároky na plánování a přípravy, stejně jako flexibilitu při výstavbě jakéhokoliv stavebního díla. Což platí i pro zadavatele staveb,“ dodává Ing. Robert Špalek.

(Poznámka: JKSO = jednotná klasifikace stavebních objektů)

Růst stavebnictví zůstane slabý, problém je v růstu cen materiálů i vytížení kapacit

Úno 24, 22
Peterova
No Comments

Stavebnictví letos poroste o 2,2 procenta, v roce příštím o 1,1 procenta. Více to ani není možné, kapacity stavebních společností jsou v průměru vytíženy na 96 procent. Taková jsou hlavní zjištění Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research za podpory společnosti Central Group.

Společnosti věnující se převážně inženýrské výstavbě očekávají růst trhu v letošním roce až o dvě procenta. Pro rok následující predikují další růst, a to až o 1,4 procenta. Společnosti věnující se převážně pozemním stavbám očekávají v letošním roce růst trhu o 2,3 procenta a v následujícím roce o necelé jedno procento. Růst tedy zůstane spíše skromný.

Čím je to způsobeno? „Na jednu stranu cítím po covidu snad poprvé určitý investiční optimismus, na druhou stranu čelíme bezprecedentní inflaci a dalším symptomům krize. Po stavebních materiálech začínají prudce zdražovat i energie, což neodvratně dopadne i na koncové zákazníky. K tomu se brzy začne na trhu projevovat i nedostatek stavebních surovin, jako jsou štěrkopísky či stavební kámen, protože stávající ložiska končí a nová se neotevírají.“ uvedl k současné situaci generální ředitel společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda.

Drahé suroviny a energie a následné zdražování stavebních prací nejspíš omezí zájem investorů. „Pro rok 2022 očekáváme postupný útlum soukromých investic a pokračování investic státu i obcí. Tyto investice však budou ovlivněny nedostatkem kapacit a strmým zvyšováním cen i inflace, tudíž zřejmě dojde ke snížení počtu zakázek, jejichž ceny však porostou,“ očekává Libor Libich, ředitel útvaru korporátního obchodu v Generali České pojišťovně.

V současné chvíli mají stavební společnosti nasmlouvané zakázky v průměru na 9 měsíců dopředu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to je pro 41 procent dotázaných stejné dlouhá doba. Pro více jak třetinu se dokonce jedná o nárůst této doby a pro více jak pětinu naopak o její pokles.

Jak Ekonomický deník na základě údajů CEEC Research napsal před týdnem, ceny stavebních materiálů rychlým tempem rostou. Nejvíce zdražují materiály, jako je ocel, dřevo, plasty a izolační materiály. Podle 74 procent developerů se již nyní zdražení materiálů promítá v cenách developerských projektů, v průměru očekávají zdražení novostaveb o 19 procent.

Tomáš Rovný

Budete stavět? Víme, co vás čeká v oblasti stavebnictví pro rok 2022

Led 11, 22
Petr Hájek
No Comments

Nejvíce změn potká stavebníky v červenci 2023 – právě tehdy vstoupí v platnost nový stavební zákon. Spousta dalších novinek se bude točit kolem nároků na energetickou účinnost budov, ale i norem o požární ochraně. Pokud se však chystáte stavět dům v následujícím roce, měli byste vědět, že vás čeká spousta novinek i během něj.

Stavební řízení bude digitalizováno

Jednou z největších změn, které české stavebnictví čeká, je digitalizace stavebního řízení. Pro vás jako člověka, který si chce postavit své vlastní bydlení, by to mělo přinést pozitiva. A to v podobě zjednodušení schvalovacích procesů, ale i přístup ke všem potřebným dokumentům. Stavebník bude moct přes portál komunikovat nejen se stavebním úřadem, ale i s příslušnými orgány a s vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Spoustu procesů se setká s digitalizací. Zdroj: Pixabay

V systému byste měli najít také veškerá rozhodnutí, ale i vyjádření. Dokumenty by měly být snadno dostupné – a pro vás to bude znamenat méně běhání po úřadech. Alespoň tak to zmínila náměstkyně řízení sekce výstavby a veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj, Marcela Pavlová.

Jak si na maximum užít sprchování?

A co projektová dokumentace?

Projektová dokumentace podávaná taktéž v elektronické podobě? O tom hovořil ředitel odboru Koncepce BIM, Jaroslav Nechyba. Ministerstvo u tohoto návrhu pracuje s metodou BIM, která se podílí na vytváření společného systému. Cílem je standardizace a digitalizace – nejen, že ušetříte svoje nervy, ale stavebnictví by mohlo být mnohem efektivnější.

Dle Nechyby je důležité vzdělávat veřejné zadavatele, ale uměli se systémem pracovat, budou muset umět zkontrolovat podklady od projektantů, ale i od stavebních firem. „Vnímáme BIM jako přirozenou inovaci sektoru jako takového. Jsou menší projekty, které už BIM používají, protože zjistili, že jim to vyhovuje a pomáhá. Za mě je vždy lepší, když je přechod na novou technologii přirozený a lidé ji začnou používat intuitivně, než když jde o čistou povinnost.“

Požární ochrana bude i nadále oddělena

Další změna nastane u samotných orgánů, které se staveb dotýkají. Nový stavební zákon se postará o to, že bude tzv. veřejný zájem posuzovat přímo odborník na stavebním úřadu. Naopak požární ochrana zůstává i nadále oddělena. Nově nabude účinnost tzv. vejprtská novela, která je pojmenována podle události z ledna 2020 – kdy při požáru domova pro hendikepované zemřelo 8 obyvatel domova.

Tato novela zavádí více povinností pro zařízení sociálních služeb, cílem je zamezit případnému požáru včas. Stavby se budou nově členit do čtyř kategorií (0, 1, 2 a 3) a pěti tříd. Přičemž vyšší čísla budou znamenat rizikovější stavby. To budou ovlivňovat různé faktory, jako je fakt, zda uvnitř někdo spí, zda je třeba asistence při evakuaci, zda se jedná o veřejnou, nebo obytnou budovu. Zákon slibuje zjednodušení mnohých procesů bez vyšších výdajů.

Nový stavební zákon počítá s požární ochranou. Zdroj: Pexels

V květnu 2022 vejde v platnost norma nenosných SDK příček. Maximální aplikační výška těchto požárních konstrukcí bude 12 metrů. Na trh se tak nedostanou příčky deklarované na základě výpočtů, ale pouze na základě této normy.

Je nutno snížit energetickou náročnost budov

Zákony se v posledních letech snaží o maximální snížení energetické náročnosti budov – i proto je zde několik dotačních programů, které s tím mohou lidem pomoci (například Nová zelená úsporám či Kotlíkové dotace). I proto není divu, že dojde ke zpřísnění požadavků na energetickou efektivitu budov. Česká republika si vyrábí jen kolem 32 procent elektrické energie, zbytek se dokupuje ze zemí mimo EU.

Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické efektivity z Centra pasivního domu, hovoří takto: „Energetická soběstačnost jak EU, tak ČR je v dnešní době důležitá. Nejsnazší cesta, jak jí dosáhnout, je věnovat se novostavbám. Navrhli jsme desatero, které říká, jak splnit a efektivně navrhnout budovu s téměř nulovou spotřebou. Myšlenkou do budoucna je, aby budovy nebyly obrovským energetickým spotřebičem, který je třeba dotovat, ale naopak aby energii vyráběly.“

Desatero pro stavby s nulovou spotřebou

Existuje deset bodů pro stavbu budovy s téměř nulovou spotřebou – doposud stačilo splnit jeden bod. Ideálně lépe těsnící okna nebo lepší zateplení budovy. Od roku 2022 bude nutné splnit hned šest bodů. A které to jsou?

  1. Situace a souvislosti v území
  2. Orientace ke světovým stranám
  3. Optimalizace tvaru
  4. Tepelné zónování dispozice
  5. Návrh obvodového pláště
  6. Vyloučení tepelných mostů
  7. Výplně otvorů
  8. Provzdušnost obálky
  9. Řízené větrání s rekuperací tepla
  10. Zdroj a distribuce tepla.

Pokud se rozhodujete, které body splnit, odborníky jsou doporučovány zejména první čtyři body, ty lze naplánovat před tím, než stavba započne. Další dva body lze vybrat v průběhu stavby. Pokud splníte více bodů, můžete se zamyslet také nad dotacemi – ty lze využívat jak u novostaveb, tak při rekonstrukci starších budov.

Zdroj: TS Saint-Gobain

Výkyv, který nemá obdoby. Stavební materiál je drahý… pokud vůbec je

Říj 29, 21
Peterova
No Comments

Zdražování o stovky procent přináší do stavebnictví v Česku obrovskou nejistotu. Pro některé podnikatele může nedostatek stavebního materiálu znamenat konec byznysu.

Stavaři řeší nedostatek stavebních materiálů. Jejich ceny vystřelily na historický rekord, který ještě nikdo nezažil. Kdo by však čekal, že zdražování bude obor stavebnictví oslavovat a čekat na velkolepé zisky, mýlí se.

Firmy to totiž může dostat doslova do existenčních problémů, tvrdí odborníci. Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví se cenová bouře v oboru nevyhne nikomu.

„Problémy se nemusejí týkat jen stavebních firem, dopady mohou být do celého dodavatelského a subdodavatelského řetězce,“ sdělil Nouza.

Jakého množství firem v oboru se problém týká, se podle svazu zatím neví, jak však jeho prezident řekl, „problém je skutečně vážný a týká se celého segmentu stavebnictví. Nejde jen o stavební firmy, takže to číslo může být velmi vysoké“.

S prudkým zdražováním vstupů se potýká například původem rakouská stavební společnost Strabag, která působí v Česku.

„Problémy máme ve všech odvětvích naší činnosti – od pozemních staveb přes výstavbu silnic až po železniční stavitelství. Potýkáme se nejen se skokově rostoucími cenami stěžejních materiálů, ale především se samotnou dostupností materiálu, byť i za zvýšenou cenu,“ říká za firmu její tisková mluvčí Edita Novotná.

Skutečnost, že materiál není možné včas nakoupit, pak podle ní ohrožuje i dodržení smluvních termínů.

Problém s dostupností materiálu na trhu, včetně lhůty dodání, jde kompletně za zhotovitelem stavebního díla – a to včetně sankcí za případné nesplnění termínu. Obdobné potíže však řeší i subdodavatelé, kterých se problémy s dodržením závazků týkají úplně stejně. Výsledkem pak je zdržení na celé stavbě.

Zdražování se přitom týká velkého množství vstupů. Za příklad skutečně výrazného nárůstu cen lze uvést například izolační materiály, kde došlo ke skokovému navýšení cen přes 100 procent, nebo plastová potrubí, která podražila v podobných řádech. Prudké zdražení nastalo také u výrobků z oceli, mědi nebo ze dřeva.

Nižší zisk nebo ztráta

„U některých staveb vidíme zřetelný dopad do ekonomiky staveb, které mohou skončit buď s menším ziskem nebo i ve ztrátě. Výrazně to zcela jistě pocítíme například u velkých státních zakázek v oblasti dopravního stavitelství, které jsou dlouhodobějšího charakteru. U projektů tohoto typu, které se realizují několik let, musíme držet ceny, které jsme kalkulovali před čtyřmi pěti lety,“ dodává Novotná pro SZ Byznys.

Situace se promítá i do vytváření nových nabídek, kde musí být stavební firma obezřetná při ohodnocení inflačního rizika.

„Míra rizika na naší straně je v současné době vyšší než kdykoliv dříve, protože naši dodavatelé nejsou ochotni garantovat cenu ani v horizontu několika měsíců. Reálně tak v okamžiku podání nabídky nemáme tyto dodavatelské ceny garantovány,“ říká Novotná.

Inflace, cesta do problémů

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka do potíží mohou některé firmy dostat také smlouvy, které stavební firmy uzavíraly bez takzvaných inflačních doložek, tedy takzvaného smluvního ujednání, podle něhož se finální cena zvyšuje v závislosti na míře inflace.

„Ceny vybraných dřevěných, ocelových a izolačních materiálů se meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. To dostává do existenčních problémů firmy, které uzavíraly smlouvy na rekonstrukce a výstavbu nemovitostí bez inflačních doložek,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Popsaný problém lze podle Křečka sledovat zejména u stavebních firem, které se zaměřují na dřevostavby. U nich se předpokládá rychlá realizace projektů, takže často pracují bez doložek. Nicméně v současné době stavební materiál podražuje tak rychle, že zasáhl i tento segment.

„Některé stavební firmy se tak dostaly do situace, že při realizaci nasmlouvaných staveb se dostanou do ztráty, což může v krajním případě skončit krachem,“ říká ekonom BHS.

Podle podnikatelů se však tyto valorizační doložky uzavírají v minimu případů. Prakticky pouze v případě velké infrastrukturní zakázky vypsané podle mezinárodních standardů Red FIDIC, například u projektů pro Ředitelství silnic a dálnic nebo Správu železnic.

„Ze všech smluv, které máme uzavřené, máme inflační doložku pouze v jedné z nich. Z velké části děláme zakázky pro veřejný sektor, kde dohodu buď přijmeme tak, jak je připravena, nebo odstoupíme,“ okomentoval Ondřej Wachal, ředitel stavební firmy VW Wachal.

„Je také otázka, podle jakého indexu se inflace řídí, protože pokud bychom mluvili o inflaci, kterou všichni známe, tak ta se týká spotřebitelského indexu, ale do toho se těžko promítá například železo a další materiály,“ dodává podnikatel Ondřej Wachal.

Podle podnikatele Petra Pražana, jednatele Dřevozávodu Pražan, v současné situaci už ale nemají šanci pomoci ani zmiňované inflační doložky. K letošnímu červnu se inflace pohybovala kolem úrovně 2,8 a mezi dvěma až třemi procenty se držela během celého letošního roku.

„Pokud má firma uzavřenou tuto inflační doložku, ve smlouvě je zpravidla podmínka určité výše růstu inflace spotřebitelských cen, jenže ta na rozdíl od ceny materiálu o tolik nevzrostla. Tyto doložky jsou tedy dnes prakticky k ničemu. Nezbývá než jednat se zákazníkem a změnit cenové podmínky,“ komentuje Petr Pražan.

Možnost na záchranu stavebních firem by tu ale podle Štěpána Křečka, ekonoma BHS byla. „Pokud by se v dohodách pamatovalo na možné zdražování stavebního materiálu na konkrétní stavbu, tak by to firmám mohlo zásadně pomoci. Otázkou je, zda by to do problémů nedostalo zase konečné zákazníky, kteří mají sjednané hypotéky na předpokládanou finální částku. Cena by pak mohla narůst a jim by nezbyly peníze na dokončení stavby,“ říká ekonom.

Proč materiál zdražil?

Otázkou zůstává, co za skokovým zdražením stavebních materiálů stojí. Například podle Pražana za až trojnásobným zdražením dřeva jako stavebního materiálu stojí celosvětová poptávka, která se ve finále odrazila i na cenách v Česku, a to i přesto, že tuzemsko se na celosvětové produkci řeziva podílí zhruba 0,4 procenta.

„Dřevo, které jde do stavebnictví, tedy řezivo nebo lepený materiál, má určitý historický vývoj po celém světě, který byl v poslední době zásadně narušen celou soustavou vlivů, které ve světě ovlivňují finální cenu. Hlavním důvodem je celosvětová poptávka po dřevě, která byla částečně způsobena koronavirem a tím, že lidé v době pandemie začali více stavět. Tak začaly mizet zásoby dřeva jako stavebního materiálu,“ vysvětluje Petr Pražan.

Skokový nárůst cen začal už před několika měsíci ve Spojených státech, kde stoupla cena řeziva trojnásobně, což podle Pražana nemá historicky obdoby. Stejná situace následně nastala v Evropě a dalších místech po celém světě, včetně Číny nebo Austrálie.

„To má přímý vliv na stavebnictví. Vše stouplo o dvojnásobek, někde až o trojnásobek. Jde o to, že takový extrémní cenový výkyv se za celou historii nikdy nestal a nikdo neví, jak to bude pokračovat, není totiž s ničím možné srovnávat,“ okomentoval Pražan.

„Lze mluvit dokonce o tom, že dřevo jako stavební materiál se stává nekonkurenčním, protože pokud se jeho cena dostává na trojnásobek, začínají lidé přemýšlet o využití jiných materiálů,“ dodává.

Spolu s cenami stavebního materiálu roste i cena stavebních prací. Ve srovnání s nedostatkovým materiálem jde ale o výrazně nižší tempo. Ceny stavebních prací se podle odhadů ČSÚ v květnu meziročně zvýšily o 2,7 procenta, v dubnu rostly o dvě desetiny procentního bodu pomaleji. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v květnu meziročně vyšší o 7,8 procenta.

Jak se situace v oblasti cen a dostupnosti stavebních materiálu bude vyvíjet, lze jen stěží odhadovat. „Vypadá to ale, že stejná situace přetrvá celý letošní rok a pravděpodobně i ten příští. Nelze vyloučit, že ceny ještě vystoupají. Je to ale předpověď jako z křišťálové koule,“ dodal Pražan.

A finální dopad zdražování a celkový nedostatek materiálu nebudou mít jen na samotné stavebnictví, ale také na konečné zákazníky a jednotlivé zadavatele.

Jako minimální a prvotní důsledek lze totiž podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy očekávat zdražení realizací stavebních projektů.

„První část dopadne na realizační firmy, pokud nejsou schopny toto nepředvídatelné zdražení přenést podle smluvních podmínek do realizační ceny. Druhá část, zjednodušeně řečeno, může dopadnout na konečného klienta v důsledku zvýšení ceny pořizované nemovitosti,“ varoval Jiří Nouza.

„Realizační firmy nebudou ochotny nést rizika spojená se zvyšováním cen stavebních materiálů, nakonec ani s jejich nedostatkem, nebudou ochotny podepsat a zahájit práce podle starších nabídek, a nemusí tak dojít k čerpání evropských dotací, což může být komplikace pro celé Česko,“ dodal ještě Nouza.

Zdroj

Ceny stavebního materiálu raketově rostou. Stavaři: To si žádá krizové řešení

Zář 03, 21
Peterova
No Comments

Na konci června uspořádalo vydavatelství Vltava Labe Media ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví on-line diskusi Deníku na téma „Stavební průmysl čelí nebývalému růstu cen materiálu. Jaké to bude mít dopady?“

Jestliže loni byly stavební firmy těžce zkoušeny všemi omezeními spojenými s covidem a zvládly tuto ojedinělou situaci přežít, teď čelí další a vypadá to zatím, že i mnohem nepříjemnější hrozbě. Ceny stavební oceli, dřeva nebo plastů vzrostly až o desítky procent. Navíc je ještě těchto materiálů na trhu nedostatek.

A v tuhle dobu na jižní Moravě a dalších místech naší země ničivě řádily vítr nebo voda. Tohle bude další těžká zkouška. Jak se stavebnictví s růstem cen a nedostatkem materiálu vyrovná? V on-line diskusi Deníku o problému diskutovali a na dotazy čtenářů pak odpovídali Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), a spolu s ním i další experti svazu – Šárka Šafratová, Petr Čechlovský a Michal Mitáček.

„Stavebnictví vloni čelilo velkým výzvám, ale firmy se s potížemi vyrovnaly statečně. A to přesto, že se musely vypořádat s celou řadou omezení včetně nedostatku pracovníků, zvláště zahraničních, kteří kvůli zavřeným hranicím zůstali doma. A sotva to skončilo, jsme svědky raketového růstu cen některých komodit. Do toho nyní přišla navíc živelná katastrofa,“ říká Jiří Nouza.

Jak zdůraznil, je hrdý na kolegy ze stavebnictví, jak zvládli dobu covidovou a i proto, že jako svaz oslovili členské firmy s tím, co by mohly udělat pro obce postižené tornádem. „A firmy buď už byly zapojeny do pomoci například těžkou technikou při demoličních pracích nebo posílaly individuálně finanční dary. Teď bohužel musíme řešit otázku nedostatku a cen stavebních materiálů. Podle toho, co jsem viděl, mělo by na Moravě jít hlavně o opravu zdí, střech, tedy zjednodušeně o cihly, latě, krokve a pokrývací materiál,“ doplňuje Jiří Nouza.

Jaké jsou příčiny

Je třeba říci, že problém s cenami a nedostatkem materiálu není jen otázka České republiky, ale téměř celé Evropy. Dopady zvýšených cen se přenášejí od investora přes generálního dodavatele na nižší dodavatelské stupně. Největší tíha rostoucích cen materiálů pak padá na stavební firmy, velké, střední i malé, na soukromé stavitele a developery. Ve stavebnictví se proto část společností začíná pohybovat na hranici profitability či dokonce pod ní.

„Stavební společnosti budou mít v první fázi ztrátové zakázky,“ míní Šárka Šafratová. „A ty nemůže firma dlouhodobě zvládat. Bude to mít další dopad, že na sebe přestanou být ochotny přebírat rizika. A pak jim zbývá jediná cesta – nepodávat nabídky. Pokud se neupraví smluvní prostředí a rizika se nevyváží mezi zhotovitele a zadavatele. To především u veřejných zakázek. Další problém je, že firmy se snaží vytvořit zásoby, a to dále akceleruje poptávku. Ale to není cesta ven z problému. Zatím leží na stavebních firmách, ale rychle přeskočí na zadavatele.“

Meziroční růst cen výrobců je důsledkem nedostatku vstupních materiálů a výpadků v globálních dodavatelských řetězcích. Výrobci jsou nuceni na dražší vstupy reagovat zvyšováním cen, v tomto kroku je však často omezují dlouhodobé kontrakty.

„Prapůvod nedostatku a cen například betonářské oceli je v loňské první vlně covidu,“ vysvětluje Michal Mitáček. „Výroba v hutích byla částečně utlumena, a to nejen u nás. Nastala panika, co bude dál. Výroba se na pár měsíců pozdržela. A zvyšování výrobní kapacity je nyní pomalejší, než poptávka. Mnohé ovlivňuje Čína, která produkuje kolem padesáti procent světové oceli a na podporu vlastní ekonomiky přestala exportovat. Nemůžeme si pomoci ani dovozem z okolních evropských zemí. Jsou na tom stejně.“

S rozvolněním po covidu souvisí i nový problém – v betonařině. „Cementárny jedou na hranici svých kapacit,“ uvádí Petr Čechlovský s tím, že v květnu začala prudce stoupat poptávka po cementu a nyní ho není dostatek. „Přitom byla rekordní výroba. Všichni se snaží dohnat, co museli zastavit.“

Pokud jste debatu nestihli, můžete sena celou podívat na videu níže:

Jednání, úspory, inovace

„Debata povede k tomu, že musíme jednat o smluvních podmínkách,“ vysvětluje Jiří Nouza. „Jsme na jedné lodi. Nebude jednoho vítěze, v horším případě můžeme být všichni poražení, jak investoři, veřejní či soukromí, tak stavebnictví jako celek. Musíme spolupracovat. Je třeba se nad vším, rychle, ale velmi rychle zamyslet jak ze strany veřejných a samosprávných, tak i soukromých zadavatelů.“

Svaz podnikatelů ve stavebnictví podle Nouzy vstoupí do jednání s největšími státními investory i se samosprávnými institucemi. „Vyžaduje to pochopení na obou stranách. Z krátkodobého hlediska bude třeba vyjednat určité kompenzace, které by ochránily trh. Stavebnictví zaměstnává přes 350 tisíc lidí a v návazných oborech jsou to další stovky tisíc lidí. V delším horizontu se budeme zamyslet např. nad nastavením „inflačního koše“ pro stavebnictví, ten obecný vůbec situaci ve stavebnictví nereflektuje. A je třeba dodat, že se jedná o situaci v celé Evropě. Obdobné problémy řeší i za hranicemi,“ dodává prezident SPS.

„Jako pozitivní věc vidím, že se cement vyrábí u nás a pro nás,“ říká Petr Čechlovský. „Nejsme ovlivněni Čínou ani jinými globálními hráči. Poptávka vyskočila dočasně a určitě se ustálí.“

Šárka Šafratová pak doplňuje, že firmy budou hledat úspory, ale není jejich cílem, aby to bylo na úkor kvality. „Krizové situace žádají krizová řešení. Hlavní vidím v nutných úpravách podmínek ze strany zadavatelů. Opatření mohou mít dočasný charakter, ale musí být rychlá,“ zdůrazňuje.

Jedna z věcí, která by mohla pomoci, jsou podle hostů diskuse Deníku inovativní řešení. „V našem oboru je hlavním produktem portlandský cement. Existují však alternativní materiály, například směsné cementy. Nejsou tak náročné na výrobu, jsou ekologičtější, cementáři jich dokáží vyrobit více a jejich ceny jsou nižší. Nehodí se samozřejmě všude a je třeba tomu přizpůsobit technologie,“ míní Petr Čechlovský.

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/podnikani/ceny-stavebniho-materialu-raketove-rostou-20210630.html