Category Archives: Články

Top 7 světových trendů ve stavebnictví pro rok 2022

Dub 27, 22
Petr Hájek
No Comments

Rok od roku se vyvíjejí nové technologie a inovace, které posouvají stavební sektor někdy až za hranice chápání. Onemocnění Covid-19 přineslo stavebním společnostem značné výzvy a stavební produkce v ČR klesla v roce 2020 o více než 7 % (což bylo nejvíce za poslední dekádu). Do budoucna budou průmyslové dopady pandemie hrát velkou roli. V tomto článku vám představíme TOP 7 trendů stavebního průmyslu, které budou hýbat sektorem stavebnictví v nadcházejícím roce 2022.

1. Koboti a stavební drony

Do stavebního průmyslu se možná už brzy dostanou tzv. kolaborativní roboti nazývaní také koboti. Koboti představují jeden z nejvýznamnějších pokroků v oblasti robotiky poslední doby. Jsou připraveni i na tu nejjemnější práci a přímou kooperaci s lidmi, jsou mobilní, snadno se programují a rutinní práci dokáží dělat velice efektivně.

Používání dronů ve stavebnictví je i nadále jedním z nejrychleji rostoucích trendů, přičemž využití meziročně vzrostlo o 239 %. Tato technologie nabízí mnohem více využití než jen letecké fotografování pro realitní a komerční účely. Dnešní drony se používají k rychlému mapování velkých oblastí na dlouhé vzdálenosti a vytvářejí cenné letecké tepelné mapy a termosnímky.

2. Exoskeletony a inovativní ochranné vybavení

O exoskeletonech se dlouho mluvilo jen jako o jakési sci-fi pomůcce, nyní už přichází do praxe. Exoskeleton v překladu doslova znamená „vnější kostra“. Prakticky se jedná o mechanický robotický oblek, který pomáhá člověku zvětšit svoji fyzickou sílu hlavně při manipulaci či zvedání těžkých břemen. Mohou tak pomáhat dělníkům v každodenních úkonech, šetřit jejich fyzické zdraví a snižovat riziko úrazu.

V zahraničí už nyní používají někteří dělníci na stavbě speciální rukavice ke zlepšení pevnosti a obratnosti např. při vrtání. Většina exoskeletů je však rozsáhlejší a pokrývají celé tělo. Jeden průmyslový exoskeleton zvětší sílu dvacetinásobně, což prakticky znamená, že zvedání 20 kg se nositeli obleku jeví při zvednutí pouze jako 1 kg. V Japonsku nosí exoskeletony také starší pracovníci, aby mohli pokračovat v práci i po odchodu do důchodového věku.

V různých oblastech průmyslu se také zvyšuje počet strojů, které jsou schopny identifikovat možné bezpečnostní problémy a eliminovat případné hrozby. Jednou z inovací jsou speciální pracovní boty, které se připojují k Wi-Fi a upozorní ostatní, pokud někdo upadne. Speciální helmy na hlavu mohou zase aktivně snižovat hlukové znečištění, aniž by pracovník ztratil kontakt se svým okolím.

3. Rozšířená realita (AR)

Rozšířená realita (Augmented Reality – AR) umožňuje překrýt reálný svět grafickou vrstvou, ve které jsou přidány různé digitální prvky. Například může zobrazit vybavení místností či různé další specifikace a vylepšení. Tato technologie se vyvíjí převážně pro aplikace do mobilních zařízení. Pro zadavatele stavby je proto AR efektivní metodou pro projektování a představení budoucích projektů svým kupujícím a nájemníkům.

Rozšířená realita umožňuje 3D vizualizace budoucích projektů v jejich okolním prostředí, automatizované měření budov, rychlé a dostupné simulace architektonických a strukturálních změn, bezpečnostní školení a simulaci nebezpečí. Do roku 2030 budou údajně k dispozici tak dokonalé virtuální zážitky, že je nebudeme umět rozeznat od reality.

4. Digitalizace a virtualizace

Pandemie Covid-19 změnila svět. Firmy i zaměstnanci byli nuceni vyměnit své běžné pracovní prostředí a pracovat na dálku. Došlo k virtualizaci kanceláří, pracovišť i stavenišť. Chování zákazníků ve stavebnictví se také proměnilo. Lidé začali ještě více nakupovat přes internet, a to i velké stavební či designové produkty, které si dříve chtěli prohlédnout a osahat naživo. Tento trend, urychlený pandemií, setrvává.

Bylo vyvinuto mnoho technologií, softwarů a mobilních aplikací, které umožňují vzdálenou kontrolu staveniště, virtuální konání meetingů, jednání i veletrhů. Jedním z příkladů je i stavební online veletrh Veleton, který vznikl v roce 2021 a jako jediný český stavební online veletrh funguje i souběžně s off-line veletrhy a přetrvává i nadále.

Plánované nové virtuální světy (např. Meta od tvůrců Facebooku) budou vykreslovat skutečný svět stále dokonaleji a přesněji. To nám poskytne ještě více přesvědčivé zážitky v digitálním světě, např. s dotykovou zpětnou vazbou či dokonce vůněmi. Snad budeme ještě umět poznat, který svět je ten reálný…

5. Rychlá výstavba

3D tisk domů

Stavební průmysl projevil už dříve značný zájem o 3D tisk a hodně se diskutuje o tom, že by technologie 3D tisku mohla být řešením krize bydlení. Tato metoda výstavby extrémně šetří čas a práci, a tím i náklady.

V současné době je 3D tisk materiálů, stavebních dílů a dílů pro stavební zařízení již v plném proudu. V Mexiku probíhá výstavba 50 domů s 3D tiskem. Specializovaná tiskárna může vytvořit přibližně jeden příbytek za den.

Současné náklady na 3D vytištěný dům se pohybují kolem hranice 10 000 dolarů (cca 220 000 Kč) a existuje možnost, že se tato cena ještě sníží na 4 000 dolarů (cca 88 000 Kč).

Modulární a montované konstrukce

Konstrukce modulů budov mimo staveniště a jejich následný transport a montáž na místě výrazně snižuje náklady a zkracuje dobu výstavby. Předpokládá se, že trh s modulární výstavbou pro rezidenční sektor dále poroste, a to kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly a nárůstu technologií snižujících náklady.

6. Udržitelnost

Zelená výstavba

Trend udržitelného stavebního průmyslu by měl i v roce 2022 zůstat jedním z hlavních témat. Zejména proto, že lidé se začnou více zajímat o změnu klimatu a způsob, jak ji zmírňovat. Zelená výstavba už začíná být očekávaným standardem pro majitele domů, nájemce i komerční nájemce.

Vědci specializující se na zelenou výstavbu nedávno představili nový druh cihel. Tento průkopnický výrobek produkuje pouze jednu desetinu emisí CO2 oproti konvenčním cihlám. Přestože váží, vypadá a funguje stejně jako tradiční cihla, její složení je z 90 % recyklovaný staveništní a demoliční odpadní materiál.

Profesionálové ve stavebnictví jsou také nadšeni potenciálem masivního dřeva pro udržitelnou výstavbu. Tento materiál přirozeně zachycuje uhlík, který zůstává uzamknut uvnitř dřeva, dokud se budova neznehodnotí nebo nezničí.

Greenscaping neboli vybavování střech rostlinnými krytinami a malými parky je nyní v městských centrech po celém světě běžný. Mezi některé z nejpozoruhodnějších globálních megaprojektů patří Masdar City v Emirátech, Songdo International Business District v Jižní Koreji, Hudson Yards v New Yorku a indický Delhi Mumbai Industrial Corridor. Náklady na tyto projekty se pohybují od desítek miliard po více než 100 miliard dolarů a předpokládá se, že ovlivní ekonomiku, zlepší infrastrukturu a přispějí k ochraně životního prostředí.

Inteligentní města

Udržitelná a inteligentní města kladou nyní důraz na několik faktorů:

  • Zvýšený důraz na veřejnou dopravu – to zahrnuje použití senzorů a získávání dat v reálném čase ke sledování nehod a vyššího počtu cestujících k optimalizaci jízdních řádů autobusů a vlaků.
  • Chytré silnice – snižují vibrace na silnici a následně náklady na palivo a emise.
  • Nakládání s odpady – zahrnuje používání chytrých popelnic a dat pro efektivnější sběr odpadků, a tím i menší spotřebu fosilních paliv.
  • Internet věcí (IoT) – zefektivnit chytrá města pomáhají připojené senzory, které měří kvalitu ovzduší, dopravní tok, hladinu hluku a spotřebu energie.

7. Inovativní stavební materiály

Ceny základních stavebních materiálů stoupají. Proto jsou stavební firmy nuceny podívat se na oblasti, které mohou optimalizovat. Technologie jako drony, rozšířená realita a BIM se ukáží jako klíčové pro udržení objemu projektu a pro boj s tímto tlakem na zvyšování nákladů.

Inovativní materiály mohou samozřejmě ještě více zvýšit náklady, přestože v konečném důsledku poskytují uživatelům větší úspory. Mezi inovativní materiály patří např.:

  • samoopravný neboli živý beton, který díky přidání fotosyntetických bakterií dokáže opravit vlastní trhliny;
  • 3D grafen, který je 10x pevnější než ocel;
  • průhledný hliník neboli ALON – jde o sloučeninu hliníku, kyslíku a dusíku, zásadní nevýhodou je zatím jeho vysoká cena;
  • umělé dřevo je dostatečně pevné a může být použito jako náhrada oceli a betonu, výhodou je méně emisí a méně odpadu při výrobě průmyslového dřeva než u oceli a betonu;
  • neviditelné solární články, které vypadají jako sklo, a teoreticky by z nich do budoucna mohly být vyráběny výplně oken, dveří.

Zdroj informací: www.bigrentz.com, www.method.me, linchpinseo.com, forbes.cz
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/top-7-trendu-ve-stavebnictvi-pro-rok-2022

 

 

Růst cen stavebních materiálů pokračuje a ohrožuje i veřejné zakázky

Bře 18, 22
Petr Hájek
No Comments

V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo… Jak dokládá aktuální přehled vývoje cen sestavovaný společností RTS a.s. a zveřejňovaný na portálu www.cenovasoustava.cz, meziroční nárůst celkových objemových cen mezi lednem 2021 a lednem 2022 ukazuje na zvýšení až o 15 % u některých typů staveb. Podrobnější přehled dle klasifikace stavebních objektů je na konci zprávy. 

Růst cen zásadně ovlivňuje situaci zadavatelů (stavebníků) i dodavatelů (stavebních firem). Ceny se totiž dynamicky, a bohužel i dramaticky, mění v čase. Dopadá to na dobu výstavby, podobu stavebního díla, kdy se často hledají zásadní úspory, a samozřejmě i na konečnou cenu.

Vedle soukromé výstavby, kdy podle dostupných zpráv přibývá nabídka rozestavěných rodinných domů na prodej, musí tento akutní problém řešit také veřejná sféra. I zde hrozí kolizní situace a rostoucí počet nedostavěných staveb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se snaží této situaci předejít. A nabízí doporučení staveb v režimu zákona o veřejných zakázkách (ZZVZ).

Souběh hned několika faktorů, od globální hospodářské situace ovlivněné Covid-19 přes inflaci až po lokální silnou poptávku, stojí za bezprecedentním růstem cen stavebních materiálů. Poslední indikace nasvědčuje, že i když se cena některých komodit ustálila nebo mírně klesla, v souhrnu bude růst cen pokračovat i v dalším období. To má dopad jak na stavby již realizované, připravované i ty, u nichž již byl vybrán zhotovitel. Všichni vypisovatelé i dodavatelé se budou muset se stále vyššími cenami stavebních materiálů vypořádat.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě proto aktivně vstupuje do oblasti veřejných zakázek. Impulsem bylo společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z loňského září a listopadové aktualizace, které se problematice rostoucích cen v průběhu stavebního díla věnuje.

Toto stanovisko či doporučení je pro vypisovatele veřejných zakázek ve stavebnictví značně limitující. Zjednodušeně řečeno zmiňuje možnost jen 15% navýšení celkové ceny díla do výše 137 milionů korun (od 1. 1. 2022 140,448 milionů) u stávajících podlimitních zakázek. U nově uzavíraných smluvních vztahů bychom doporučovali jednat o inflační doložce nebo dodatku, který bude zohledňovat změnu cen komodit dle měsíčně aktualizovaných cenových indexů RTS. Zákon ale zadavatelům umožňuje uplatnit i další ustanovení,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž v § 222 odst. 6 přímo hovoří o možnosti vyššího navýšení ceny vzešlé ze soutěže. Konkrétně: „…za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s ­náležitou péčí nemohl předvídat, nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku. Pokud bude provedeno více změn, pak je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.“

I když společné stanovisko MMR a ÚOHS možnosti plynoucí z § 222 odst. 6 výslovně nezmiňuje, je jeho aplikace v odůvodněných případech možná. Zadavatelé musí konkrétně posoudit každý jednotlivý případ. „Zhotovitelům staveb, kteří smluvní vztah uzavřeli před loňským prudkým nárůstem, lze tedy doporučit právní konzultaci ohledně možného použití tohoto odstavce. Mnohdy se mluví o tom, že nějaké výkyvy lze už u nových zadávacích řízení předvídat. Není ale zřejmé, v jaké výši neboli co je ještě obsahem rizika nabídky podnikatele a co už ne,“ doplňuje Ing. Libor Kubát, předseda komise ČKAIT, která se věnuje veřejným zakázkám.

Jak tedy správně postupovat při zákonem uvedeném určení hodnoty změn? „Z mých praktických zkušeností jen menšina investorů, projektantů a stavbyvedoucích zná správnou konstrukci součtu hodnoty všech změn. Například když nahradím jeden typ dveří za 20 000 Kč jinými za 30 000 Kč, tak součet hodnot všech změn je 50 000 Kč. Bez této znalosti jakékoliv úvahy o rozsahu možných změn podle § 222 odst. 4, 5, 6 ZZVZ mohou být již od samého počátku zkreslené,“ upozorňuje Ing. Jaroslav Valkovič, autorizovaný inženýr v oborech technologická zařízení a vodohospodářské stavby.

Zástupci ČKAIT na okraj ZZVZ dodávají, že není povinností zadavatelů veřejných zakázek navyšovat sjednané ceny. Určující jsou jejich finanční možnosti, podle nichž budou proměnlivou situaci cen stavebních materiálů zohledňovat v probíhajících veřejných zakázkách. Bohužel samostatnou kapitolou je případná (ne)možnost pokrytí zvýšení ceny díla při dotačních akcích.

Cílem Komory je, aby se strmě nezvyšoval počet problematických zakázek. Tedy takových, kde bude břímě rostoucích cen komodit ponecháno jen na straně dodavatele, ukončených vypisovatelem z důvodu nedostatku peněz nebo zrušených výběrových řízeních. Chce předejít tomu, aby se narůstal počet zakonzervovaných, nedostavěných staveb nebo stavební firmy, které kvůli rozdílu cen materiálu před zahájením stavby a v průběhu výstavby skončí v úpadku.

Oboje by bylo pro české stavebnictví negativní zprávou. Autorizované osoby – od projektantů až po stavbyvedoucí – mohou navrhovat úsporná opatření tak, aby nebylo ohroženo zdárné dokončení stavby, její kvalita a bezvadný provoz. Bude to ovšem znamenat vyšší nároky na plánování a přípravy, stejně jako flexibilitu při výstavbě jakéhokoliv stavebního díla. Což platí i pro zadavatele staveb,“ dodává Ing. Robert Špalek.

(Poznámka: JKSO = jednotná klasifikace stavebních objektů)

Růst stavebnictví zůstane slabý, problém je v růstu cen materiálů i vytížení kapacit

Úno 24, 22
Peterova
No Comments

Stavebnictví letos poroste o 2,2 procenta, v roce příštím o 1,1 procenta. Více to ani není možné, kapacity stavebních společností jsou v průměru vytíženy na 96 procent. Taková jsou hlavní zjištění Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research za podpory společnosti Central Group.

Společnosti věnující se převážně inženýrské výstavbě očekávají růst trhu v letošním roce až o dvě procenta. Pro rok následující predikují další růst, a to až o 1,4 procenta. Společnosti věnující se převážně pozemním stavbám očekávají v letošním roce růst trhu o 2,3 procenta a v následujícím roce o necelé jedno procento. Růst tedy zůstane spíše skromný.

Čím je to způsobeno? „Na jednu stranu cítím po covidu snad poprvé určitý investiční optimismus, na druhou stranu čelíme bezprecedentní inflaci a dalším symptomům krize. Po stavebních materiálech začínají prudce zdražovat i energie, což neodvratně dopadne i na koncové zákazníky. K tomu se brzy začne na trhu projevovat i nedostatek stavebních surovin, jako jsou štěrkopísky či stavební kámen, protože stávající ložiska končí a nová se neotevírají.“ uvedl k současné situaci generální ředitel společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda.

Drahé suroviny a energie a následné zdražování stavebních prací nejspíš omezí zájem investorů. „Pro rok 2022 očekáváme postupný útlum soukromých investic a pokračování investic státu i obcí. Tyto investice však budou ovlivněny nedostatkem kapacit a strmým zvyšováním cen i inflace, tudíž zřejmě dojde ke snížení počtu zakázek, jejichž ceny však porostou,“ očekává Libor Libich, ředitel útvaru korporátního obchodu v Generali České pojišťovně.

V současné chvíli mají stavební společnosti nasmlouvané zakázky v průměru na 9 měsíců dopředu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to je pro 41 procent dotázaných stejné dlouhá doba. Pro více jak třetinu se dokonce jedná o nárůst této doby a pro více jak pětinu naopak o její pokles.

Jak Ekonomický deník na základě údajů CEEC Research napsal před týdnem, ceny stavebních materiálů rychlým tempem rostou. Nejvíce zdražují materiály, jako je ocel, dřevo, plasty a izolační materiály. Podle 74 procent developerů se již nyní zdražení materiálů promítá v cenách developerských projektů, v průměru očekávají zdražení novostaveb o 19 procent.

Tomáš Rovný

Budete stavět? Víme, co vás čeká v oblasti stavebnictví pro rok 2022

Led 11, 22
Petr Hájek
No Comments

Nejvíce změn potká stavebníky v červenci 2023 – právě tehdy vstoupí v platnost nový stavební zákon. Spousta dalších novinek se bude točit kolem nároků na energetickou účinnost budov, ale i norem o požární ochraně. Pokud se však chystáte stavět dům v následujícím roce, měli byste vědět, že vás čeká spousta novinek i během něj.

Stavební řízení bude digitalizováno

Jednou z největších změn, které české stavebnictví čeká, je digitalizace stavebního řízení. Pro vás jako člověka, který si chce postavit své vlastní bydlení, by to mělo přinést pozitiva. A to v podobě zjednodušení schvalovacích procesů, ale i přístup ke všem potřebným dokumentům. Stavebník bude moct přes portál komunikovat nejen se stavebním úřadem, ale i s příslušnými orgány a s vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Spoustu procesů se setká s digitalizací. Zdroj: Pixabay

V systému byste měli najít také veškerá rozhodnutí, ale i vyjádření. Dokumenty by měly být snadno dostupné – a pro vás to bude znamenat méně běhání po úřadech. Alespoň tak to zmínila náměstkyně řízení sekce výstavby a veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj, Marcela Pavlová.

Jak si na maximum užít sprchování?

A co projektová dokumentace?

Projektová dokumentace podávaná taktéž v elektronické podobě? O tom hovořil ředitel odboru Koncepce BIM, Jaroslav Nechyba. Ministerstvo u tohoto návrhu pracuje s metodou BIM, která se podílí na vytváření společného systému. Cílem je standardizace a digitalizace – nejen, že ušetříte svoje nervy, ale stavebnictví by mohlo být mnohem efektivnější.

Dle Nechyby je důležité vzdělávat veřejné zadavatele, ale uměli se systémem pracovat, budou muset umět zkontrolovat podklady od projektantů, ale i od stavebních firem. „Vnímáme BIM jako přirozenou inovaci sektoru jako takového. Jsou menší projekty, které už BIM používají, protože zjistili, že jim to vyhovuje a pomáhá. Za mě je vždy lepší, když je přechod na novou technologii přirozený a lidé ji začnou používat intuitivně, než když jde o čistou povinnost.“

Požární ochrana bude i nadále oddělena

Další změna nastane u samotných orgánů, které se staveb dotýkají. Nový stavební zákon se postará o to, že bude tzv. veřejný zájem posuzovat přímo odborník na stavebním úřadu. Naopak požární ochrana zůstává i nadále oddělena. Nově nabude účinnost tzv. vejprtská novela, která je pojmenována podle události z ledna 2020 – kdy při požáru domova pro hendikepované zemřelo 8 obyvatel domova.

Tato novela zavádí více povinností pro zařízení sociálních služeb, cílem je zamezit případnému požáru včas. Stavby se budou nově členit do čtyř kategorií (0, 1, 2 a 3) a pěti tříd. Přičemž vyšší čísla budou znamenat rizikovější stavby. To budou ovlivňovat různé faktory, jako je fakt, zda uvnitř někdo spí, zda je třeba asistence při evakuaci, zda se jedná o veřejnou, nebo obytnou budovu. Zákon slibuje zjednodušení mnohých procesů bez vyšších výdajů.

Nový stavební zákon počítá s požární ochranou. Zdroj: Pexels

V květnu 2022 vejde v platnost norma nenosných SDK příček. Maximální aplikační výška těchto požárních konstrukcí bude 12 metrů. Na trh se tak nedostanou příčky deklarované na základě výpočtů, ale pouze na základě této normy.

Je nutno snížit energetickou náročnost budov

Zákony se v posledních letech snaží o maximální snížení energetické náročnosti budov – i proto je zde několik dotačních programů, které s tím mohou lidem pomoci (například Nová zelená úsporám či Kotlíkové dotace). I proto není divu, že dojde ke zpřísnění požadavků na energetickou efektivitu budov. Česká republika si vyrábí jen kolem 32 procent elektrické energie, zbytek se dokupuje ze zemí mimo EU.

Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické efektivity z Centra pasivního domu, hovoří takto: „Energetická soběstačnost jak EU, tak ČR je v dnešní době důležitá. Nejsnazší cesta, jak jí dosáhnout, je věnovat se novostavbám. Navrhli jsme desatero, které říká, jak splnit a efektivně navrhnout budovu s téměř nulovou spotřebou. Myšlenkou do budoucna je, aby budovy nebyly obrovským energetickým spotřebičem, který je třeba dotovat, ale naopak aby energii vyráběly.“

Desatero pro stavby s nulovou spotřebou

Existuje deset bodů pro stavbu budovy s téměř nulovou spotřebou – doposud stačilo splnit jeden bod. Ideálně lépe těsnící okna nebo lepší zateplení budovy. Od roku 2022 bude nutné splnit hned šest bodů. A které to jsou?

  1. Situace a souvislosti v území
  2. Orientace ke světovým stranám
  3. Optimalizace tvaru
  4. Tepelné zónování dispozice
  5. Návrh obvodového pláště
  6. Vyloučení tepelných mostů
  7. Výplně otvorů
  8. Provzdušnost obálky
  9. Řízené větrání s rekuperací tepla
  10. Zdroj a distribuce tepla.

Pokud se rozhodujete, které body splnit, odborníky jsou doporučovány zejména první čtyři body, ty lze naplánovat před tím, než stavba započne. Další dva body lze vybrat v průběhu stavby. Pokud splníte více bodů, můžete se zamyslet také nad dotacemi – ty lze využívat jak u novostaveb, tak při rekonstrukci starších budov.

Zdroj: TS Saint-Gobain

Výkyv, který nemá obdoby. Stavební materiál je drahý… pokud vůbec je

Říj 29, 21
Peterova
No Comments

Zdražování o stovky procent přináší do stavebnictví v Česku obrovskou nejistotu. Pro některé podnikatele může nedostatek stavebního materiálu znamenat konec byznysu.

Stavaři řeší nedostatek stavebních materiálů. Jejich ceny vystřelily na historický rekord, který ještě nikdo nezažil. Kdo by však čekal, že zdražování bude obor stavebnictví oslavovat a čekat na velkolepé zisky, mýlí se.

Firmy to totiž může dostat doslova do existenčních problémů, tvrdí odborníci. Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví se cenová bouře v oboru nevyhne nikomu.

„Problémy se nemusejí týkat jen stavebních firem, dopady mohou být do celého dodavatelského a subdodavatelského řetězce,“ sdělil Nouza.

Jakého množství firem v oboru se problém týká, se podle svazu zatím neví, jak však jeho prezident řekl, „problém je skutečně vážný a týká se celého segmentu stavebnictví. Nejde jen o stavební firmy, takže to číslo může být velmi vysoké“.

S prudkým zdražováním vstupů se potýká například původem rakouská stavební společnost Strabag, která působí v Česku.

„Problémy máme ve všech odvětvích naší činnosti – od pozemních staveb přes výstavbu silnic až po železniční stavitelství. Potýkáme se nejen se skokově rostoucími cenami stěžejních materiálů, ale především se samotnou dostupností materiálu, byť i za zvýšenou cenu,“ říká za firmu její tisková mluvčí Edita Novotná.

Skutečnost, že materiál není možné včas nakoupit, pak podle ní ohrožuje i dodržení smluvních termínů.

Problém s dostupností materiálu na trhu, včetně lhůty dodání, jde kompletně za zhotovitelem stavebního díla – a to včetně sankcí za případné nesplnění termínu. Obdobné potíže však řeší i subdodavatelé, kterých se problémy s dodržením závazků týkají úplně stejně. Výsledkem pak je zdržení na celé stavbě.

Zdražování se přitom týká velkého množství vstupů. Za příklad skutečně výrazného nárůstu cen lze uvést například izolační materiály, kde došlo ke skokovému navýšení cen přes 100 procent, nebo plastová potrubí, která podražila v podobných řádech. Prudké zdražení nastalo také u výrobků z oceli, mědi nebo ze dřeva.

Nižší zisk nebo ztráta

„U některých staveb vidíme zřetelný dopad do ekonomiky staveb, které mohou skončit buď s menším ziskem nebo i ve ztrátě. Výrazně to zcela jistě pocítíme například u velkých státních zakázek v oblasti dopravního stavitelství, které jsou dlouhodobějšího charakteru. U projektů tohoto typu, které se realizují několik let, musíme držet ceny, které jsme kalkulovali před čtyřmi pěti lety,“ dodává Novotná pro SZ Byznys.

Situace se promítá i do vytváření nových nabídek, kde musí být stavební firma obezřetná při ohodnocení inflačního rizika.

„Míra rizika na naší straně je v současné době vyšší než kdykoliv dříve, protože naši dodavatelé nejsou ochotni garantovat cenu ani v horizontu několika měsíců. Reálně tak v okamžiku podání nabídky nemáme tyto dodavatelské ceny garantovány,“ říká Novotná.

Inflace, cesta do problémů

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka do potíží mohou některé firmy dostat také smlouvy, které stavební firmy uzavíraly bez takzvaných inflačních doložek, tedy takzvaného smluvního ujednání, podle něhož se finální cena zvyšuje v závislosti na míře inflace.

„Ceny vybraných dřevěných, ocelových a izolačních materiálů se meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. To dostává do existenčních problémů firmy, které uzavíraly smlouvy na rekonstrukce a výstavbu nemovitostí bez inflačních doložek,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Popsaný problém lze podle Křečka sledovat zejména u stavebních firem, které se zaměřují na dřevostavby. U nich se předpokládá rychlá realizace projektů, takže často pracují bez doložek. Nicméně v současné době stavební materiál podražuje tak rychle, že zasáhl i tento segment.

„Některé stavební firmy se tak dostaly do situace, že při realizaci nasmlouvaných staveb se dostanou do ztráty, což může v krajním případě skončit krachem,“ říká ekonom BHS.

Podle podnikatelů se však tyto valorizační doložky uzavírají v minimu případů. Prakticky pouze v případě velké infrastrukturní zakázky vypsané podle mezinárodních standardů Red FIDIC, například u projektů pro Ředitelství silnic a dálnic nebo Správu železnic.

„Ze všech smluv, které máme uzavřené, máme inflační doložku pouze v jedné z nich. Z velké části děláme zakázky pro veřejný sektor, kde dohodu buď přijmeme tak, jak je připravena, nebo odstoupíme,“ okomentoval Ondřej Wachal, ředitel stavební firmy VW Wachal.

„Je také otázka, podle jakého indexu se inflace řídí, protože pokud bychom mluvili o inflaci, kterou všichni známe, tak ta se týká spotřebitelského indexu, ale do toho se těžko promítá například železo a další materiály,“ dodává podnikatel Ondřej Wachal.

Podle podnikatele Petra Pražana, jednatele Dřevozávodu Pražan, v současné situaci už ale nemají šanci pomoci ani zmiňované inflační doložky. K letošnímu červnu se inflace pohybovala kolem úrovně 2,8 a mezi dvěma až třemi procenty se držela během celého letošního roku.

„Pokud má firma uzavřenou tuto inflační doložku, ve smlouvě je zpravidla podmínka určité výše růstu inflace spotřebitelských cen, jenže ta na rozdíl od ceny materiálu o tolik nevzrostla. Tyto doložky jsou tedy dnes prakticky k ničemu. Nezbývá než jednat se zákazníkem a změnit cenové podmínky,“ komentuje Petr Pražan.

Možnost na záchranu stavebních firem by tu ale podle Štěpána Křečka, ekonoma BHS byla. „Pokud by se v dohodách pamatovalo na možné zdražování stavebního materiálu na konkrétní stavbu, tak by to firmám mohlo zásadně pomoci. Otázkou je, zda by to do problémů nedostalo zase konečné zákazníky, kteří mají sjednané hypotéky na předpokládanou finální částku. Cena by pak mohla narůst a jim by nezbyly peníze na dokončení stavby,“ říká ekonom.

Proč materiál zdražil?

Otázkou zůstává, co za skokovým zdražením stavebních materiálů stojí. Například podle Pražana za až trojnásobným zdražením dřeva jako stavebního materiálu stojí celosvětová poptávka, která se ve finále odrazila i na cenách v Česku, a to i přesto, že tuzemsko se na celosvětové produkci řeziva podílí zhruba 0,4 procenta.

„Dřevo, které jde do stavebnictví, tedy řezivo nebo lepený materiál, má určitý historický vývoj po celém světě, který byl v poslední době zásadně narušen celou soustavou vlivů, které ve světě ovlivňují finální cenu. Hlavním důvodem je celosvětová poptávka po dřevě, která byla částečně způsobena koronavirem a tím, že lidé v době pandemie začali více stavět. Tak začaly mizet zásoby dřeva jako stavebního materiálu,“ vysvětluje Petr Pražan.

Skokový nárůst cen začal už před několika měsíci ve Spojených státech, kde stoupla cena řeziva trojnásobně, což podle Pražana nemá historicky obdoby. Stejná situace následně nastala v Evropě a dalších místech po celém světě, včetně Číny nebo Austrálie.

„To má přímý vliv na stavebnictví. Vše stouplo o dvojnásobek, někde až o trojnásobek. Jde o to, že takový extrémní cenový výkyv se za celou historii nikdy nestal a nikdo neví, jak to bude pokračovat, není totiž s ničím možné srovnávat,“ okomentoval Pražan.

„Lze mluvit dokonce o tom, že dřevo jako stavební materiál se stává nekonkurenčním, protože pokud se jeho cena dostává na trojnásobek, začínají lidé přemýšlet o využití jiných materiálů,“ dodává.

Spolu s cenami stavebního materiálu roste i cena stavebních prací. Ve srovnání s nedostatkovým materiálem jde ale o výrazně nižší tempo. Ceny stavebních prací se podle odhadů ČSÚ v květnu meziročně zvýšily o 2,7 procenta, v dubnu rostly o dvě desetiny procentního bodu pomaleji. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v květnu meziročně vyšší o 7,8 procenta.

Jak se situace v oblasti cen a dostupnosti stavebních materiálu bude vyvíjet, lze jen stěží odhadovat. „Vypadá to ale, že stejná situace přetrvá celý letošní rok a pravděpodobně i ten příští. Nelze vyloučit, že ceny ještě vystoupají. Je to ale předpověď jako z křišťálové koule,“ dodal Pražan.

A finální dopad zdražování a celkový nedostatek materiálu nebudou mít jen na samotné stavebnictví, ale také na konečné zákazníky a jednotlivé zadavatele.

Jako minimální a prvotní důsledek lze totiž podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy očekávat zdražení realizací stavebních projektů.

„První část dopadne na realizační firmy, pokud nejsou schopny toto nepředvídatelné zdražení přenést podle smluvních podmínek do realizační ceny. Druhá část, zjednodušeně řečeno, může dopadnout na konečného klienta v důsledku zvýšení ceny pořizované nemovitosti,“ varoval Jiří Nouza.

„Realizační firmy nebudou ochotny nést rizika spojená se zvyšováním cen stavebních materiálů, nakonec ani s jejich nedostatkem, nebudou ochotny podepsat a zahájit práce podle starších nabídek, a nemusí tak dojít k čerpání evropských dotací, což může být komplikace pro celé Česko,“ dodal ještě Nouza.

Zdroj

Ceny stavebního materiálu raketově rostou. Stavaři: To si žádá krizové řešení

Zář 03, 21
Peterova
No Comments

Na konci června uspořádalo vydavatelství Vltava Labe Media ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví on-line diskusi Deníku na téma „Stavební průmysl čelí nebývalému růstu cen materiálu. Jaké to bude mít dopady?“

Jestliže loni byly stavební firmy těžce zkoušeny všemi omezeními spojenými s covidem a zvládly tuto ojedinělou situaci přežít, teď čelí další a vypadá to zatím, že i mnohem nepříjemnější hrozbě. Ceny stavební oceli, dřeva nebo plastů vzrostly až o desítky procent. Navíc je ještě těchto materiálů na trhu nedostatek.

A v tuhle dobu na jižní Moravě a dalších místech naší země ničivě řádily vítr nebo voda. Tohle bude další těžká zkouška. Jak se stavebnictví s růstem cen a nedostatkem materiálu vyrovná? V on-line diskusi Deníku o problému diskutovali a na dotazy čtenářů pak odpovídali Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), a spolu s ním i další experti svazu – Šárka Šafratová, Petr Čechlovský a Michal Mitáček.

„Stavebnictví vloni čelilo velkým výzvám, ale firmy se s potížemi vyrovnaly statečně. A to přesto, že se musely vypořádat s celou řadou omezení včetně nedostatku pracovníků, zvláště zahraničních, kteří kvůli zavřeným hranicím zůstali doma. A sotva to skončilo, jsme svědky raketového růstu cen některých komodit. Do toho nyní přišla navíc živelná katastrofa,“ říká Jiří Nouza.

Jak zdůraznil, je hrdý na kolegy ze stavebnictví, jak zvládli dobu covidovou a i proto, že jako svaz oslovili členské firmy s tím, co by mohly udělat pro obce postižené tornádem. „A firmy buď už byly zapojeny do pomoci například těžkou technikou při demoličních pracích nebo posílaly individuálně finanční dary. Teď bohužel musíme řešit otázku nedostatku a cen stavebních materiálů. Podle toho, co jsem viděl, mělo by na Moravě jít hlavně o opravu zdí, střech, tedy zjednodušeně o cihly, latě, krokve a pokrývací materiál,“ doplňuje Jiří Nouza.

Jaké jsou příčiny

Je třeba říci, že problém s cenami a nedostatkem materiálu není jen otázka České republiky, ale téměř celé Evropy. Dopady zvýšených cen se přenášejí od investora přes generálního dodavatele na nižší dodavatelské stupně. Největší tíha rostoucích cen materiálů pak padá na stavební firmy, velké, střední i malé, na soukromé stavitele a developery. Ve stavebnictví se proto část společností začíná pohybovat na hranici profitability či dokonce pod ní.

„Stavební společnosti budou mít v první fázi ztrátové zakázky,“ míní Šárka Šafratová. „A ty nemůže firma dlouhodobě zvládat. Bude to mít další dopad, že na sebe přestanou být ochotny přebírat rizika. A pak jim zbývá jediná cesta – nepodávat nabídky. Pokud se neupraví smluvní prostředí a rizika se nevyváží mezi zhotovitele a zadavatele. To především u veřejných zakázek. Další problém je, že firmy se snaží vytvořit zásoby, a to dále akceleruje poptávku. Ale to není cesta ven z problému. Zatím leží na stavebních firmách, ale rychle přeskočí na zadavatele.“

Meziroční růst cen výrobců je důsledkem nedostatku vstupních materiálů a výpadků v globálních dodavatelských řetězcích. Výrobci jsou nuceni na dražší vstupy reagovat zvyšováním cen, v tomto kroku je však často omezují dlouhodobé kontrakty.

„Prapůvod nedostatku a cen například betonářské oceli je v loňské první vlně covidu,“ vysvětluje Michal Mitáček. „Výroba v hutích byla částečně utlumena, a to nejen u nás. Nastala panika, co bude dál. Výroba se na pár měsíců pozdržela. A zvyšování výrobní kapacity je nyní pomalejší, než poptávka. Mnohé ovlivňuje Čína, která produkuje kolem padesáti procent světové oceli a na podporu vlastní ekonomiky přestala exportovat. Nemůžeme si pomoci ani dovozem z okolních evropských zemí. Jsou na tom stejně.“

S rozvolněním po covidu souvisí i nový problém – v betonařině. „Cementárny jedou na hranici svých kapacit,“ uvádí Petr Čechlovský s tím, že v květnu začala prudce stoupat poptávka po cementu a nyní ho není dostatek. „Přitom byla rekordní výroba. Všichni se snaží dohnat, co museli zastavit.“

Pokud jste debatu nestihli, můžete sena celou podívat na videu níže:

Jednání, úspory, inovace

„Debata povede k tomu, že musíme jednat o smluvních podmínkách,“ vysvětluje Jiří Nouza. „Jsme na jedné lodi. Nebude jednoho vítěze, v horším případě můžeme být všichni poražení, jak investoři, veřejní či soukromí, tak stavebnictví jako celek. Musíme spolupracovat. Je třeba se nad vším, rychle, ale velmi rychle zamyslet jak ze strany veřejných a samosprávných, tak i soukromých zadavatelů.“

Svaz podnikatelů ve stavebnictví podle Nouzy vstoupí do jednání s největšími státními investory i se samosprávnými institucemi. „Vyžaduje to pochopení na obou stranách. Z krátkodobého hlediska bude třeba vyjednat určité kompenzace, které by ochránily trh. Stavebnictví zaměstnává přes 350 tisíc lidí a v návazných oborech jsou to další stovky tisíc lidí. V delším horizontu se budeme zamyslet např. nad nastavením „inflačního koše“ pro stavebnictví, ten obecný vůbec situaci ve stavebnictví nereflektuje. A je třeba dodat, že se jedná o situaci v celé Evropě. Obdobné problémy řeší i za hranicemi,“ dodává prezident SPS.

„Jako pozitivní věc vidím, že se cement vyrábí u nás a pro nás,“ říká Petr Čechlovský. „Nejsme ovlivněni Čínou ani jinými globálními hráči. Poptávka vyskočila dočasně a určitě se ustálí.“

Šárka Šafratová pak doplňuje, že firmy budou hledat úspory, ale není jejich cílem, aby to bylo na úkor kvality. „Krizové situace žádají krizová řešení. Hlavní vidím v nutných úpravách podmínek ze strany zadavatelů. Opatření mohou mít dočasný charakter, ale musí být rychlá,“ zdůrazňuje.

Jedna z věcí, která by mohla pomoci, jsou podle hostů diskuse Deníku inovativní řešení. „V našem oboru je hlavním produktem portlandský cement. Existují však alternativní materiály, například směsné cementy. Nejsou tak náročné na výrobu, jsou ekologičtější, cementáři jich dokáží vyrobit více a jejich ceny jsou nižší. Nehodí se samozřejmě všude a je třeba tomu přizpůsobit technologie,“ míní Petr Čechlovský.

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/podnikani/ceny-stavebniho-materialu-raketove-rostou-20210630.html

 

Zdražování stavebních materiálů? Je za tím covid i investiční horečka vlád, říká ekonom

Čvc 18, 21
Peterova
No Comments

Za rostoucími cenami stavebních materiálů je sílící poptávka, proměna světové ekonomiky způsobená epidemií covidu-19 i investiční horečka vlád, říká v rozhovoru pro Novinky hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Změny cen jsou tak rychlé, že firmám komplikují kalkulace staveb. Bartoň neočekává, že by se něco podobného mělo dít u potravin.

Ceny materiálů letí vzhůru. Téměř všechny suroviny jsou dražší než před pandemií. Čím to je?

Stojí za tím čtyři hlavní důvody. Ten první je takový spíše technický. Materiály nejsou knedlíky, specificky český produkt. Jsou stejné všude na světě a díky obchodu existuje jedna světová cena. Ta česká se pak od ní může lišit jen do rozdílu v ceně dopravy.

Stoupají-li světové ceny, musejí stoupat i české. Ceny u nás tedy rostou, protože rostou po celém světě.

Druhý důvod je výrobní. Ve světě zavřely nejen obchody, ale i výrobní provozy a pracovní trh. Když nefunguje ekonomika, vyrábět je vždy dražší. I materiály musí někdo vyrobit, a když v mnoha zemích odešli zahraniční pracovníci z dolů a továren do svých zemí, dnes mají často problém se vrátit.

Nedostatek pracovníků opět zdražuje výrobu. A i když je někde na světě nějakého materiálu více než jinde, stále je problematické (a tedy drahé) je dovézt. Spousta lodí je zakonzervována a zbytek nemůže najít posádku. Lodní doprava byla vždy plně internacionální a cestovní omezení jsou pro ni smrtelná.

Třetím důvodem je proměna nakupujících. Místo řemeslníků, jejichž nákazy se někteří báli, si více stavíme a rekonstruujeme sami. Místo restaurací více vaříme doma. To vše vede ke změnám výroby a prodejních kanálů. Staré věci a materiály leží v profesních skladech a nové věci se musejí vyrobit pro nové uživatele. Na toto dovybavení je potom potřeba více materiálu.

A ten poslední důvod?

Ten také tkví v nové poptávce, a to té budoucí. Evropa i Amerika se chtějí z krize „proinvestovat“. Tyto investiční celky musí někdo vyrobit – z materiálů – a znásobit tak tlak na růst jejich cen. Ale v tom je alespoň kouzlo trhu – nečeká na tento šok a zvyšuje ceny již nyní.

Tím motivuje výrobu, aby pak bylo materiálů dostatek, až to vlády skutečně rozjedou. Jinak by nám pak hrozilo, že by byl skutečný nedostatek, a ceny by vyletěly ne na dvojnásobek, ale třeba pětinásobek. A to už by pak zavánělo skutečnou krizí.

Máme se tedy připravit na pokračující růst cen?

Jak říkal fyzik Niels Bohr, předpovědi jsou vždy těžké, zejména ty o budoucnosti. Ceny materiálů budou růst déle, než mnoho ekonomů na začátku lockdownů čekalo, když predikovali, že krize sníží inflační tlaky.

Nákladovou inflaci západní svět nepamatuje od 70. let, tak vše posuzuje jen očima poptávky. Kdyby nebylo snah států pumpovat peníze do ekonomiky, krizová poptávka by skutečně mohla snížit tlak na růst cen materiálů.

Ale spousta lidí zapomněla, jak křehká je moderní výroba. Jak potřebuje otevřené hranice nejen států, ale i okresů.

Takže si myslíte, že zastavení růstu ceny by pomohlo, pokud by státy přestaly s masivními investicemi?

Pokud by nám šlo jen o zastavení růstu cen materiálů, pak ano. Kdyby teď G7 udělala prohlášení „přečetli jsme si rozhovor na Novinkách a rušíme plány na investice“, pak by se cena spousty materiálů rychle propadla. Ale nám by to moc neprospělo.

Stálé proměny vládní politiky mohou trh destabilizovat více než některá rozhodnutí, která přilévají olej do ohně. Pokud totiž budou dodržena, investoři se s nimi nějak vypořádají.

To bychom ostatně mohli označit za pátý důvod růstu cen, zejména v Česku – lidé ztratili důvěru, že stát dodrží jakékoli slovo, tak se snaží jakkoli pojistit. Pokud mohou, tak i vyššími cenami. Nevědí, kdy zase v pondělí bude všechno jinak, než se v pátek oznámilo.

Máme se bát, že se zdražování „přelije“ i do oblasti potravin?

O ty bych se bál nejméně. Růst jejich cen je mnohem více ovlivňován sezonností zemědělské produkce. Covid přišel loni před začátkem nové sklizně, a tak mu byla nespravedlivě přisuzována velká role, i když ceny v té době rostou téměř každý rok. Opět se zdražila spíše doprava než vlastní produkce.

Ale je pravda, že na světovém trhu zdražovaly například obilniny. Západní domácnosti se na začátku pandemie zásobily těstovinami a dalšími trvanlivými potravinami, což prodražilo jídlo chudému rozvojovému světu, který už tak trpí omezením dopravy mnohem více. Jak ukázal ekonomický nobelista Amartya Sen – za hladomory nemůže nedostatek jídla, ale problémy v jeho distribuci.

 

Příčiny nedostatku stavebních materiálů

(Zdroj: Stavebiny DEK)

Výrobky z plastů

  • Silný konec roku 2020 a tím nízké zásoby u výrobců.
  • Extrémní zima v Texasu zastavila mimo jiné produkci rafinerií a chemiček, Texas je klíčovým producentem PVC a dalších složek plastů pro celý svět.
  • Dlouhodobé plánované opravy některých výrobních zařízení.
  • Zvýšení ceny ropy.
  • Nedostatek volných kontejnerů, USA vykupují evropské a čínské výrobce plastů.
  • Explozivní nárůst výroby zdravotnických pomůcek a priorita této výroby.
  • Opatření spjatá s pandemií koronaviru.

Výrobky ze dřeva

  • Extrémně vysoká poptávka USA po řezivu a OSB.
  • Předzásobování obchodních firem a zpracovatelů.
  • Nárůst ceny kulatiny a její nedostatek v ČR.
  • Omezení výroby z důvodu pracovních neschopností dělníků.

Výrobky z kovů

  • Nedostatek plechů a oceli z Asie a omezení nebo ukončení výroby některých hutí v Evropě.
  • Emisní povolenky.
  • Velké množství materiálu jindy určeného pro stavebnictví jde do automobilového průmyslu.

Nabídka nemovitostí vzroste o 1,4 %, poptávka bude stále vyšší

Čvn 01, 21
Peterova
No Comments

I přes koronakrizi nabídka nemovitostí v ČR i v Praze stále poroste. Nabídka nemovitostí by se podle dotázaných developerů měla v prvním pololetí letošního zvýšit o 1,4 % v rámci celé ČR a o 2,4 % v Praze. Poptávka by podle developerů v prvním pololetí měla stoupnout o 3,3 % v rámci ČR a o 3,6 % v rámci Prahy. Poptávka se podle 61 % developerů nesníží ani vlivem krize. Tři čtvrtiny dotázaných developerů plánují zvyšovat ceny svých nemovitostí (71 %). Vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.

Developeři očekávají v prvním pololetí letošního roku růst nabídky nemovitostí o 1,4 % v rámci celé republiky. Podle dotázaných developerů se koronakrize výrazně na nabídce nemovitostí neprojeví. V druhém pololetí letošního roku nabídka nemovitostí podle dotázaných developerů vzroste v rámci ČR o dalších 1,4 %. V Praze očekávají developeři růst nabídky vyšší, a to o 2,4 % v prvním pololetí roku 2021 a v dalším pololetí počítají s dalším růstem o 2,6 %. „Kolem vývoje na trhu s nemovitostmi povstává řada otázek, na které asi nikdo nezná odpověď. Pandemie Covid nadále pokračuje a zatím nelze odhadnout její přesný dopad na stavebnictví. S ohledem na permanentní převis poptávky nad nabídkou a zatím ještě příznivé sazby hypoték nepředpokládám, že se tendence na straně poptávky v roce 2021 radikálně změní oproti loňskému roku. Co se týká nabídky, svůj odhad mohu formulovat spíše z pohledu výrobce stavebních materiálů, a to na základě vývoje poptávky po těchto materiálech. Ten je v prvním čtvrtletí zatím srovnatelný s rokem 2020. Předpokládám tedy, že i na straně nabídky bude tendence obdobná jako v minulém roce.“ dodává Jiří Weiss, obchodní a marketingový ředitel společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Další kolo dotací na výzkum a vývoj

Dub 22, 21
Peterova
No Comments

Na podporu výzkumu a vývoje (VaV) míří téměř 6 mld. Kč, Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje další výzvy pro příjem žádostí do programů podpory Aplikace, Potenciál a Inovace.  Neméně důležitou výzvou na podporu VaV je program TREND. Podívejte se na krátké shrnutí toho, k čemu jsou výzvy určeny a jaká je míra podpory.

Aplikace

Výzva IX – Aplikace je určena podnikům všech velikostí, tedy žádat mohou malé, střední i velké podniky. Alokace byla stanovena na 2, 5 mld. Kč. Cílem výzvy je získávání nových znalostí potřebných pro vývoj nových produktů, materiálů, technologií a služeb prostřednictvím realizace projektů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.

  • výše podpory až 70 % dle velikosti podniku, maximálně 100 mil. Kč na jeden projekt v rámci tzv. účinné spolupráce, 50 mil. Kč realizované bez účinné spolupráce

K čemu je dotace určena:

  • Mzdy a pojistné výzkumných pracovníků, techniků a podpůrného technického personálu
  • Náklady na nástroje, přístroje a vybavení pořízených od třetích stran v podobě odpisů
  • Náklady na smluvní výzkum a poradenské služby výzkumu a vývoje

Kdy bude moci žádat:

Příjem žádostí bude probíhat od 15. 6. 2021 do 31. 7. 2021.

 

Potenciál

Zároveň od 14. 6. je možné žádat ve Výzvě VIII v programu podpory Potenciál, který je určen pro malé a střední podniky. Velké podniky můžou žádat v případně splnění podmínky, že realizují projekt v jednom z následujícíh kódu intervence:

  • Kód intervence 065, tzn. s významným pozitivním dopadem na životní prostředí, tedy se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství a na odolnost vůči změně klimatu;
  • Kód intervence 063, jsou takové projekty, jejichž hlavním účelem v programu Potenciál je přímá spolupráce mezi velkým podnikem a MSP na konkrétním projektu výzkumu a vývoje. V tomto případě je nutné, aby společně podaný projekt obsahoval specifikaci projektu společného výzkumu a vývoje a smluvní závazek žadatele velkého podniku, spolupracovat s MSP na realizaci tohoto projektu.

Alokace této výzvy je 1 mld. Kč a cílem této výzvy je podpora zavádění a zvyšování počtu společností s infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovační aktivity. Dále si pak výzva, potažmo celý program klade za cíl prohloubení spolupráce společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi, tvorbu kvalifikovaných pracovních míst, a tím rozvoj znalostní ekonomiky, zlepšení podmínek pro zapojení společností do národních i evropských programů výzkumu a vývoje a trvalé zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky.

  • Výše podpory je 50 % celkových způsobilých výdajů bez ohledu na velikost podniku a místo realizace, minimálně však 2 mil. Kč a maximálně 50 mil. Kč na jeden projekt

K čemu je dotace určena:

  • Dlouhodobý hmotný majetek
  • Náklady na investice do budov
  • Dlouhodobý nehmotný majetek za předpokladu, že tento majetek splňuje podmínky dané výzvou

Kdy je možné žádat:

Jak již bylo zmíněno, příjem žádostí probíhá od 14. 6. a trvá do 26. 8. 2021.

 

Inovace (Inovační projekt)

Ještě nás čeká jedna výzva na výzkum a vývoj, tou je Výzva IX – Inovace (Inovační projekt), příjem žádostí začne 15. 6. 2021 a skončí 30. 9. 2021. Zde je alokována také 1 mld. Kč a je určena také pro podniky všech velikostí. Cílem výzvy je posílení inovační výkonnosti domácích firem a zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím zvýšení využívání unikátních know-how z větší či menší části vzniklých ve spolupráci s akademickým a výzkumným sektorem, rozšíření know-how firem pro vlastní inovace a zvýšení efektivnosti interních procesů v oblasti řízení inovací.

  • Výše podpory je až 45 % ze způsobilých výdajů (dle velikosti podniku), minimálně však 1 mil. Kč a maximálně 75 mil. Kč

K čemu je dotace určena:

  • Technologie, software a data
  • Stavby
  • Projektová dokumentace včetně inženýrské činnosti
  • Práva k užívání duševního vlastnictví, certifikace produktů a marketingová inovace

Kdy je možné žádat:

Své žádosti můžete podávat od 15. 6. 2021 do 30. 9. 2021.

 

TREND

Technologická agentura ČR také podpoří projekty VaV v programu TREND, ten je zaměřen na rozvoj potenciálu v oblasti aplikačně orientovaného výzkumu a to za využití progresivních technologií jako je např. nanotechnologie či umělá inteligence (AI). Podporuje projekty, jejichž výstupem bude alespoň jeden z výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, např. prototyp, ověřená technologie, užitný vzor, funkční vzorek apod.

  • výše podpory je až 80 % ze způsobilých výdajů, dle kategorie činnosti

K čemu je dotace určena:

  • Osobní náklady
  • Výdaje na nástroje, přístroje a vybavení
  • Výdaje na další služby přímo spojené s projektem jako smluvní výzkum, služby poradců atd.
  • Provozní náklady, zejména výdaje za materiál, zásoby, údržbu majetku
  • a další

Své žádosti budete moci podávat od září 2021.

Stavebnictví v Česku se propadlo nejvíce od července 2016

Dub 22, 21
Peterova
No Comments

Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu

Produkce v českém stavebnictví zaznamenala v únoru největší pokles od července 2016, propadla se o 11 procent, vyplynulo z dat ČSÚ.

V lednu činil meziroční pokles produkce po revizi 7,7 procenta. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu. Loni v březnu začala v Česku epidemie nemoci covid-19, kvůli které je od té doby omezován pohyb lidí, obchod či služby.

Za únorovým poklesem stavebnictví stál propad produkce v pozemním stavitelství, která se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 13,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, naopak mírně meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta.

Podle analytika Komerční banky Martina Gurtlera tak stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu. Ze špatných výsledků pozemního stavitelství viní především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje.

Pokles bytové výstavby

Stavební úřady letos v únoru vydaly 6144 stavebních povolení, což je oproti loňskému únoru o 3,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb, které získaly povolení, ale meziročně stoupla o 30 procent na 33 miliard korun. Podle ČSÚ je za nárůstem hodnoty především povolení několika větších dopravních staveb.

Značně v únoru meziročně klesl počet zahájených staveb bytů, a to o 8,9 procenta na 2941 bytů. Nejvýraznější byl pokles staveb bytů v rodinných domech, který činil 28,5 procenta. U staveb bytů v bytových domech byl zaznamenán pokles jen o 0,9 procenta. Letos v únoru se oproti loňsku snížil také počet dokončených bytů, a to o 15,6 procenta na 2570 bytů.

„Zklamání i tentokrát přinášejí čísla z bytové výstavby, která z pohledu počtu nově stavěných bytů poklesla o necelých devět procent. Negativní trend bytové výstavby přitom započal ještě před propuknutím nákazy a nic na něm nezměnil ani hlad po nových bytech ženoucích jejich ceny ke stále novým rekordům,“ komentoval to analytik ČSOB Petr Dufek.

Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy vyšší. Na výsledku se kladně podepsal menší deficit u obchodu s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem.

V meziročním srovnání stoupl vývoz i dovoz. Export posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun a import o 3,3 procenta na 287,3 miliardy Kč. Kč. Letošní únor přitom měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský.