Author Archives: Peterova

Stavebnictví v Česku se propadlo nejvíce od července 2016

Dub 22, 21
Peterova
No Comments

Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu

Produkce v českém stavebnictví zaznamenala v únoru největší pokles od července 2016, propadla se o 11 procent, vyplynulo z dat ČSÚ.

V lednu činil meziroční pokles produkce po revizi 7,7 procenta. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu. Loni v březnu začala v Česku epidemie nemoci covid-19, kvůli které je od té doby omezován pohyb lidí, obchod či služby.

Za únorovým poklesem stavebnictví stál propad produkce v pozemním stavitelství, která se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 13,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, naopak mírně meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta.

Podle analytika Komerční banky Martina Gurtlera tak stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu. Ze špatných výsledků pozemního stavitelství viní především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje.

Pokles bytové výstavby

Stavební úřady letos v únoru vydaly 6144 stavebních povolení, což je oproti loňskému únoru o 3,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb, které získaly povolení, ale meziročně stoupla o 30 procent na 33 miliard korun. Podle ČSÚ je za nárůstem hodnoty především povolení několika větších dopravních staveb.

Značně v únoru meziročně klesl počet zahájených staveb bytů, a to o 8,9 procenta na 2941 bytů. Nejvýraznější byl pokles staveb bytů v rodinných domech, který činil 28,5 procenta. U staveb bytů v bytových domech byl zaznamenán pokles jen o 0,9 procenta. Letos v únoru se oproti loňsku snížil také počet dokončených bytů, a to o 15,6 procenta na 2570 bytů.

„Zklamání i tentokrát přinášejí čísla z bytové výstavby, která z pohledu počtu nově stavěných bytů poklesla o necelých devět procent. Negativní trend bytové výstavby přitom započal ještě před propuknutím nákazy a nic na něm nezměnil ani hlad po nových bytech ženoucích jejich ceny ke stále novým rekordům,“ komentoval to analytik ČSOB Petr Dufek.

Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy vyšší. Na výsledku se kladně podepsal menší deficit u obchodu s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem.

V meziročním srovnání stoupl vývoz i dovoz. Export posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun a import o 3,3 procenta na 287,3 miliardy Kč. Kč. Letošní únor přitom měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský.

 

Moderní architektura

Bře 10, 21
Peterova
No Comments
Moderní architektura je termín užívaný pro mnoho stavitelských stylů s podobnými charakteristikami – na prvním místě jde o zjednodušení forem a eliminaciornamentů. Tento sloh byl vytvořen na počátku 20. století. Moderní architekturu přijalo mnoho vlivných architektů a teoretiků architektury, ačkoliv v první polovině 20. století bylo postaveno pouze málo „moderních budov“. Získala popularitu až po 2. světové válce a stala se na tři desetiletí dominujícím architektonickým stylem pro budovy institucí a firem.

Moderní architektura je obvykle charakterizována:

  • přijetím principu, že materiály a funkční požadavky ovlivňují výsledek
  • přijetím strojní estetiky
  • odmítnutím ornamentů
  • jednoduchostí forem a eliminací „nedůležitých detailů“
  • přijetím vyjádřené struktury
  • forma následuje funkci

Funkcionalismus je architektonický sloh, který lze zařadit do obecného pojmu moderní architektura. Ta začala krystalizovat ve 20. letech 20. století a podobně jako předcházející historické slohy, hledala svůj výraz ve formách vyjadřujících její filozofii, ovlivněnou celospolečenskými změnami. V oblasti architektury a stavebnictví to znamenalo stavět domy podle jejich funkce a zároveň reagovat na požadavky průmyslu.[1] Ve dvacátých a třicátých letech byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem i v Československu a svými realizacemi v meziválečném období přiřadil československou architekturu k evropskému vrcholu.
  1. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
  2. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
  3. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami.
  4. Pásová okna: systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
  5. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

Moderní purismus Umělecký směr první poloviny 20. století, který se neomezoval pouze na architekturu, ale také na další oblasti výtvarného umění (malba, kresbaAmédée Ozenfant). V podstatě jde o snahu maximálně oprostit stavbu od dekoru a uplatnit především samotnou konstrukci, barvu a strukturu stavebního materiálu atp. Jinými slovy výsledného účinku architektonického díla má být dosaženo co nejmenšími prostředky.

Tato tendence se objevuje v pozdní geometrické secesi (vídeňský architekt Otto Wagner). Výrazným představitelem tohoto směru je také významný architekt Adolf Loos. Z mladších architektů pak také Čech Bedřich Feuerstein. Jako puristická lze charakterizovat také raná díla švýcarského architekta Le Corbusiera. Ten spolu s Ozenfantem sepsal manifest purismu (Aprés le cubisme) a proto bývá tato dvojice mylně označována jako „tvůrci“ purismu.

Brutalismus, stejně jako modernismus, minimalismus a internacionalismus je architektonický styl bohatý na opakování a pravidelnost. Brutalismus ovšem tuto základní koncepci obohacuje autorskými prvky, zpravidla mohutně formovanými a často také nepravidelnými betonovými plochami. Použitý beton má strukturu získanou odléváním do záměrně drsného a hrubého dřevěného bednění (tzv.pohledový beton).

Světoví architekti brutalismu:

Čeští architekti brutalismu:

Tipy a trendy ve stavebnictví

Kvě 02, 17
Peterova
No Comments

trendy-clanek1

 

Vinylové imitace betonu a kamene, malé mozaiky i obří formáty nebo nová střešní okna? Takové jsou dnešní tipy a trendy ve stavebnictví…

Nejobvyklejšími dekory, které se u podlahových krytin imitují, jsou různé druhy dřeva. Výrobci ale nabízejí i celou řadu dalších zajímavých povrchů. Vzory betonu, břidlice, pískovce, travertinu či kovů, ve své podstatě chladně působící materiály, vytvářejí ve spojení s vinylem úžasné podlahy, které nestudí, nekloužou, jsou vysoce odolné vůči vlhkosti, opotřebení i působení slunečního záření, příjemné pro bosou nohu, nehlučné, reálně strukturované, nenáročné na údržbu i pokládku.

Read More…