Author Archives: Petr Hájek

Top 7 světových trendů ve stavebnictví pro rok 2022

Dub 27, 22
Petr Hájek
No Comments

Rok od roku se vyvíjejí nové technologie a inovace, které posouvají stavební sektor někdy až za hranice chápání. Onemocnění Covid-19 přineslo stavebním společnostem značné výzvy a stavební produkce v ČR klesla v roce 2020 o více než 7 % (což bylo nejvíce za poslední dekádu). Do budoucna budou průmyslové dopady pandemie hrát velkou roli. V tomto článku vám představíme TOP 7 trendů stavebního průmyslu, které budou hýbat sektorem stavebnictví v nadcházejícím roce 2022.

1. Koboti a stavební drony

Do stavebního průmyslu se možná už brzy dostanou tzv. kolaborativní roboti nazývaní také koboti. Koboti představují jeden z nejvýznamnějších pokroků v oblasti robotiky poslední doby. Jsou připraveni i na tu nejjemnější práci a přímou kooperaci s lidmi, jsou mobilní, snadno se programují a rutinní práci dokáží dělat velice efektivně.

Používání dronů ve stavebnictví je i nadále jedním z nejrychleji rostoucích trendů, přičemž využití meziročně vzrostlo o 239 %. Tato technologie nabízí mnohem více využití než jen letecké fotografování pro realitní a komerční účely. Dnešní drony se používají k rychlému mapování velkých oblastí na dlouhé vzdálenosti a vytvářejí cenné letecké tepelné mapy a termosnímky.

2. Exoskeletony a inovativní ochranné vybavení

O exoskeletonech se dlouho mluvilo jen jako o jakési sci-fi pomůcce, nyní už přichází do praxe. Exoskeleton v překladu doslova znamená „vnější kostra“. Prakticky se jedná o mechanický robotický oblek, který pomáhá člověku zvětšit svoji fyzickou sílu hlavně při manipulaci či zvedání těžkých břemen. Mohou tak pomáhat dělníkům v každodenních úkonech, šetřit jejich fyzické zdraví a snižovat riziko úrazu.

V zahraničí už nyní používají někteří dělníci na stavbě speciální rukavice ke zlepšení pevnosti a obratnosti např. při vrtání. Většina exoskeletů je však rozsáhlejší a pokrývají celé tělo. Jeden průmyslový exoskeleton zvětší sílu dvacetinásobně, což prakticky znamená, že zvedání 20 kg se nositeli obleku jeví při zvednutí pouze jako 1 kg. V Japonsku nosí exoskeletony také starší pracovníci, aby mohli pokračovat v práci i po odchodu do důchodového věku.

V různých oblastech průmyslu se také zvyšuje počet strojů, které jsou schopny identifikovat možné bezpečnostní problémy a eliminovat případné hrozby. Jednou z inovací jsou speciální pracovní boty, které se připojují k Wi-Fi a upozorní ostatní, pokud někdo upadne. Speciální helmy na hlavu mohou zase aktivně snižovat hlukové znečištění, aniž by pracovník ztratil kontakt se svým okolím.

3. Rozšířená realita (AR)

Rozšířená realita (Augmented Reality – AR) umožňuje překrýt reálný svět grafickou vrstvou, ve které jsou přidány různé digitální prvky. Například může zobrazit vybavení místností či různé další specifikace a vylepšení. Tato technologie se vyvíjí převážně pro aplikace do mobilních zařízení. Pro zadavatele stavby je proto AR efektivní metodou pro projektování a představení budoucích projektů svým kupujícím a nájemníkům.

Rozšířená realita umožňuje 3D vizualizace budoucích projektů v jejich okolním prostředí, automatizované měření budov, rychlé a dostupné simulace architektonických a strukturálních změn, bezpečnostní školení a simulaci nebezpečí. Do roku 2030 budou údajně k dispozici tak dokonalé virtuální zážitky, že je nebudeme umět rozeznat od reality.

4. Digitalizace a virtualizace

Pandemie Covid-19 změnila svět. Firmy i zaměstnanci byli nuceni vyměnit své běžné pracovní prostředí a pracovat na dálku. Došlo k virtualizaci kanceláří, pracovišť i stavenišť. Chování zákazníků ve stavebnictví se také proměnilo. Lidé začali ještě více nakupovat přes internet, a to i velké stavební či designové produkty, které si dříve chtěli prohlédnout a osahat naživo. Tento trend, urychlený pandemií, setrvává.

Bylo vyvinuto mnoho technologií, softwarů a mobilních aplikací, které umožňují vzdálenou kontrolu staveniště, virtuální konání meetingů, jednání i veletrhů. Jedním z příkladů je i stavební online veletrh Veleton, který vznikl v roce 2021 a jako jediný český stavební online veletrh funguje i souběžně s off-line veletrhy a přetrvává i nadále.

Plánované nové virtuální světy (např. Meta od tvůrců Facebooku) budou vykreslovat skutečný svět stále dokonaleji a přesněji. To nám poskytne ještě více přesvědčivé zážitky v digitálním světě, např. s dotykovou zpětnou vazbou či dokonce vůněmi. Snad budeme ještě umět poznat, který svět je ten reálný…

5. Rychlá výstavba

3D tisk domů

Stavební průmysl projevil už dříve značný zájem o 3D tisk a hodně se diskutuje o tom, že by technologie 3D tisku mohla být řešením krize bydlení. Tato metoda výstavby extrémně šetří čas a práci, a tím i náklady.

V současné době je 3D tisk materiálů, stavebních dílů a dílů pro stavební zařízení již v plném proudu. V Mexiku probíhá výstavba 50 domů s 3D tiskem. Specializovaná tiskárna může vytvořit přibližně jeden příbytek za den.

Současné náklady na 3D vytištěný dům se pohybují kolem hranice 10 000 dolarů (cca 220 000 Kč) a existuje možnost, že se tato cena ještě sníží na 4 000 dolarů (cca 88 000 Kč).

Modulární a montované konstrukce

Konstrukce modulů budov mimo staveniště a jejich následný transport a montáž na místě výrazně snižuje náklady a zkracuje dobu výstavby. Předpokládá se, že trh s modulární výstavbou pro rezidenční sektor dále poroste, a to kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly a nárůstu technologií snižujících náklady.

6. Udržitelnost

Zelená výstavba

Trend udržitelného stavebního průmyslu by měl i v roce 2022 zůstat jedním z hlavních témat. Zejména proto, že lidé se začnou více zajímat o změnu klimatu a způsob, jak ji zmírňovat. Zelená výstavba už začíná být očekávaným standardem pro majitele domů, nájemce i komerční nájemce.

Vědci specializující se na zelenou výstavbu nedávno představili nový druh cihel. Tento průkopnický výrobek produkuje pouze jednu desetinu emisí CO2 oproti konvenčním cihlám. Přestože váží, vypadá a funguje stejně jako tradiční cihla, její složení je z 90 % recyklovaný staveništní a demoliční odpadní materiál.

Profesionálové ve stavebnictví jsou také nadšeni potenciálem masivního dřeva pro udržitelnou výstavbu. Tento materiál přirozeně zachycuje uhlík, který zůstává uzamknut uvnitř dřeva, dokud se budova neznehodnotí nebo nezničí.

Greenscaping neboli vybavování střech rostlinnými krytinami a malými parky je nyní v městských centrech po celém světě běžný. Mezi některé z nejpozoruhodnějších globálních megaprojektů patří Masdar City v Emirátech, Songdo International Business District v Jižní Koreji, Hudson Yards v New Yorku a indický Delhi Mumbai Industrial Corridor. Náklady na tyto projekty se pohybují od desítek miliard po více než 100 miliard dolarů a předpokládá se, že ovlivní ekonomiku, zlepší infrastrukturu a přispějí k ochraně životního prostředí.

Inteligentní města

Udržitelná a inteligentní města kladou nyní důraz na několik faktorů:

  • Zvýšený důraz na veřejnou dopravu – to zahrnuje použití senzorů a získávání dat v reálném čase ke sledování nehod a vyššího počtu cestujících k optimalizaci jízdních řádů autobusů a vlaků.
  • Chytré silnice – snižují vibrace na silnici a následně náklady na palivo a emise.
  • Nakládání s odpady – zahrnuje používání chytrých popelnic a dat pro efektivnější sběr odpadků, a tím i menší spotřebu fosilních paliv.
  • Internet věcí (IoT) – zefektivnit chytrá města pomáhají připojené senzory, které měří kvalitu ovzduší, dopravní tok, hladinu hluku a spotřebu energie.

7. Inovativní stavební materiály

Ceny základních stavebních materiálů stoupají. Proto jsou stavební firmy nuceny podívat se na oblasti, které mohou optimalizovat. Technologie jako drony, rozšířená realita a BIM se ukáží jako klíčové pro udržení objemu projektu a pro boj s tímto tlakem na zvyšování nákladů.

Inovativní materiály mohou samozřejmě ještě více zvýšit náklady, přestože v konečném důsledku poskytují uživatelům větší úspory. Mezi inovativní materiály patří např.:

  • samoopravný neboli živý beton, který díky přidání fotosyntetických bakterií dokáže opravit vlastní trhliny;
  • 3D grafen, který je 10x pevnější než ocel;
  • průhledný hliník neboli ALON – jde o sloučeninu hliníku, kyslíku a dusíku, zásadní nevýhodou je zatím jeho vysoká cena;
  • umělé dřevo je dostatečně pevné a může být použito jako náhrada oceli a betonu, výhodou je méně emisí a méně odpadu při výrobě průmyslového dřeva než u oceli a betonu;
  • neviditelné solární články, které vypadají jako sklo, a teoreticky by z nich do budoucna mohly být vyráběny výplně oken, dveří.

Zdroj informací: www.bigrentz.com, www.method.me, linchpinseo.com, forbes.cz
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/top-7-trendu-ve-stavebnictvi-pro-rok-2022

 

 

Růst cen stavebních materiálů pokračuje a ohrožuje i veřejné zakázky

Bře 18, 22
Petr Hájek
No Comments

V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo… Jak dokládá aktuální přehled vývoje cen sestavovaný společností RTS a.s. a zveřejňovaný na portálu www.cenovasoustava.cz, meziroční nárůst celkových objemových cen mezi lednem 2021 a lednem 2022 ukazuje na zvýšení až o 15 % u některých typů staveb. Podrobnější přehled dle klasifikace stavebních objektů je na konci zprávy. 

Růst cen zásadně ovlivňuje situaci zadavatelů (stavebníků) i dodavatelů (stavebních firem). Ceny se totiž dynamicky, a bohužel i dramaticky, mění v čase. Dopadá to na dobu výstavby, podobu stavebního díla, kdy se často hledají zásadní úspory, a samozřejmě i na konečnou cenu.

Vedle soukromé výstavby, kdy podle dostupných zpráv přibývá nabídka rozestavěných rodinných domů na prodej, musí tento akutní problém řešit také veřejná sféra. I zde hrozí kolizní situace a rostoucí počet nedostavěných staveb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se snaží této situaci předejít. A nabízí doporučení staveb v režimu zákona o veřejných zakázkách (ZZVZ).

Souběh hned několika faktorů, od globální hospodářské situace ovlivněné Covid-19 přes inflaci až po lokální silnou poptávku, stojí za bezprecedentním růstem cen stavebních materiálů. Poslední indikace nasvědčuje, že i když se cena některých komodit ustálila nebo mírně klesla, v souhrnu bude růst cen pokračovat i v dalším období. To má dopad jak na stavby již realizované, připravované i ty, u nichž již byl vybrán zhotovitel. Všichni vypisovatelé i dodavatelé se budou muset se stále vyššími cenami stavebních materiálů vypořádat.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě proto aktivně vstupuje do oblasti veřejných zakázek. Impulsem bylo společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z loňského září a listopadové aktualizace, které se problematice rostoucích cen v průběhu stavebního díla věnuje.

„Toto stanovisko či doporučení je pro vypisovatele veřejných zakázek ve stavebnictví značně limitující. Zjednodušeně řečeno zmiňuje možnost jen 15% navýšení celkové ceny díla do výše 137 milionů korun (od 1. 1. 2022 140,448 milionů) u stávajících podlimitních zakázek. U nově uzavíraných smluvních vztahů bychom doporučovali jednat o inflační doložce nebo dodatku, který bude zohledňovat změnu cen komodit dle měsíčně aktualizovaných cenových indexů RTS. Zákon ale zadavatelům umožňuje uplatnit i další ustanovení,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž v § 222 odst. 6 přímo hovoří o možnosti vyššího navýšení ceny vzešlé ze soutěže. Konkrétně: „…za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s ­náležitou péčí nemohl předvídat, nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku. Pokud bude provedeno více změn, pak je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.“

I když společné stanovisko MMR a ÚOHS možnosti plynoucí z § 222 odst. 6 výslovně nezmiňuje, je jeho aplikace v odůvodněných případech možná. Zadavatelé musí konkrétně posoudit každý jednotlivý případ. „Zhotovitelům staveb, kteří smluvní vztah uzavřeli před loňským prudkým nárůstem, lze tedy doporučit právní konzultaci ohledně možného použití tohoto odstavce. Mnohdy se mluví o tom, že nějaké výkyvy lze už u nových zadávacích řízení předvídat. Není ale zřejmé, v jaké výši neboli co je ještě obsahem rizika nabídky podnikatele a co už ne,“ doplňuje Ing. Libor Kubát, předseda komise ČKAIT, která se věnuje veřejným zakázkám.

Jak tedy správně postupovat při zákonem uvedeném určení hodnoty změn? „Z mých praktických zkušeností jen menšina investorů, projektantů a stavbyvedoucích zná správnou konstrukci součtu hodnoty všech změn. Například když nahradím jeden typ dveří za 20 000 Kč jinými za 30 000 Kč, tak součet hodnot všech změn je 50 000 Kč. Bez této znalosti jakékoliv úvahy o rozsahu možných změn podle § 222 odst. 4, 5, 6 ZZVZ mohou být již od samého počátku zkreslené,“ upozorňuje Ing. Jaroslav Valkovič, autorizovaný inženýr v oborech technologická zařízení a vodohospodářské stavby.

Zástupci ČKAIT na okraj ZZVZ dodávají, že není povinností zadavatelů veřejných zakázek navyšovat sjednané ceny. Určující jsou jejich finanční možnosti, podle nichž budou proměnlivou situaci cen stavebních materiálů zohledňovat v probíhajících veřejných zakázkách. Bohužel samostatnou kapitolou je případná (ne)možnost pokrytí zvýšení ceny díla při dotačních akcích.

Cílem Komory je, aby se strmě nezvyšoval počet problematických zakázek. Tedy takových, kde bude břímě rostoucích cen komodit ponecháno jen na straně dodavatele, ukončených vypisovatelem z důvodu nedostatku peněz nebo zrušených výběrových řízeních. Chce předejít tomu, aby se narůstal počet zakonzervovaných, nedostavěných staveb nebo stavební firmy, které kvůli rozdílu cen materiálu před zahájením stavby a v průběhu výstavby skončí v úpadku.

„Oboje by bylo pro české stavebnictví negativní zprávou. Autorizované osoby – od projektantů až po stavbyvedoucí – mohou navrhovat úsporná opatření tak, aby nebylo ohroženo zdárné dokončení stavby, její kvalita a bezvadný provoz. Bude to ovšem znamenat vyšší nároky na plánování a přípravy, stejně jako flexibilitu při výstavbě jakéhokoliv stavebního díla. Což platí i pro zadavatele staveb,“ dodává Ing. Robert Špalek.

(Poznámka: JKSO = jednotná klasifikace stavebních objektů)

Budete stavět? Víme, co vás čeká v oblasti stavebnictví pro rok 2022

Led 11, 22
Petr Hájek
No Comments

Nejvíce změn potká stavebníky v červenci 2023 – právě tehdy vstoupí v platnost nový stavební zákon. Spousta dalších novinek se bude točit kolem nároků na energetickou účinnost budov, ale i norem o požární ochraně. Pokud se však chystáte stavět dům v následujícím roce, měli byste vědět, že vás čeká spousta novinek i během něj.

Stavební řízení bude digitalizováno

Jednou z největších změn, které české stavebnictví čeká, je digitalizace stavebního řízení. Pro vás jako člověka, který si chce postavit své vlastní bydlení, by to mělo přinést pozitiva. A to v podobě zjednodušení schvalovacích procesů, ale i přístup ke všem potřebným dokumentům. Stavebník bude moct přes portál komunikovat nejen se stavebním úřadem, ale i s příslušnými orgány a s vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Spoustu procesů se setká s digitalizací. Zdroj: Pixabay

V systému byste měli najít také veškerá rozhodnutí, ale i vyjádření. Dokumenty by měly být snadno dostupné – a pro vás to bude znamenat méně běhání po úřadech. Alespoň tak to zmínila náměstkyně řízení sekce výstavby a veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj, Marcela Pavlová.

Jak si na maximum užít sprchování?

A co projektová dokumentace?

Projektová dokumentace podávaná taktéž v elektronické podobě? O tom hovořil ředitel odboru Koncepce BIM, Jaroslav Nechyba. Ministerstvo u tohoto návrhu pracuje s metodou BIM, která se podílí na vytváření společného systému. Cílem je standardizace a digitalizace – nejen, že ušetříte svoje nervy, ale stavebnictví by mohlo být mnohem efektivnější.

Dle Nechyby je důležité vzdělávat veřejné zadavatele, ale uměli se systémem pracovat, budou muset umět zkontrolovat podklady od projektantů, ale i od stavebních firem. „Vnímáme BIM jako přirozenou inovaci sektoru jako takového. Jsou menší projekty, které už BIM používají, protože zjistili, že jim to vyhovuje a pomáhá. Za mě je vždy lepší, když je přechod na novou technologii přirozený a lidé ji začnou používat intuitivně, než když jde o čistou povinnost.“

Požární ochrana bude i nadále oddělena

Další změna nastane u samotných orgánů, které se staveb dotýkají. Nový stavební zákon se postará o to, že bude tzv. veřejný zájem posuzovat přímo odborník na stavebním úřadu. Naopak požární ochrana zůstává i nadále oddělena. Nově nabude účinnost tzv. vejprtská novela, která je pojmenována podle události z ledna 2020 – kdy při požáru domova pro hendikepované zemřelo 8 obyvatel domova.

Tato novela zavádí více povinností pro zařízení sociálních služeb, cílem je zamezit případnému požáru včas. Stavby se budou nově členit do čtyř kategorií (0, 1, 2 a 3) a pěti tříd. Přičemž vyšší čísla budou znamenat rizikovější stavby. To budou ovlivňovat různé faktory, jako je fakt, zda uvnitř někdo spí, zda je třeba asistence při evakuaci, zda se jedná o veřejnou, nebo obytnou budovu. Zákon slibuje zjednodušení mnohých procesů bez vyšších výdajů.

Nový stavební zákon počítá s požární ochranou. Zdroj: Pexels

V květnu 2022 vejde v platnost norma nenosných SDK příček. Maximální aplikační výška těchto požárních konstrukcí bude 12 metrů. Na trh se tak nedostanou příčky deklarované na základě výpočtů, ale pouze na základě této normy.

Je nutno snížit energetickou náročnost budov

Zákony se v posledních letech snaží o maximální snížení energetické náročnosti budov – i proto je zde několik dotačních programů, které s tím mohou lidem pomoci (například Nová zelená úsporám či Kotlíkové dotace). I proto není divu, že dojde ke zpřísnění požadavků na energetickou efektivitu budov. Česká republika si vyrábí jen kolem 32 procent elektrické energie, zbytek se dokupuje ze zemí mimo EU.

Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické efektivity z Centra pasivního domu, hovoří takto: „Energetická soběstačnost jak EU, tak ČR je v dnešní době důležitá. Nejsnazší cesta, jak jí dosáhnout, je věnovat se novostavbám. Navrhli jsme desatero, které říká, jak splnit a efektivně navrhnout budovu s téměř nulovou spotřebou. Myšlenkou do budoucna je, aby budovy nebyly obrovským energetickým spotřebičem, který je třeba dotovat, ale naopak aby energii vyráběly.“

Desatero pro stavby s nulovou spotřebou

Existuje deset bodů pro stavbu budovy s téměř nulovou spotřebou – doposud stačilo splnit jeden bod. Ideálně lépe těsnící okna nebo lepší zateplení budovy. Od roku 2022 bude nutné splnit hned šest bodů. A které to jsou?

  1. Situace a souvislosti v území
  2. Orientace ke světovým stranám
  3. Optimalizace tvaru
  4. Tepelné zónování dispozice
  5. Návrh obvodového pláště
  6. Vyloučení tepelných mostů
  7. Výplně otvorů
  8. Provzdušnost obálky
  9. Řízené větrání s rekuperací tepla
  10. Zdroj a distribuce tepla.

Pokud se rozhodujete, které body splnit, odborníky jsou doporučovány zejména první čtyři body, ty lze naplánovat před tím, než stavba započne. Další dva body lze vybrat v průběhu stavby. Pokud splníte více bodů, můžete se zamyslet také nad dotacemi – ty lze využívat jak u novostaveb, tak při rekonstrukci starších budov.

Zdroj: TS Saint-Gobain

Netradiční světové stavby, které vás přenesou do jiné dimenze

Úno 08, 21
Petr Hájek
No Comments

Znáte sedm divů světa? Jistě že. Ale věřte, že úchvatných budov je na zemi ještě mnohem víc. Tady je malá ochutnávka těch, které by vám neměly uniknout.

ArtScience Museum

Jde o muzeum umístěné v integrovaném letovisku Marina Bay Sands v centru Singapuru. Bylo otevřeno 17. února 2011 singapurským premiérem Lee Hsienem Loongem. Jedná se o první muzeum umění ArtScience, které představuje významné výstavy, které spojují umění, vědu, kulturu a technologii.

 

Guggenheimovo muzeum Bilbao

Futuristická stavba zrcadlící se ve vodní hladině řeky Nervion a připomínající svým tvarem loď. Muzeum bylo vystavěno roku 1997 v průmyslové části města, uprostřed loděnic, doků a ocelářských továren. Díky speciálnímu programu, ve kterém byly návrhy na stavbu připravené, bylo možné vyprojektovat tvary, které by byly tradičně nerealizovatelné.

 

Hotel v Alpách 

Zatím jde pouze o koncept, ale tento návrh na hotel je tak zajímavý, že jsme vás o něj nemohli ochudit. Má být postaven v Alpách a tvůrcem budovy je Andrii Rozhko, který se nechal inspirovat dramatickou horskou krajinou. Hotel obejme členitý útes a má výraznou skleněnou fasádu.

 

Hotel Muralla Roja ve Španělsku 

Na jihu Španělska se nachází tento úchvatný hotel, kde by chtěl žít snad každý. Jeho název lze přeložit jako „červená zeď“ a budova jasně odkazuje na lidovou architekturu arabské oblasti Středomoří. Uvnitř se červená barva změní na fialovou a modrou, na střeše jsou parádní bazény a výhled je odtud pochopitelně na moře.

 

The Cubic Houses v Rotterdamu

Tento komplex se nachází v Rotterdamu na Overblaak Street. Jde o skupinu 40 domů, které vypadají, jako by se celý svět obrátil vzhůru nohama. Domy byly postaveny architektem Pietem Blomem a všechny stěny a okna jsou pod úhlem 45 stupňů. Mimochodem, uvnitř jsou soukromé byty. Zajímalo by nás, jaké to je žít v jednom z nich!

 

Lotus Temple v Indii

Tento chrám je pozoruhodný pro jeho květovitý tvar. Budova se skládá z 27 volně stojících „mramorových plátků“ uspořádaných ve třech klastrech do devíti stran s devíti dveřmi otevírajícími se do centrální haly s výškou mírně přes 34 metrů. Kapacita je 2 500 lidí a chrám je otevřený všem, bez ohledu na náboženství nebo jinou kvalifikaci.

 

Stavební společnosti očekávají v roce 2021 propad trhu o 1,8 %

Led 12, 21
Petr Hájek
No Comments

Stavební společnosti očekávají propad trhu v letošním roce o 2,0 % a v roce 2021 potom o dalších 1,8 %. Vyšší propad trhu očekávají velké stavební společnosti, a to o 2,6 % v letošním roce. Tržby stavebních společností v letošním roce budou stagnovat (0,0 %). V příštím roce poklesnou o 1,3 %. Větší propad tržeb očekává pozemní stavitelství a malé stavební společnosti. Kapacity společností jsou vytíženy na 92 % a společnosti mají v průměru nasmlouvané zakázky na 8 měsíců dopředu. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2020 zpracované analytickou společností CEEC Research.

V letošním roce očekávají stavební společnosti pokles stavební produkce, a to o 2,0 %. V příštím roce očekávají další propad trhu o 1,8 %. Jak se může stavebnictví jako celek v příštím roce vyvíjet a co bude mít vliv na jednotlivé oblasti, vysvětluje Pavel Med, generální ředitel společnosti BAUMIT, spol. s.r.o.: „Očekávám, že v příštím roce bude stavebnictví v nejlepším případě stagnovat. Municipality budou nuceny řešit naléhavější priority. Velmi pravděpodobně se budou muset vypořádat s výrazně zkrácenými příjmy, což logicky povede k razantnímu snížení investic. Deklarovaná snaha vlády výrazně podpořit infrastrukturu může narazit na nedostatečnou připravenost liniových staveb u rozhodujících centrálních investorů. Bytová výstavba se za této situace stane důležitým stabilizujícím faktorem a současně dobrou příležitostí pro velké i malé investory.“

V letošním roce očekávají stavební společnosti pokles stavební produkce, a to o 2,0 %. V příštím roce očekávají další propad trhu o 1,8 %. Jak se může stavebnictví jako celek v příštím roce vyvíjet a co bude mít vliv na jednotlivé oblasti, vysvětluje Pavel Med, generální ředitel společnosti BAUMIT, spol. s.r.o.: „Očekávám, že v příštím roce bude stavebnictví v nejlepším případě stagnovat. Municipality budou nuceny řešit naléhavější priority. Velmi pravděpodobně se budou muset vypořádat s výrazně zkrácenými příjmy, což logicky povede k razantnímu snížení investic. Deklarovaná snaha vlády výrazně podpořit infrastrukturu může narazit na nedostatečnou připravenost liniových staveb u rozhodujících centrálních investorů. Bytová výstavba se za této situace stane důležitým stabilizujícím faktorem a současně dobrou příležitostí pro velké i malé investory.“

S větším propadem trhu počítají společnosti věnující se pozemnímu stavitelství. Pro letošní i následující rok počítají s poklesem trhu o 2,0 %. Inženýrské stavitelství také očekává pokles trhu, ale mírně nižší než stavitelství pozemní. V roce 2020 očekávají společnosti věnující se inženýrskému stavitelství pokles trhu o 1,9 % a v roce 2021 další pokles o 1,6 %.

Proč na tom bude inženýrské stavitelství lépe, vysvětluje Radovan Hrnčíř, ředitel a jednatel společnosti HBH Projekt spol. s. r.o.: „S ohledem na předpokládané schválení návrhu státního rozpočtu na rok 2021, který počítá v kolonce MD ČR s rekordně vysokou částkou, soudím, že příští rok by pro dopravní stavitelství měl být minimálně stejně dobrý, jako ten letošní. Již dnes jsou známy podíly, které z této částky připadnou jednotlivým státním investorům, ať už na opravy, anebo investice, a převody do rozpočtů krajů. Realizace každé této alokace bude závislá na projektové a inženýrské přípravě, která, jak všichni víme, je z kapacitních důvodů nejužším profilem mezi záměrem a realizací dopravních staveb, a jejíž kvalita a bezchybnost přímo ovlivňuje výslednou cenu stavby. Bylo by žádoucí v této relativně příznivé době posílit rozpočtové kapitoly pro přípravu staveb nejenom kvůli zvýšené potřebě financí pro výkupy pozemků postupně se rozšiřujících staveništních ploch, ale také pro podporu zadávání veřejných zakázek, zaměřeného na podporu kvality a zkrácení času projekční a inženýrské přípravy staveb.“

Možný pokles pozemního stavitelství potvrzuje také Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema a.s.: „Lze očekávat, že stavební výroba poklesne. O kolik to bude, to se neodvažuji v tuto chvíli odhadnout. Vše bude záviset především na tom, jak bude veřejný sektor ochotný a schopný investovat do dalších zakázek. V případě povolování nových projektů bohužel nepředpokládám, že by mělo dojít k nějakému výraznému zlepšení. Opět bude nejspíše platit, že se budou povolovat obdobně zdlouhavě a komplikovaně, jak je tomu nyní.“

Při rozdělení společností podle jejich velikosti si můžeme všimnout, že větší propad trhu stavebních prací očekávají velké stavební společnosti (s obratem nad 100 mil. Kč ročně). Ty za rok 2020 očekávají pokles stavební produkce o 2,6 %, v roce následujícím potom o další 2,0 %. Malé stavební společnosti mají očekávání více optimistická. Počítají s poklesem trhu o 1,5 % v roce letošním a s dalším poklesem o 1,7 % v roce následujícím.

Stavební společnosti očekávají v letošním roce stagnaci a žádnou změnu na straně svých tržeb (0,0 %). Pro příští rok ale počítají s poklesem svých tržeb, a to o 1,3 %.

S větším poklesem tržeb počítají společnosti věnující se pozemním stavbám. Ty v letošním roce očekávají pokles svých tržeb o 0,2 % a v roce 2021 jejich další propad o 1,8 %. Stavební společnosti realizující inženýrské stavby naopak v letošním roce očekávají nárůst svých tržeb o 0,5 %. Pokles ale očekávají v příštím roce, a to o 0,4 %.

To potvrzuje také Jiří Weis obchodní a marketingový ředitel společnosti HELUZ: „Obecně vzato, stavebnictví reaguje na vývoj ekonomiky se zpožděním. Jeho vývoj se tedy bude odvíjet od toho, jaké budou celkové dopady koronavirové epidemie. Již v tomto roce si začalo pozemní stavitelství pohoršovat, a proto očekáváme obdobný trend i v roce 2021. Kromě dopadů ekonomických musíme rovněž brát v potaz zpomalení činnosti stavebních úřadů, spojených s karanténními opatřeními. Již v polovině tohoto roku došlo k meziročnímu poklesu vydaných stavebních povolení, což se zákonitě promítne do příštího roku dalším zpomalením.“

Při rozdělení společností podle velikosti můžeme vidět, že velké stavební firmy (s ročním obratem vyšším než 100 mil. Kč) jsou optimistické a v obou letech očekávají mírný nárůst svých tržeb. Za letošní rok jejich tržby vzrostou v průměru o 0,7 %, v roce příštím potom o další 0,2 %. Malé stavební společnosti naopak očekávají pokles v obou letech, a to o 0,6 % za rok letošní a následně další pokles o 2,5 % v roce 2021.

V současné chvíli jsou kapacity stavebních společností vytíženy na 92 %. V prvním kvartálu roku 2021 očekávají společnosti vytížení nižší, a to na 81 %.

Stavební společnosti mají nasmlouvané zakázky v průměru na 8 měsíců dopředu. Pro téměř polovinu dotázaných to představuje stejně dlouhou dobu jako v tomtéž období minulého roku (49 %). Pro 37 % se potom jedná o zkrácení této doby v meziročním srovnání a pro 14 % tato doba představuje nárůst.

Někteří investoři se zakázkami také vyčkávají, jak popisuje Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems s.r.o.: „Signály nejsou jednoznačné a udělat si obrázek, jak se bude stavebnictví vyvíjet je velice těžké. Máme informace od průmyslových developerů o jejich smělých plánech a rozšiřování hlavně v retailu a e-comerce ale zároveň víme, že investoři vyčkávají. Může to být spekulace na nižší nájem a realizovanou cenu může to být i nejistota a nedůvěra ve zvýšení spotřeby a návrat k růstu.“

Zdroj článku: https://www.businessinfo.cz/clanky/stavebni-spolecnosti-ocekavaji-v-roce-2021-propad-trhu-o-18

 

Vánoční pracovní doba

Pro 24, 20
Petr Hájek
No Comments

V období vánočních svátků od 22.12.2020 do 4.1.2021 je firma uzavřena.

Těšíme se na vás v novém roce 2021

Šťastné a veselé vánoce

Pro 24, 20
Petr Hájek
No Comments

Krásné prožití vánočních svátků,
mnoho štěstí, zdraví, osobní spokojenosti a
úspěšný vstup do nového roku 2021
přeje

Kamila Peterová a celý tým KP Revital

Jak koronavirus prostupuje stavebnictvím. Každá druhá firma přišla o zakázku

Pro 13, 20
Petr Hájek
No Comments

Kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru má finanční ztráty 82 procent stavebních firem, vyplývá z průzkumu CEEC Research.

Pro letošek očekávají stavební firmy zhoršení svého hospodářského výsledku v průměru o 26 procent. Vzniklé finanční ztráty plánují z velké části vykrýt z vlastních rezerv, dvě třetiny plánují využít finanční zvýhodnění ze strany státu, pětina chce využít úvěru, ukazují údaje z aktuálního průzkumu společnosti CEEC Research mezi 60 stavebními firmami v Česku.

„Zakázky máme na několik měsíců dopředu. Díky různým interním opatřením máme vyšší náklady na provoz, ale jak to ovlivní hospodářský výsledek, to si teď netroufám odhadnout. Počkejme si na vývoj situace. Záleží zejména na tom, jak dlouho bude restriktivní období trvat a v jaké kondici pak bude domácí a světová ekonomika,“ uvedl jednatel společnosti TBG Metrostav Jakub Šimáček.

Zrušené zakázky, nedostatek materiálu

Téměř všichni dotázaní ředitelé (96 procent) se setkali se zrušením obchodních schůzek. Zhruba tři pětiny prodloužily lhůty kvůli nižší činnosti veřejné správy. Necelé polovině dotázaných společností byly zrušeny již potvrzené zakázky. Třetina firem se setkala s požadavkem na odložení platby ze strany zákazníka. Stavební společnosti také čelí nedostatku materiálu, protože část jejich dodavatelů je v zahraničí. Více než třetině firem byly zrušeny dodávky materiálu.

Co když „kancelářské krysy“ zůstanou doma i dál? Obava majitelů nemovitostí

11. 4. 8:12

„V tuto chvíli je předčasné odhadovat, jak finanční ztráty ovlivní letošní rok, ale dopady nepochybně pocítíme. Stavebnictví nereaguje na změny tak rychle jako jiný průmysl a může se tedy stát, že plný dopad na hospodářský výsledek pocítíme až v následujících obdobích,“ doplnil ředitel společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda.

Pokud jde o výkony celého odvětví, ředitelé stavebních firem očekávají, že letos meziročně klesne o 10,1 procenta, příští rok o 3,1 procenta. Ještě v polovině února firmy počítaly s růstem o 1,6 procenta letos a 0,8 procenta v příštím roce.

O něco pesimističtější jsou ve svých odhadech menší firmy s ročním obratem do 100 milionů korun a také firmy, které se zabývají především výstavbou dopravní infrastruktury. Menší firmy počítají letos s poklesem o 10,8 procenta, v příštím roce o 4,5 procenta.

České stavebnictví si mezi zeměmi EU polepšilo o čtyři místa

Pro 10, 20
Petr Hájek
No Comments

České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním pololetí kleslo v průměru o 8,5 procenta.

„Odvětví stavebnictví v Evropě se v prvním pololetí ocitlo ve specifické situaci kvůli opatřením proti šíření koronaviru. O výkonech odvětví tak mnohdy nerozhodovala poptávka, ale různá omezení z nabídkové strany, zejména dostupnost pracovní síly a materiálů kvůli omezené prostupnosti hranic,“ sdělil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Propad v českém stavebnictví nebyl podle něj dramatický, přesto je ale trochu zklamáním. „Do odvětví se vkládaly naděje, že aspoň částečně nahradí průmysl v pozici tahouna ekonomiky, ale to se nepotvrdilo. Meziroční propad výkonů stavebnictví se navíc v průběhu prvního pololetí prohluboval,“ doplnil Sobíšek.

Nejvíce, téměř o pětinu, se v prvním pololetí zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 5,6 procenta a Lotyšsko kde stavebnictví stouplo o 5,5 procenta. Nad unijním průměrem bylo 19 zemí. Česko bylo s poklesem o 4,6 procenta nad průměrem. Pokles zaznamenalo 17 zemí unie. Ve Francii stavebnictví meziročně kleslo o 23,5 procenta, ve Velké Británii o 19,5 procenta a v Řecku o 17,8 procenta.

„Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která se v krizi dostávají do vážných problémů. To je patrné u většiny zemí Evropské unie. V České republice zatím dobíhají rozdělané projekty a rovněž jsou realizovány inženýrské stavby. Díky tomu české stavebnictví utrpělo mírnější pokles, než činil průměr Evropské unie v prvním pololetí letošního roku,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by zejména do infrastrukturních projektů v Česku měly nyní proudit citelně navýšené objemy veřejných peněz, aby proticyklicky tlumily propad celé ekonomiky a tím pádem i propad samotného stavebnictví. „Není ovšem připravený dostatečný počet projektů, které by se mohly začít rychle stavět. Zásadní překážkou v tomto ohledu je nepružný stavební zákon, který neumožňuje v oblasti stavitelství dostatečně rychle reagovat na nastalou situaci. Celkovým důsledkem jsou pak značné škody pro celou ekonomiku,“ dodal Kovanda.

Stavebnictví bylo poraženým minulé krize. Po koronaviru může naopak tlumit pád ekonomiky

Říj 05, 20
Petr Hájek
No Comments

Podle ekonomů může propad průmyslu uvolnit pro stavebnictví tolik potřebné pracovní síly. Včetně kvalifikovaných profesí, které v oboru také chybějí. Důležité bude také to, zda vláda zrychlí investice do dálnic a železnic.

Když přišla dosud největší ekonomická krize na přelomu let 2008 a 2009, málokdo čekal, jak hluboce se podepíše na českém stavebnictví. To se stalo její největší obětí. Ještě v roce 2015 například objem stavební produkce zaostával za předkrizovým rokem 2008 o více než 15 procent.

S odstupem dvanácti let by se však podobný scénář nemusel opakovat. Odborníci věří, že při současné, koronavirové krizi by mohlo právě stavebnictví patřit k motorům, které potáhnou ekonomiku ze dna vzhůru. Nebo alespoň zpomalí její pád.

„Stavebnictví totiž vykazuje jistou setrvačnost, vyšší než průmysl. Projekty se plánují na léta dopředu. Povolovací a jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což právě nutí podnikatele ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu,“ konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

V lepší kondici, než průmysl

Poměrně krátký útlum ekonomiky, nebo i její krátkodechá recese, by tak podle něj měly stavebnictví poškodit méně než průmysl. „Podnikatelům ve stavebnictví či developerům koronavirus ‚usnadní život‘ v tom smyslu, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců,“ dodává Lukáš Kovanda.

Právě dopad nedostatku pracovníků na obor potvrzují stavební i developerské společnosti. „České stavebnictví je totiž už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, převážně z Ukrajiny. Ti vykonávají nejen pomocné dělnické práce, ale také mnoho vysoce kvalifikovaných profesí. Bez těchto zahraničních zaměstnanců by se v Česku nepostavila žádná větší stavba,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

Právě propouštění firem z průmyslu by mohlo pomoci podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. „To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají.  Stavebnictví může opravdu být tlumičem důsledků hluboké recese, do které padá průmysl. Není tak závislé ani na zahraničním obchodu, což by mu mělo umožnit relativně obstát i tehdy, pokud koronavirus způsobí recesi nejen v ČR či v Evropě, ale recesi celosvětovou,“ zmínil Lukáš Kovanda.

Zájem o stavebnictví roste

Také personální agentury vidí možnost zajištění dostatku pracovníků ve stavebnictví optimisticky. „Podle našich údajů je nabídka míst ve stavebnictví po skokovém nárůstu mezi lety 2017 a 2018 stabilní a mírně roste. Pozitivní je to, že roste i zájem o nabízená místa. Zatímco v roce 2018 přišlo na vypsanou pozici ve stavebnictví v průměru 4,6 reakcí, v loňském roce to bylo už 7,7 a letos zatím 9,4. Čísla ČSÚ ukazují, že počet zaměstnanců ve stavebnictví se v lednu meziročně zvýšil o 0,8 procenta,“ uvádí konkrétní údaje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Stavební firmy přitom neshánějí jen řemeslníky a zedníky. „Pokud se podíváme na zájemce o práci ve stavebnictví, v posledním roce hledali práci prostřednictvím Profesia.cz nejčastěji zedníci, montážní dělníci, malíři a natěrači, ale také projektanti. Nejvíce reakcí jsme zaznamenali u profesí sádrokartonář, malíř a natěrač, montážní dělník, potrubář a stavební zámečník,“ dodává Michal Novák.

Za celý letošní rok lze předpokládat propad stavební výroby o zhruba deset procent, zatímco propad průmyslu může činit až dvacet procent.  To, že se stavebnictví do nástupu koronavirové krize dařilo, ukazují čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) za únor, kdy meziročně vzrostla o 5,3 procenta. Výrazný nárůst zaznamenalo hlavně inženýrské stavitelství, které v porovnání s loňským rokem posílilo o 21,9 procenta, zatímco pozemní stavitelství přidalo 2,1 procenta. Velmi se dařilo také bytové výstavbě, firmy v celém Česku v únoru začaly stavět celkem 3228 bytů, což představovalo meziroční nárůst o 26,8 procenta.

V hlavní roli stát

Pokud má stavebnictví zafungovat jako sektor, který ztlumí celkový ekonomický propad, bude muset hrát hlavní roli stát jako investor. A urychlit dokončení klíčových dopravních staveb. „Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic,“ upozorňuje František Táborský, ekonom Komerční banky.

O tom, jak se skutečně bude stavebnictví dařit přitom rozhodne nejen investiční apetit vlády, ale také legislativní prostředí, které připraví. Obor totiž na roky ovlivní nový stavební zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). S předloženou variantou ale nejsou podnikatelé spokojení.

Nesplní totiž podle nich základní záměr, podle kterého původní návrh vznikal, tedy princip 1 úřadu, 1 razítka a 1 povolení. „Jak v médiích sama paní ministryně Dostálová opakovaně říká, musíme se ze současné krize proinvestovat. S aktuální podobou stavebního zákona se ale recesí spíše protrápíme. Apeluji na paní ministryni, aby se navrátila ke konceptu stavebního zákona z ledna letošního roku, který vzešel z dohod uzavřených panem premiérem a odpovědně odmítla veškeré změny prosazované jejími úředníky oproti věcnému záměru stavebního zákona,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.

Za rok má být jasno

Podle ministerstva je ale kritika neoprávněná. „Současný stavební zákon představuje kompromis. Kompromis mezi zájmy stavebníků a veřejnými zájmy,“ říká Vilém Frček z odboru komunikace MMR.

„Proklamace, že zákon nic nezjednoduší, protože to je kočkopes a stejně zůstane ne jedno, ale spousta razítek, jsou jen marketingové výkřiky. Zákon přináší řadu principů, které povolování jednoznačně urychlí a zjednoduší, ať už jde o tlak na dodržování lhůt prostřednictvím fikce souhlasu nebo opatření proti nečinnosti stavebního úřadu, jedno řízení, redukci typů stavebních úřadů,“ dodává Vilém Frček.

Podle něj bude stavební zákon v praxi znamenat, že se stavebník dozví výsledek žádosti maximálně za 345 dnů včetně odvolání a přezkumu u jednodušších staveb a za 375 dnů u záměru, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí.

Dalibor Dostál

Vyhledávání

Sdílejte nás

Rubriky

Prohlédněte si také

okna-ostrava