Po roce 2020 budeme stavět jen pasivní domy, větrání pomocí rekuperace se stane povinností a stavby zdraží o desítky procent. Éra neekologického bydlení definitivně skončila. Ne, nic z toho není pravda, přesto takové informace kolují médii a lidé jim stále věří. Chcete skutečně vědět, jak se bude stavět po roce 2020? Sledujte sérii článků na toto téma.
Budovy a stavební průmysl spotřebovávají zhruba 40 % globálně vyrobené energie. V době, kdy se mluví o docházejícím nerostném bohatství, je tak nasnadě přemýšlet o redukci spotřeby energie u staveb, a to jak nových, tak stávajících.
Evropa je v tom s námi
Energiemi se má šetřit a v tomto duchu nás vede i Evropská unie. Změny ve výstavbě po roce 2020 tak nastávají ve všech členských státech. EU v roce 2010 stanovila cíle členským státům na snížení spotřeby energie, produkce skleníkových plynů a zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie do roku 2020. Základem všeho byl dokument EPBD II (Energy performance building directive II. – směrnice o energetické náročnosti budov II.). Těmto nařízením se budeme věnovat v našem seriálu článků.
Změny tím ale neskončily. V létě 2018 byla vydána směrnice EPBD III, která řeší redukci spotřeby energií v budovách do roku 2030. To, jak se tato nejnovější ustanovení projeví v české legislativě, zatím není známo.
Nový energetický standard
V České republice problematiku energetické náročnosti budovy řeší zákon o hospodaření s energií č. 406/2006 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů. Naše legislativa řeší zpřísnění některých požadavků na energetickou náročnost budov postupně od roku 2015 a vrcholí právě datem 1. 1. 2020. Po tomto datu bude možné stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Právě po prvním lednu 2020 se požadavky vztahují už i na rodinné domy.
Budovy s téměř nulovou spotřebou energie si však nepleťme s pasivními nebo snad nulovými domy. Co do spotřeby energie lze budovy s téměř nulovou spotřebou energie připodobnit k nízkoenergetickým domům. Jedná se tak o zcela nový energetický standard.
A co se tedy od ledna 2020 tak zásadního změní?
Odpověď lze zjednodušit a rozdělit mezi dvě oblasti, které spolu úzce souvisí.
1. Pořádné zateplení
První řešenou oblastí je samotná konstrukce stavby – tepelně technické parametry obálky budovy. Není se čeho bát, v tuzemsku jsou požadavky poměrně mírné, nečeká nás tak žádné masivní zateplování, u kterého bychom museli diskutovat o jeho smysluplnosti.
Čtěte také: Z čeho postavit dům po roce 2020
2. Změna ve vytápení
Druhou řešenou problematikou je technické vybavení stavby – zajištění vytápění, větrání, ohřevu vody a jiné. V této oblasti změny nastanou především v souvislosti s omezením využití k přírodě nešetrných zdrojů energie a preference obnovitelných zdrojů energie.
Nikdo nám ale nediktuje, zdali musíme mít tepelné čerpadlo, kotel na pelety nebo solární panely. Nová legislativa pouze komplikuje instalaci elektrického vytápění, které bude třeba doplnit o doplňkový obnovitelný zdroj energie.
Krom omezení některých zdrojů energie nás od 1. ledna 2020 žádná revoluce ve stavebnictví nečeká!
Každopádně si tato problematika svou pozornost zaslouží. Již brzy se můžete těšit na článek řešící konkrétní skladby staveb, které vyhovují novému energetickému standardu.
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/rodinny-dum-po-roce-2020-jak-bude-vypadat
