Za rostoucími cenami stavebních materiálů je sílící poptávka, proměna světové ekonomiky způsobená epidemií covidu-19 i investiční horečka vlád, říká v rozhovoru pro Novinky hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Změny cen jsou tak rychlé, že firmám komplikují kalkulace staveb. Bartoň neočekává, že by se něco podobného mělo dít u potravin.
Ceny materiálů letí vzhůru. Téměř všechny suroviny jsou dražší než před pandemií. Čím to je?
Stojí za tím čtyři hlavní důvody. Ten první je takový spíše technický. Materiály nejsou knedlíky, specificky český produkt. Jsou stejné všude na světě a díky obchodu existuje jedna světová cena. Ta česká se pak od ní může lišit jen do rozdílu v ceně dopravy.
Stoupají-li světové ceny, musejí stoupat i české. Ceny u nás tedy rostou, protože rostou po celém světě.
Druhý důvod je výrobní. Ve světě zavřely nejen obchody, ale i výrobní provozy a pracovní trh. Když nefunguje ekonomika, vyrábět je vždy dražší. I materiály musí někdo vyrobit, a když v mnoha zemích odešli zahraniční pracovníci z dolů a továren do svých zemí, dnes mají často problém se vrátit.
Nedostatek pracovníků opět zdražuje výrobu. A i když je někde na světě nějakého materiálu více než jinde, stále je problematické (a tedy drahé) je dovézt. Spousta lodí je zakonzervována a zbytek nemůže najít posádku. Lodní doprava byla vždy plně internacionální a cestovní omezení jsou pro ni smrtelná.
Třetím důvodem je proměna nakupujících. Místo řemeslníků, jejichž nákazy se někteří báli, si více stavíme a rekonstruujeme sami. Místo restaurací více vaříme doma. To vše vede ke změnám výroby a prodejních kanálů. Staré věci a materiály leží v profesních skladech a nové věci se musejí vyrobit pro nové uživatele. Na toto dovybavení je potom potřeba více materiálu.
A ten poslední důvod?
Ten také tkví v nové poptávce, a to té budoucí. Evropa i Amerika se chtějí z krize „proinvestovat“. Tyto investiční celky musí někdo vyrobit – z materiálů – a znásobit tak tlak na růst jejich cen. Ale v tom je alespoň kouzlo trhu – nečeká na tento šok a zvyšuje ceny již nyní.
Tím motivuje výrobu, aby pak bylo materiálů dostatek, až to vlády skutečně rozjedou. Jinak by nám pak hrozilo, že by byl skutečný nedostatek, a ceny by vyletěly ne na dvojnásobek, ale třeba pětinásobek. A to už by pak zavánělo skutečnou krizí.
Máme se tedy připravit na pokračující růst cen?
Jak říkal fyzik Niels Bohr, předpovědi jsou vždy těžké, zejména ty o budoucnosti. Ceny materiálů budou růst déle, než mnoho ekonomů na začátku lockdownů čekalo, když predikovali, že krize sníží inflační tlaky.
Nákladovou inflaci západní svět nepamatuje od 70. let, tak vše posuzuje jen očima poptávky. Kdyby nebylo snah států pumpovat peníze do ekonomiky, krizová poptávka by skutečně mohla snížit tlak na růst cen materiálů.
Ale spousta lidí zapomněla, jak křehká je moderní výroba. Jak potřebuje otevřené hranice nejen států, ale i okresů.
Takže si myslíte, že zastavení růstu ceny by pomohlo, pokud by státy přestaly s masivními investicemi?
Pokud by nám šlo jen o zastavení růstu cen materiálů, pak ano. Kdyby teď G7 udělala prohlášení „přečetli jsme si rozhovor na Novinkách a rušíme plány na investice“, pak by se cena spousty materiálů rychle propadla. Ale nám by to moc neprospělo.
Stálé proměny vládní politiky mohou trh destabilizovat více než některá rozhodnutí, která přilévají olej do ohně. Pokud totiž budou dodržena, investoři se s nimi nějak vypořádají.
To bychom ostatně mohli označit za pátý důvod růstu cen, zejména v Česku – lidé ztratili důvěru, že stát dodrží jakékoli slovo, tak se snaží jakkoli pojistit. Pokud mohou, tak i vyššími cenami. Nevědí, kdy zase v pondělí bude všechno jinak, než se v pátek oznámilo.
Máme se bát, že se zdražování „přelije“ i do oblasti potravin?
O ty bych se bál nejméně. Růst jejich cen je mnohem více ovlivňován sezonností zemědělské produkce. Covid přišel loni před začátkem nové sklizně, a tak mu byla nespravedlivě přisuzována velká role, i když ceny v té době rostou téměř každý rok. Opět se zdražila spíše doprava než vlastní produkce.
Ale je pravda, že na světovém trhu zdražovaly například obilniny. Západní domácnosti se na začátku pandemie zásobily těstovinami a dalšími trvanlivými potravinami, což prodražilo jídlo chudému rozvojovému světu, který už tak trpí omezením dopravy mnohem více. Jak ukázal ekonomický nobelista Amartya Sen – za hladomory nemůže nedostatek jídla, ale problémy v jeho distribuci.
Příčiny nedostatku stavebních materiálů
(Zdroj: Stavebiny DEK)
Výrobky z plastů
- Silný konec roku 2020 a tím nízké zásoby u výrobců.
- Extrémní zima v Texasu zastavila mimo jiné produkci rafinerií a chemiček, Texas je klíčovým producentem PVC a dalších složek plastů pro celý svět.
- Dlouhodobé plánované opravy některých výrobních zařízení.
- Zvýšení ceny ropy.
- Nedostatek volných kontejnerů, USA vykupují evropské a čínské výrobce plastů.
- Explozivní nárůst výroby zdravotnických pomůcek a priorita této výroby.
- Opatření spjatá s pandemií koronaviru.
Výrobky ze dřeva
- Extrémně vysoká poptávka USA po řezivu a OSB.
- Předzásobování obchodních firem a zpracovatelů.
- Nárůst ceny kulatiny a její nedostatek v ČR.
- Omezení výroby z důvodu pracovních neschopností dělníků.
Výrobky z kovů
- Nedostatek plechů a oceli z Asie a omezení nebo ukončení výroby některých hutí v Evropě.
- Emisní povolenky.
- Velké množství materiálu jindy určeného pro stavebnictví jde do automobilového průmyslu.
