Author Archives: Petr Hájek

Úprava zrychlí především přípravu jednodušších staveb. Složitější záměry může naopak ještě zkomplikovat a především prodražit. Odborníci novelu nepovažují za dlouhodobé řešení, potřebný je podle nich zcela nový stavební zákon.

Od 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela stavebního zákona, na níž tři roky pracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Novela podle resortu řeší řadu palčivých problémů v současném stavebnictví.

„Dosud velmi pomalé stavební řízení zrychlí právě novela stavebního zákona, kterou jsme připravili s týmem odborníků. Zpracovali jsme ji tak, aby měla co nejširší praktický dopad a aby usnadnila život lidem, kteří se rozhodnou stavět,“ komentovala novelu Karla Šlechtová, která v době přípravy zákona působila ve funkci ministryně pro místní rozvoj.

„Jednou z nejzásadnějších novinek je sloučení dvou, popřípadě i tří povolovacích procesů do jednoho řízení. Takzvané společné řízení sloučí nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), pokud si stavebník tuto cestu vybere. Tím dojde k výraznému urychlení povolování staveb. V rámci společného řízení se tak účastníci řízení a případně i veřejnost bude moci vyjadřovat a odvolávat pouze jednou, a to v rámci společného řízení,“ dodala Karla Šlechtová.

„O vydání společného povolení může stavebník žádat téměř u všech staveb, výjimku tvoří pouze některé speciální stavby (např. letecké). Výsledkem společného řízení pak bude jedno společné povolení, které stanoví podmínky jak pro umístnění, tak i pro provedení stavby,“ doplňuje Tereza Chalupová, advokátka kanceláře bnt.

Podle ní lze očekávat, že společné řízení se bude uplatňovat zejména u jednodušších stavebních záměrů, kde by opravdu mělo přispět ke zjednodušení a zrychlení. „U větších staveb to tak jednoznačné už není a až praxe ukáže, do jaké míry bude toto řízení využíváno např. pro velké developerské projekty,“ dodává Tereza Chalupová.

Složitější stavby zdraží

Důvodem jsou podle ní zejména vysoké náklady na zpracování dokumentace pro společné řízení. „Ty budou pravděpodobně několikrát převyšovat náklady na zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, ve kterém si stavebník může ještě s poměrně nízkými náklady ověřit, zda je jeho záměr realizovatelný a v jaké podobě,“ upozorňuje Tereza Chalupová.

Kritika komplikované a zdlouhavé přípravy staveb se podle ministerstva pro místní rozvoj soustředí jenom na stavební zákon, protože z pohledu stavebníka představuje finální fázi povolení. Podle ministerstva však vedle stavebního zákona však do problematiky přípravy a povolování staveb významně zasahuje řada dalších zvláštních zákonů na ochranu jednotlivých veřejných zájmů.

V současné době je více než čtyřicet zákonů, podle kterých dotčené orgány vydávají svá závazná stanoviska k ochraně veřejných zájmů podle zvláštních zákonů. Jde například o ochranu památek, ochranu veřejného zdraví, požární ochranu, ochranu přírody a krajiny, ochranu životního prostředí, ochranu vod a další.

Dále musí stavebník získat například stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury, musí získat podkladová povolení vydávaná podle zvláštních zákonů, například integrované povolení, povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a další.

Právě vstup dotčených orgánů státní správy do povolovacích řízení je další oblastí, které se novela týká. „Často dochází k tomu, že překračují své pravomoci a stanovují takové podmínky, které jsou mimo oblast jejich působnosti. Tomu se snaží novela stavebního zákona zabránit a přispět tak ke zvýšení kvality závazných stanovisek,“ zmiňuje Tereza Chalupová.

Nekonečné lhůty zůstávají

Bohužel novela stavebního zákona podle ní nijak nezpřísňuje lhůty, ve kterých mají dotčené orgány závazná stanoviska vydávat. „Působnost dotčených orgánů je upravena množstvím zvláštních předpisů, a proto bylo nutné s novelou spojit i úpravu více než čtyřiceti souvisejících zákonů,“ vysvětluje Tereza Chalupová.

Nejkontroverznější změnou, kterou novela přináší, je podle Terezy Chalupové omezení účasti spolků na řízeních vedených podle stavebního zákona. Od ledna 2018 se spolky na ochranu přírody a krajiny mohou účastnit jen těch řízení podle stavebního zákona, kterým předcházel proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Tato změna je ale napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.

Podle odborníků není novela stavebního zákona dlouhodobým řešením. „Přijatá novela přináší spíše dílčí vylepšení situace malých i větších stavebníků, investorů, ale také zjednodušuje výstavbu nezbytné infrastruktury. Nenaplnila se ale původní očekávání, povolovací proces nebyl zjednodušen dle původních proklamací, nepodařilo se prosadit pravidlo jednoho úřadu a jednoho razítka,“ říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.

Příprava nového zákona už začala

Přesto prosazený návrh považuje za krok správným směrem. „Je to ale vlastně jen dočasné, byť správné řešení. Nyní je nezbytné začít dynamicky a důkladně připravovat nový stavební zákon, který by vysoce nad rámec nyní přijaté legislativy stabilizoval právní prostředí v oblasti rozvoje měst a obcí a výstavby. Jsme přesvědčeni o tom, že se musí přijmout několik opravdu zásadních principů proto, abychom se v oblasti stavebního práva dostali mezi země západní Evropy,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek.

Podle Asociace developerů by součástí systémové změny mělo být především sjednocení kompetencí pod jedno ministerstvo. „Roztříštěnost v této oblasti způsobuje komplikace nejen při systémových řešeních, jak se ostatně ukázalo i v posledních týdnech, ale také v každodenním životě investorů. Chceme-li proces opravdu zjednodušit, zefektivnit, pak má logiku mít celou problematiku pod jedním ministerstvem, podobně jako je tomu ve většině vyspělých zemí,“ doplňuje Tomáš Kadeřábek.

Ministerstvo pro místní rozvoj již v září předložilo Vládě ČR materiál „Rekodifikace veřejného stavebního práva – základní teze“, který identifikuje klíčové problémy v této oblasti. Ke skutečnému zlepšení situace musí být kromě zcela nového stavebního zákona přijaty zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů, musí být prosazena reforma veřejné správy zahrnující opatření legislativní, organizační i rozpočtová.

Dalibor Dostál

Zdroj: www.businessinfo.cz

Jsou prostě chvíle, kdy není náš majetek zcela nedotknutelný. Jsou situace, kdy musíme na svém pozemku strpět pracovníky konkrétních firem a institucí. Tyto výjimky jsou zákonem obvykle specifikovány z dobrých důvodů, kdy jde o zabránění škodám na majetku, zdraví či životech, případně předchází potížím v době naší nepřítomnosti. Výjimky se však týkají i exekutivy. A vědět, kdo smí na náš pozemek a do našeho domu legálně vstoupit bez našeho vědomí či souhlasu, je dobré z mnoha důvodů. I postupy úřadů a soukromých firem totiž mohou být svévolné (třeba i plynoucí z neznalosti zákona konkrétními osobami) a je dobré se jim ubránit.

Koho musíme pustit na svůj pozemek či do domu a za jakých okolností?

Lidé se o tom dokola baví a vznikají mýty a polopravdy. V případě chat a chalup navíc na pozemky často vstupují třeba energetici, vodaři a jiní úředníci v době nepřítomnosti majitele. V případě sporných situací je pak často třeba pomoc právníka, jelikož je tato problematika složitá. Záleží prioritně na konkrétní situaci. Například policisté a hasiči mohou na pozemek vstoupit bez našeho souhlasu jen v konkrétních případech, byť jsou jejich pravomoci poměrně široké. A to samé platí i pro ostatní.

Energetici musí mít přístup k měřicímu zařízení i naměřeným částem odběrného elektrického zařízení především kvůli kontrole, odečtu, údržbě, výměně či jeho odebrání dle energetického zákona. Ten dokonce dovoluje v nouzových situacích odstranit na cizím pozemku strom či jiný porost, který by mohl ohrozit elektrické vedení. Podobné pravomoci mají i zástupci spojařských firem dle zákona o telekomunikacích. Pokud budeme obecně hovořit o zaměstnancích správců rozvodných sítí, ti většinou informují majitele domů a pozemků předem. Pokud ale nastanou mimořádné okolnosti, které si vyžadují mimořádný zásah, udělají to i bez našeho předchozího souhlasu a v době, kdy jim nemůžeme otevřít. Je logické, že to pak může vyvolat spory o oprávněnosti zásahu a o případnou náhradu způsobených škod (například v případě kácení stromů, kdy musí zasahující osoba prokázat oprávněnost zásahu, v opačném případě si totiž můžeme nárokovat náhradu škody). Je též třeba vědět, že například energetický zákon ukládá maximální ochranu práv vlastníka a vyžaduje po ukončení prací vše uvést do původního stavu, nebo alespoň stavu, který odpovídá předchozímu účelu či způsobu užívání nemovitosti.

Opravdu širokým portfoliem oprávněných důvodů pro vstup disponuje policie ČR. Policie může vstoupit na pozemek i do domu bez nutného souhlasu majitele v případech obavy či hrozby ohrožení života a zdraví osob, škod na majetku nebo možné přítomnosti zemřelého v domě či na pozemku (omezený rozsah oprávnění ke vstupu má v podobných případech i obecní policie). Zákon v těchto případech hovoří poměrně jasně. Pokud však máte dojem, že byl porušen, neváhejte se dovolat svého práva.

Bez souhlasu majitele, ale i bez přítomnosti policie, může na cizí pozemek či do domu vstoupit při výkonu rozhodnutí exekutor. Ovšem dodržení rozsahu jeho pravomocí by měl zajišťovat svědek. Vzhledem k dopadu a často i drastičnosti výkonů těchto rozhodnutí, ale i vzhledem ke složitosti problematiky, jde o téma na samostatný článek, respektive články.

Značné pravomoci mají též hasiči. A nemusí jít zrovna o požár či jiný důvod jejich oprávněného zásahu. Důležitá je také kontrola protipožárních opatření, ale i cvičení opravňující hasiče ke vstupu.

Ke vstupu bez našeho souhlasu jsou za určitých podmínek oprávněni i úředníci stavebních úřadů. Ovšem ve většině případů potřebují souhlas majitele. Nemusí jej však mít při bezprostředním ohrožení života, zdraví osob či zvířat, případně při neodkladném odstranění stavby, nezbytných zabezpečovacích pracích a při vyklizení stavby ve veřejném zájmu. Pokud je ale majitel přítomen, musí jej úředníci informovat o důvodech svého vstupu na pozemek.

Obecně lze říci, že zákon významně omezuje pravomoci úředníků ke vstupu na pozemek především na případy ochrany života, zdraví a bezpečnosti osob. Ovšem v nezbytném rozsahu musíme vstup úředníkům umožnit i v případě údržby a obhospodařování sousedních pozemků a staveb. Stavební úřad může dokonce vlastníkovi nařídit umožnění vstupu na pozemek kvůli provedení prací na sousední stavbě.

Pokud váš pozemek sousedí s vodním dílem, musíme ze zákona umožnit vstup v nezbytném rozsahu osobám pečujícím o jeho provoz, ale jen po předchozí dohodě. Bez dohody však mohou narušit hranice našeho majetku správci vodovodů a kanalizací. Ti jsou dokonce oprávněni umístit na pozemku označení polohy vodovodu a kanalizace.

A co víc, na náš pozemek může bez našeho souhlasu vstoupit kterýkoli občan, který tak učiní při hašení požáru nebo odvracení možných škod a nebezpečí, pokud je sám nevyvolal a nezpůsobil. Není pak zodpovědný ani za případné škody způsobené likvidací rizika. Jsou zde ale výjimky, kdy bylo možné odvrátit nebezpečí jinak, případně pokud vznikla stejně závažná nebo závažnější škoda či nebezpečí, než hrozilo původně. Pozor tedy například na kouř z okna domu, který nemusí nutně znamenat požár.

Pokud je váš pozemek součástí honitby, mohou na něj též vstoupit v době honů myslivci a jejich pomocníci.

Více méně jsou zde však i určité obecné zvyklosti, které jsou tolerovány, čili například houbaři či sběrači borůvek se volně pohybují v lesích cizích vlastníků, svobodně se procházíme po lukách a podobně. Není tedy v ČR zvykem oplocovat každý kousek pozemku, zakazovat cizím osobám za každou cenu vstup, nebo za něj vyžadovat vstupné, poskytovat za úplatu povolení apod.

Oblibou většiny Čechů je chalupaření. Obzvlášť v létě často prcháme před městským shonem na venkov nebo do hor za odpočinkem i aktivní dovolenou. Nic nenahradí pohodový letní čas strávený s rodinou. Chata je vlastně naším druhým domovem. Podívejte se na náš výběr netradičně pojatých prázdninových staveb z Česka i zahraničí.

Chata u Máchova jezera od architektonického studia FAM Architekti se stala stavbou roku v prestižní Grand Prix architektů 2015. A není divu. Jednoduchá moderní stavba skvěle zapadá do okolního prostředí a zároveň respektuje potřeby svých obyvatel. Kompaktní otevřený interiér sjednocují smrkové palubky. V podkroví je potom umístěna galerie na spaní.

Modulární chata s výhledem na australské Alpy dokonale zapadá do krajiny. Domek stojí mimo civilizaci i inženýrské sítě. Majitelé si proto vystačí s energií ze solárních panelů a dešťovou vodou. Zaměrně oprýskaný vzhled budí dojem, jako by tu chatka stála odjakživa.

V lesích mezi dánským pobřežím a jezerem Arresø leží letní dřevěná chata od studia Christensen & Co. Celý prostor je příjemně prosvětlený a otevřený díky prosklené stěně. Interiér plynule navazuje na venkovní část prostornou terasou. Majitelé si tak můžou naplno vychutnat okolní přírodu a poslouchat šumění lesa. Celá chata má jen 64 m², ale úplně to pro běžné potřeby stačí.

Co je malé, to je hezké. Tímto heslem se řídili architekti Olson Kundig Architects při navrhování soukromé chaty pro spisovatele na ostrově ve státě Washington. Zadání bylo jasné – nerušené místo v přírodě dál od civilizace a zároveň dostatek prostoru pro psaní. Přesně to se povedlo.

Chata na vodě od studia NRJA byla speciálně navržena pro dlouhá litevská léta. Díky celodřevěnému provedení působí moderně a homogenně. Celá stavba je navíc energeticky soběstačná, a to především díky vodnímu zdroji. Majitelé tak mohou pobývat přímo v blízkosti přístavu a kotvit vlastní loď doslova u domu.

Autor:

Tereza Suntychová

Naše firma svou poctivou a pilnou prací získala odbornou způsobilost a osvědčení realizátora ETICS, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system),  na vnější kontaktní zateplovací systém. V České republice je to nejrozšířenější technologie zlepšování tepelnětechnických parametrů obvodových plášťů budov.